Cizí podnikatelé v ČR dosahují zisku častěji než naše firmy

Cizí podnikatelé v ČR dosahují zisku častěji než naše firmy

Nová migrační vlna do ČR může mít i zajímavé podnikatelské důsledky. Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR zpracovala analýzu aktivit cizích podnikatelů v ČR, ze které vyplývá, že cizinci vykazují zisk ve větší míře než naši podnikatelé. Ten je ale současně o čtvrtinu nižší než u tuzemských firem. Každý dvanáctý živnostník má u nás cizí státní příslušnost.

Z analýzy vyplývá, že ze všech zemí V4 má ČR nejvyšší podíl cizinců, a to ve výši 4,01 %, přičemž jen občané Ukrajiny, Vietnamu a Slovenska tvoří 60 % všech cizinců u nás. Z pohledu podnikatelského je u nás 8,6 % podnikatelů s cizí státní příslušností.

Počet cizích podnikatelů u nás kulminoval v roce 2011, od té doby klesá, v současnosti je u nás registrovaných 83 569 cizích podnikatelů. Kopíruje se tak i celkový trend počtu tuzemských živnostníků, který je rovněž na sestupné tendenci, a to zejména u fyzických osob, které mají podnikání jako činnost hlavní. 75 % podnikajících cizinců v České republice tvoří občané Ukrajiny, Vietnamu a Slovenska, roste ale i počet podnikajících živnostníků z Německa.

Drtivá většina cizích podnikatelů si zařizuje živnosti volné, 13 % potom i živnosti řemeslné. Tomu pak i odpovídá skladba odvětví, ve kterých jsou cizinci aktivní. Téměř třetina cizinců u nás podniká v oblasti maloobchodu, následuje stavebnictví a vzdělávací činnost, naopak jen 3 % jich podniká v pohostinství a ubytovacích službách. Zajímavá je skladba profesí dle zemí. Zatímco u vietnamských podnikatelů převažuje obchod, u ukrajinských stavebnictví, u ruských je to vzdělávací činnost, což jsou hlavně překladatelské služby.

„Velmi pomalu začíná stoupat i počet podnikatelů ze zemí Evropské unie, jakkoli podle oborové struktury stále evidentně nejsme mekkou přidané hodnoty. Větší uplatnění u nás hledají a nacházejí spíše méně kvalifikované profese. Na druhou stranu, je právě po nich poptávka a dělají práci, kterou mnoho Čechů odmítá“, doplňuje místopředsedkyně AMSP ČR Pavla Břečková.    

Jedna třetina cizích podnikatelů má sídlo v Praze, následuje Středočeský kraj a překvapivě Ústecký kraj. Zajímavé je to, že u nás prakticky nepodnikají velmi mladí lidé cizí národnosti, a to například ani v rámci start-up firem v nových technologiích. 85 % všech cizích podnikatelů je ve věku 25-54 let.

Velmi zajímavé je to, že v průběhu pěti sledovaných kalendářních let byl podnikatelský zisk u cizinců v rozmezí 95 % – 98 % všech daňových přiznání, což je o desetinu více jak u českých podnikatelů. Jedná se poměrně optimistická čísla, která mohou být částečně v důsledku snahy vypadat před našimi úřady lépe a neriskovat daňovým prohřeškem ztrátu možnosti u nás podnikat. I přesto, že drtivá většina cizinců dosahuje zisku, tak jeho výše na jedno daňové přiznání je o čtvrtinu nižší než u našich živnostníků.

Karel Havlíček, předseda AMSP ČR k tomu dodává: “Je patrné, že cizinci u nás podnikatelské prostředí rozhodně neničí. Téměř všichni vykazují zisk, byť mírný a vyplňují mezery na trhu, zejména v maloobchodě nebo překladatelských službách. Uznávám, že diskutabilní může být míra zahraničních podnikatelů ve stavebnictví, kde mnozí mohou pracovat na švarcsystém, ale v celkovém kontextu to zdaleka není nijak závratné číslo. Našim cílem musí být zajistit větší angažmá vysokoškolsky vzdělaných cizích podnikatelů, kteří dokáží v čase zajistit nejen obchodní, ale i investiční aktivitu.  Šance je aktivizace cizích studentů na našich vysokých školách a podpora spin-off a start-up firem založených společně s našimi studenty.“

Tisková zpráva ke stažení zde:
TZ_2015_09_14_Zahranicni_podnikatele_v_Cesku.doc TZ_2015_09_14_Zahranicni_podnikatele_v_Cesku.doc (104,00 KB)
 
Analýza ke stažení zde:
TZ_2015_09_14_priloha_Analyza_cizich_podnikatelu_v_CR.pdf TZ_2015_09_14_priloha_Analyza_cizich_podnikatelu_v_CR.pdf (242,09 KB)



X