Podnikatelé nezvládají řídit ochranu duševního vlastnictví

Podnikatelé nezvládají řídit ochranu duševního vlastnictví

Praha, 19. 12. 2017. Trojnásobně více národních přihlášek patentů eviduje srovnatelně velké Švédsko vůči České republice. V oblasti mezinárodních návrhů je to dokonce plný dvacetinásobek.  Naše firmy si tak vůči zahraniční konkurenci zbytečně snižují hodnotu, přicházejí o investory a díky podhodnoceným aktivům získávají hůře finanční prostředky. Jako průmyslová velmoc jsme přitom ještě v roce 1930 dokázali přihlásit osminásobně více národních patentů než v současnosti. Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) předkládá ve spolupráci s Úřadem průmyslového vlastnictví (ÚPV) Analýzu ochrany duševního vlastnictví.

Z analýzy vyplývá, že zatímco v roce 1930 naši podnikatelé přihlašovali ročně 3 972 národních patentů, v roce 2016 to bylo pouze 792 patentů. Ve srovnatelném Švédsku tamní firmy přitom přihlásily v minulém roce 2 384 národních patentů.

Ještě horší situace nastává v mezinárodních patentech, které mohou naše subjekty řešit národní cestou, přes mezinárodní přihlášky nebo tzv. Evropským patentem. Ve všech třech případech ale za nejvyspělejšími zeměmi značně zaostáváme, a to přesto, že jsme spolu s Německem nejprůmyslověji orientovanou evropskou ekonomikou.

Například počet mezinárodních přihlášek našich firem (PCT), které zajišťují ochranu ve 150 zemích světa, byl v roce 2016 pouze 199, zatímco němečtí podnikatelé jich zaktivovali 18 315, švédské firmy 3 720 a i v menším Rakousku jich bylo sedminásobně více než u nás. Podobná je situace u získávání Evropských patentů, kterých jsme za poslední měřené období získali 74, přičemž v švédské firmy jich obdržely 1939 a rakouské společnosti jich vykazují 1041. To v důsledku znamená, že příjmy za licenční poplatky ze zahraničí jsou v ČR na úrovni pouhých 0,1 % HDP, zatímco průměr EU vykazuje více jak 1,1 %.

O něco lepší je situace v registraci ochranných známek, ale i tam jsme vůči Švédsku či Rakousku přibližně na třetině. V roce 2016 jsme přihlásili 1 103 ochranných známek v EU, zatímco švédské a rakouské firmy jich vykazují 3 267, resp. 3 158.

Josef Kratochvíl, předseda Úřadu průmyslového vlastnictví k tomu uvádí: „80 % majetku firem ve světě představují nehmotná aktiva. Úzkostlivě pečujeme, a máme v tom dlouhou tradici, o náš majetek hmotný, a stále si neuvědomujeme, že chytrým využíváním všech komponent systému ochrany průmyslových práv bychom při stejných nákladech, stejném úsilí a za stejný čas mohli vydělat násobně více. Zapomínáme, že na území většiny států světa platí pouze velmi málo patentů, výroba a prodej všech těch technických novinek, které jsou patentovány jen v několika málo státech, je tam tedy možná, a přitom nemusíme vynakládat prostředky na vlastní výzkum a vývoj.“

AMSP ČR proto připravila ve spolupráci s VŠFS praktický manuál, který popisuje jak v malé a střední firmě zabezpečit řízení patentů, užitných a průmyslových vzorů nebo například jak pracovat s ochrannými známkami. Autorem publikace „Průmyslová práva a licence“ se stal přední český advokát David Karabec, který se tématu dlouhodobě věnuje a který dodává: „Buďme těmi, kteří udávají směr! Musíme se vymanit z levné práce pro nadnárodní korporace a z pohodlné cesty subdodávek bez vlastních inovací. Je nutné se soustředit na výzkum a vývoj vlastních produktů s vysokou přidanou hodnotou, které najdou uplatnění na globálním trhu. Je nutné na všech úrovních maximálně podporovat výzkum a vývoj a vytvářet podmínky pro úspěšné podnikání firem zejména v technologických oborech, strojírenství, elektrotechnice a také v oblasti léčiv, biotechnologií a zdravotnických prostředků. Je nutné zvyšovat podíl veřejných prostředků vydávaných na vědu, výzkum a inovace, podporovat vysoké školy, jakož i výzkumná a vývojová centra. Jedině tak se může Česká republika stát dynamickou, konkurenceschopnou a inovativní ekonomikou, která může uspět ve světě.“

Manažer Kompetenčního centra znalosti trhů a trendů České spořitelny a.s. Ladislav Dvořák k tomu uvádí: „Problematika duševního vlastnictví velmi těšně souvisí s řadou inovačních projektů. Je proto logické, že jsme se rozhodli vydání publikace „Průmyslová práva a licence“ podpořit. Spatřujeme v ní užitečný nástroj, který může dále napomoci inovačním aktivitám českých firem.“

Předseda představenstva AMSP ČR Karel Havlíček vztah našich firem k ochraně duševního vlastnictví shrnuje: „Naši podnikatelé si vůči zahraniční konkurenci naprosto zbytečně snižují aktiva, a to tím, že nedokáží začlenit do svého majetku hodnotou patentů, užitných vzorů nebo například ochranných známek. V důsledku se tím snižuje hodnota celých firem, což začíná být problém u předávání společností nástupníkům, majitelé inkasují méně prostředků při prodeji podniků, start-up projekty přicházejí o investory a firmy si zhoršují pozici při financování.“

 

Tisková zpráva ke stažení zde:
TZ-2017-12-19-Patenty web

Analýza Patenty ke stažení zde:
TZ-2017-12-19-Analýza patenty

Štítky:


X