Návrhy pro urychlení rozvoje malých a středních podniků

Návrhy pro urychlení rozvoje malých a středních podniků

 

Malí a střední podnikatelé  v České republice:

  • představují: 99,83 %  podniků
  • zaměstnávají: 61 %  zaměstnanců
  • produkují: 52 %  výkonů
  • produkují: 53 %  přidané hodnoty
  • vyplácejí: 56 %  mezd
  • produkují: 51 %  investic
  • spotřebují: 54 %  dovozu
  • produkují: 39 %  vývozu
  • produkují: 35 %  HDP

/zdroj MPO/údaje za rok 2007 zveřejněné v dubnu 2008/

Všichni představitelé státu, neustále skloňují malé a střední podnikatele a pomoc jim. Tato slovní virtuozita má však
malý vliv na podnikatelské prostředí, které by bylo pro podnikatele příznivé, stálé a umožňující rozvoj.

K rychlému přiblížení k prostředí, které by bylo pro malé a střední podnikatele příznivé, stálé a umožňující další
rozvoj a zvyšování konkurenceschopnosti navrhujeme:

  1. Odstranit byrokratické prostředí
  2. Doplnit investiční pobídky
  3. Zjednodušit daně
  4. Zajistit finanční zdroje pro MSP

1. Odstranění byrokratického prostředí Kromě ekonomických překážek, které brání dalšímu rozvoji
malého a středního podnikání v České republice, existují i byrokratické překážky legislativního a právního
charakteru. K jejich odstranění je nutné zaměřit se především na:

  • Posuzování dopadů navrhovaných legislativních změn pro MSP jako nedílnou součást legislativního procesu.
  • Zkrácení a zprůhlednění  vymahatelnosti práva.
  • Odstranění administrativní náročnosti – projevující se zejména:
    • Množstvím potvrzení, výkazů a hlášení, které malí a střední podnikatelé musejí zpracovávat a o jejichž
      účelovosti a potřebnosti lze vážně pochybovat.
    • Právními předpisy, které vyžadují množství notářských zápisů a dokumentů úředně ověřovaných.
    • Špatnou nebo žádnou komunikací jednotlivých státních orgánů mezi sebou.
  • Zpřehlednění právního řádu České republiky:

    Není výjimkou, že novelizace stěžejních zákonů se objevuje v závěrečných ustanoveních jiného zákona, který ovšem
    podnikání vůbec neupravuje.
    Proto navrhujeme:

    •  
      • Provést revizi všech zákonů a tyto tzv. legislativní přívěsky odstranit.
      • Nepřipustit v dalším volebním období vznik těchto legislativních přívěsků. V legislativním procesu
        důsledně dbát na to, aby novelizace zákonů byla prováděna vždy příslušným zákonem, nikoliv zákonem, který s
        danou problematikou vůbec nesouvisí.
  • Snížit množství a rozsah prováděcích předpisů (vyhlášek ministerstev a dalších správních orgánů), a to včetně
    předpisů a nařízení, jejichž znění není ve Sbírce zákonů zveřejňováno (např. metodické pokyny Ministerstva financí
    České republiky nebo cenové výnosy).
  • Výrazným způsobem omezit počet notářských zápisů a úředně ověřených podpisů, které právní předpisy vyžadují k
    prokázání rozhodných skutečností.
  • Při přejímání norem EU do právního řádu České republiky důsledně dbát na to, aby předpisy platné a účinné v České
    republice nešly nad závaznost vyžadovanou příslušnou směrnicí.
  • Zajistit odpovědnost státních úředníků za přijatá rozhodnutí, jimiž mohou významným způsobem poškodit
    podnikatele. Zajistit jejich stejnou odpovědnost, jakou má podnikatel za své podnikání.
  • Ochrana osobních údajů podnikatelů – Obchodní rejstřík i databáze OSVČ nabízí na internetu osobní data
    zaměstnavatele v plném rozsahu, včetně RČ a bydliště. Kdykoli je tak možné tato data z jakýchkoli důvodů využít a
    třeba i podnikatele napadnout.

2. Investiční pobídky a čerpání financí z EU Investiční pobídky státu koncipovat tak, aby byly
dostupné nejenom pro velké (zejména zahraniční) podnikatele, ale i pro malé a střední podnikatele. Proto
doporučujeme:

a) Umožnit malým a středním podnikatelům odpis daně z příjmu na základě investování do nových technologií, inovací
nebo vědy a výzkumu. V případě kladného hospodářského výsledku snížit odváděnou daň z hospodářského výsledku o
investované prostředky /v rámci 5 let/. b) Snížit administrativní náročnost získávání podpory z prostředků
strukturálních fondů, zprůhlednit systém kritérií pro získání dotačních forem podpory, odstranit neúčelnou tvrdost
podmínek pro zachování vyplacené podpory.
   ba ) zjednodušit celý systém čerpání podpor – nabídka programů je nepřehledná,
definice některých titulů nejasná – překryv programů, často podnikatel neví, kam projekt
předložit
   bb) zkrátit lhůty pro schvalování projektů
– výrobci nemohou čekat, zkrácení procesu podávání žádostí o dotace a vyplácení dotací – termíny
pro vyřizování agendy pro úředníky ministerstev
   
bc) nevyžadovat nadbytečné doklady – administrativní
zátěž
   
bd) redukovat přemíru kontrolních úřadů při administraci fondů
zajistit jednotný systém kontroly
   
be) nevytvářet zvláštní české podmínky skrývající za byrokratické
překážky nekompetentnost či neznalost (často nízká odbornost úředníků jednotlivých ministerstev)
   bf
) sjednotit metodiku skladby projektů – odstranit
kampaňovitost v termínech jejich předkládání a hodnocení operačních programů i výběrových
řízení.
3. Daně
Hlavním cílem daňové politiky musí být maximalizace ekonomického
růstu, nikoliv maximalizace daňových příjmů státu.

Daňová politika musí vést k:

  • administrativnímu zjednodušení
  • zprůhlednění daňového systému a omezení daňových úniků
  • srovnání rozdílů mezi účetnictvím a daňovým účetnictvím

K tomu je nutné:

  • Zavést úplnou editační povinnost státu v oblasti daňových zákonů. Záležitost je již delší dobu pod tlakem
    podnikatelů. Ministerstvo financí přistupuje postupně na základní zásady editační povinnosti, ale kritériem musí být
    jasná definice zákonů, menší množství prováděcích vyhlášek a opět nemožnost státního úředníka si vykládat zákon a
    prováděcí předpisy svým způsobem. Problém je znám z menších měst, kde je ze strany státních úředníků detekována
    neochota a kdy vše může vyústit až v poškození zaměstnavatele.
  • Rozdělit daňové zákony samostatně pro:
    • Fyzické osoby
    • Právnické osoby
    • Samosprávu a nadace atd.
  • Srovnat rozdíly účetnictví a daňového účetnictví.
  • Uvádění odvodů zaměstnavatele na sociální a zdravotní pojištění na výplatních páskách/sáčcích zaměstnanců s cílem
    ukázat konečnou výši odvodů.
  • Snížení ceny práce snížením sazby sociálního pojištění.
  • Odstranění administrativní náročnosti
    • s provozem automobilů
    • se závodním stravováním
    • minimální daní
    • zadávání práce OSVČ, atd.

4. Financování MSP Významným faktorem dalšího rozvoje malých a středních podniků v České republice
jsou finanční zdroje v podobě bankovních úvěrů pro tyto podniky. K uskutečnění kvalitativní a kvantitativní změny v
úvěrování malých a středních podniků doporučujeme realizovat tato principální opatření:

  • Zajistit  stabilní zdroj financování záruk a „měkkých“ úvěrů a nově kofinancování projektů EU Českomoravskou
    záruční a rozvojovou bankou.
  • Doplnit rozsah výkaznictví bank stanovovaný Českou národní bankou o údaje o rozsahu a struktuře úvěrování pro
    segment malých a středních podnikatelů.

Závěr Celý náš současný hospodářský systém je značně neprůhledný. Výjimky stimulují daňové úniky a
korupci. Vysoké zdanění a nepřehlednost omezuje ekonomický rozvoj a snižuje konkurenceschopnost v evropském měřítku.
Nízké, ale tvrdě vybírané daně s patřičnými sankcemi v případě neplnění, spolu s jednoduchým daňovým přiznáním a
stejnými podmínkami pro všechny typy podnikatelů jsou nejlepší cestou pro rozvoj české ekonomiky. MSP by konečně měly
kumulovat zisk pro rozvoj a modernizaci z vlastních zdrojů a současně tím zlepšit svou pozici vůči bankám – to z
důvodu disponibility vlastním kapitálem. Tato skutečnost je důležitá i pro případné projekty z EU, kdy se vyžaduje
část vlastního kapitálu, aby mohly být poskytnuty dotace z centrálních rozvojových fondů EU.

AMSP ČR, duben 2008



X