Povinnost zaměstnavatele zajistit zaměstnancům práci bez jakéhokoliv stresu. K sankci bude postačovat potvrzení od lékaře o psychické újmě pracovníka. Zabránění izolace pracovníka z domova od ostatních. Zabezpečení setkávání zaměstnanců na homeworking s kolegy pracujícími ve firmě. Převod zaměstnance na jinou pozici jen s jeho souhlasem. To jsou některá opatření novely zákoníku práce, která měla ambice zpružnit trh práce. Pokud by se měla nová pravidla skutečně dodržovat, pak jsme vykročili přesně opačným směrem.
Abychom ale nebyli jen kritičtí, několik opatření z chystané novely smysl dává. Změny úpravy v dovolené, kdy dochází k opuštění dovolené za odpracované dny, přičemž vznik práva zaměstnance na dovolenou je založen na týdenní pracovní době zaměstnance, od níž se též odvozuje i délka dovolené. V budoucnu bychom se tedy měli řídit odpracovanými hodinami nikoliv směnami. Stejně tak lze bez větších problémů přijmout změnu, kdy si top manažeři mohou sami určovat režim pracovní doby, výměnou za to, že nebudou nárokovat na příplatky za práci přesčas.
S čím ale nelze souhlasit, je souhlas zaměstnance s převedením na jinou práci. Doposud tak mohl zaměstnavatel učinit bez jeho souhlasu. Zejména v době ekonomické krize může toto opatření bezprostředně ohrozit podniky, které musí velmi pružně reagovat na vzniklou situaci. Diskutabilní je dále požadavek, že pracovníkům na dohodu o pracovní činnosti bude muset nově zaměstnavatel poskytnout dovolenou. Doposud pracovník na dohodu žádný nárok neměl, zaměstnavatel se s ním nicméně mohl na tomto režimu domluvit. To však ministerstvu práce a sociálních věcí (MPSV) nestačí a navrhuje, aby měl pracovník na dohodu nárok na dovolenou přímo ze zákona.
Tím však výčet nových opatření nekončí. Novela zákona má zakázat stres v práci. Jak se toho má docílit, ale neví nikdo. Prozatím totiž není jasné, jak budou kontroly, jestli firma stresovou prevenci nezanedbala, probíhat. Bude poněkud obtížné prokázat, že k psychické újmě došlo, popřípadě nedošlo na základě výkonu práce. Rozhodující má být podle MPSV lékařský posudek. Zcela nepochopitelně potom zní nová pravidla pro tzv. homeworking. Práce z domova se ale v případě aplikace všech navrhovaných změn naopak ztíží. Firmy totiž musí nově zabránit přílišné izolaci pracovníků pracujících z domova od těch, kteří jsou například v kanceláři. Firma bude nově zajišťovat, aby se lidé pracující z domova potkávali pravidelně s běžnými zaměstnanci. Ještě méně logicky zní požadavek, že pracovní podmínky zaměstnance vykonávajícího práci mimo pracoviště zaměstnavatele nesmí znevýhodňovat nebo zvýhodňovat tohoto zaměstnance v porovnání se srovnatelnými zaměstnanci, kteří pracují na pracovišti zaměstnavatele.
Předseda AMSP ČR Karel Havlíček k tomu dodává: „Eliminovat stres na pracovišti pod sankcí zní jako předčasný apríl. Pomíjím fakt, že jsou pracovníci, kteří jsou ve stresu už jen z toho, že musí do práce. Ale paradoxní situace může nastat u majitelů firem, kteří jsou současně zaměstnanci. Pokud by se totiž prokázalo, že jejich zodpovědnost hraničí se stresovou situací, zaplatí navíc ještě pokutu. Je naprosto správně postihovat šikanu nebo jiné obtěžování, ale eliminovat stres obecně je nesmysl. Podobně nelogicky působí nová pravidla pro homeworking. Na jedné straně tvrdíme, jak jej potřebujeme podpořit, ve stejnou dobu zavádíme nesmysly typu zabránění izolovanosti pracovníků z domova. Pokud by měly podniky důsledně vše vyhodnocovat a dokládat, nebudou raději práci z domova vůbec zavádět.“
Tisková zpráva ke stažení zde:
TZ_2016_03_14_Novela_zakoniku_prace_je_breznovy_april.doc (458,00 KB)