Srbsko jako vstupní brána na Balkán pro české firmy

Srbsko jako vstupní brána na Balkán pro české firmy

Praha, 10. září 2019. České výrobky mají v Srbsku dobré jméno již z dob bývalé Jugoslávie. Produkty našich výrobců se nacházejí v řadě dolů, elektráren, strojírenských podniků a v dopravní infrastruktuře. Oproti velice dobrým možnostem na tyto historické dodávky navázat však stojí nedostatek prostředků na straně srbského státu, nicméně probíhající reformy nutí srbské firmy i stát investovat aspoň do repasí stávajícího vybavení. Naskýtá se tak celá řada příležitostí i pro menší české firmy. Vyplývá to z aktuální analýzy investičních a obchodních aktivit mezi Českou republikou a Srbskem, kterou zpracovala Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR). Analýza se váže k aktuální návštěvě místopředsedy vlády a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka v Srbsku, kterou AMSP ČR vítá.

„Naše vláda podporuje větší ekonomickou spolupráci se Srbskem. Dokladuje to mimo jiné fakt, že s námi do Srbska poletí 34 zástupců českých firem. V zemi se tak chceme bavit o konkrétních projektech, a to z oblasti veřejné dopravy, zázemí pro firmy či stavebnictví,“ říká vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dodává: „Řešit se tak má například dodávka tramvají, autobusů či trolejbusů pro město Bělehrad, zapojení do výstavby železničních tratí, vybudování průmyslové zóny či výstavba bytů.“ Karel Havlíček upřesňuje, že v Bělehradě mají 130 československých tramvají z osmdesátých a devadesátých let. Tuzemské firmy městu nyní nabízí tramvaje nové postavené na starém podvozku a také dodávku vozového parku na plyn, diesel a elektřinu. Konkrétně se jedná o autobusy a trolejbusy, které by město mohlo obdržet do cca osmi měsíců. S tím, že jeden autobus se bude v Srbsku testovat během voleb. Výhledově by mohly navázat dodávky do dalších srbských měst, jako je Niš aj.

Od roku 2014 obrat vzájemného obchodu mezi Českou republikou a Srbskem opět výrazně roste a za rok 2018 vzrostl obrat na meziroční bázi dokonce o více než 25 %. Za první pololetí letošního roku vzrostl obchod ČR se Srbskem o dalších 20,6 %. Česká republika je pro Srbsko z hlediska obratu 18. nejvýznamnější obchodní partner. Srbsko je z tohoto hlediska pro ČR 38. nejvýznamnější partner. Pro Srbsko stejně jako pro Českou republiku je největším obchodním partnerem Německo. Srbsko je tradičním obchodním partnerem ČR, i když tato relace objemově zaostává za klíčovými obchodními partnery ČR; nicméně z hlediska exportní strategie ČR pro období 2012-2020 Srbsko patří mezi země prioritního zájmu; do určité míry lze tedy považovat Srbsko z hlediska vývozu za „vstupní bránu“ na Balkán.

S ohledem na pokračující rozvoj srbské ekonomiky mají čeští vývozci stále celou řadu exportních příležitostí v tradičních oblastech českého vývozu – strojírenství, energetika, dopravní infrastruktura a dopravní prostředky, environmentální technologie, zemědělství, potraviny, chemikálie a příbuzné výrobky.

V současnosti v Srbsku působí 14 bezcelních zón, které hrají významnou roli v srbském zahraničním obchodě a podílejí se 20 % na srbském vývozu. Podnikání v bezcelních zónách má řadu výhod: jednak je vývoz a dovoz do/z těchto zón osvobozen od DPH, suroviny pro výrobu určenou na export se mohou dovážet bezcelně, dále stroje a materiály se mohou dovážet bez cla, v případě, že je vyrobené zboží určeno pro vnitřní trh, clo se vyměří až po dodání zboží na vnitřní trh, a pokud je zboží v bezcelní zóně vyrobeno alespoň z 50 % ze srbských komponentů, považuje se za srbský výrobek a uplatňují se na něj všechny výhody plynoucí z dohod o volném obchodu.

Ve vzájemných obchodních vztazích se Srbskem v oblasti služeb měla Česká republika v roce 2018 na běžném účtu platební bilance pozitivní výsledek v rozsahu 860 mil. Kč s celkovými příjmy z vývozu služeb 1 749 mil. Kč a výdaji na dovoz služeb 891 mil. Kč. Nejvýznamnějším sektorem vývozu služeb jsou oblasti dopravy (příjem 548 mil. Kč) a cestovního ruchu (příjem 527 mil. Kč). Významné příjmy má Česká republika rovněž za soukromé cesty (433 mil. Kč), podnikatelské služby, odborné poradenství, technické a obchodní služby. Nejsilnější položkou dovozu srbských služeb do ČR jsou podnikatelské a odborné poradenské služby, doprava a telekomunikační a informační služby.

Vzhledem k tradiční široké rozvojové spolupráci se Srbskem mohou čeští výrobci a vývozci prezentovat své nabídky rovněž formou rozvojových projektů. České rozvojové projekty byly dosud zaměřeny zejména na sektory zdravotnictví, státní správy a rozvoje občanské společnosti, podpory malých a středních podniků, zásobování pitnou vodou a sanitace a energetiky.

Zdeněk Tomíček, místopředseda představenstva pověřený vedením AMSP ČR k výsledkům analýzy uvádí: „V minulosti byl srbský trh mezi našimi podnikateli poměrně oblíbený a domníváme se, že do budoucna bude tento trend posilovat. Srbsko má svoje specifika a musí se především zbavit některých typických nešvarů balkánských ekonomik, které částečně brzdí vstup odpovědných zahraničních společností a investorů na tyto trhy. V rámci AMSP ČR jsme připraveni našim členům při vstupu do Srbska maximálně pomoci.“

Za období let 2002-2018 poskytla Česká republika Srbsku celkovou pomoc v rozsahu přes 568 mil. Kč. Mezi objemově největší projekty patří pomoc při zřízení ekologického výrobně ekonomického centra Novi Sad  na likvidaci nebezpečných odpadů a dekontaminaci půdy s ochranou podzemních vod (2005, 29 mil. Kč), ekologizace nakládání s ropnými a chemickými látkami a nebezpečnými odpady (2006, 29,4 mil. Kč), průzkum zdrojů a dodávka technologie úpravy pitné vody, město Lazarevac (2007, 25 mil. Kč), rozvoj odpadového hospodářství v oblasti města Valjevo (2010, 13,9 mil. Kč), výstavba kanalizační sítě v obci Kruščica (2012, 16 mil. Kč), modernizace systému centrálního zásobování teplem ve městě Srbobran (2014, 16,5 mil. Kč), přenos transformačních zkušeností pro zavedení systému vysílání civilních expertů do zahraničních misí Srbska (2016, 6 mil. Kč).

V současné době mají velký vývozní potenciál infrastrukturní projekty v železniční i silniční dopravě; zejména modernizace železničního vozového parku, lokomotiv i tramvají. V oblasti energetiky by se mohli čeští vývozci nejlépe uplatnit v případě výstavby kapacit obnovitelných energií, např. kotlů pro spalování různých forem biomasy. V Srbsku se rovněž rozvíjí klíčové segmenty stavebnictví, zejména bytová výstavba, která nabízí možnosti uplatnění základních dodávek železných a ocelových komponentů i různých technologií v této oblasti. Strojírenství je tradičním segmentem českého vývozu do Srbska a poskytuje řadu příležitostí – válcovací tratě  a válce pro těžký průmysl, obráběcí stroje a celá obráběcí centra, řídící jednotky k obráběcím strojům, stroje pro potravinářský průmysl apod. Srbsko musí rozvíjet svoji zatím ne příliš rozvinutou ekologickou infrastrukturu, což představuje příležitosti pro dodávky zařízení pro čistírny odpadních vod, kanalizačních systémů, pro zásobování pitnou vodou i technologie pro odpadové hospodářství. V oblasti zemědělství jsou příležitostí pokračující dodávky traktorů a další zemědělské techniky, ale rovněž dodávky genetického materiálu pro chov hovězího i vepřového dobytka.

„Jsme rádi, že můžeme být partnerem pro více než 1000 firem z řad malých a středních podniků při jejich obchodních aktivitách se Srbskem. Zejména při zajišťování měnových, úrokových a obchodních rizik. Je dobře, že po válečném období, kterým si Srbsko prošlo v devadesátých letech, se ekonomika vzpamatovala a nyní se rozvíjí. Dynamiku vidíme zejména u strojů, konstrukčních celků a IT/SW dodávek“, doplnila Jitka Haubová, výkonná ředitelka korporátního bankovnictví Komerční banky.

Mezi země s největšími investicemi v Srbsku patří Francie (710,7 mil. €/r. 2018) a Hong Kong (434,8 mil. €/r. 2018). Pokud jde o české investice, zásadní zlom v jejich objemu v Srbsku nastal v loňském roce, kdy se ČR stala rovněž významným investorem v Srbsku, i když stále s relativně malým podílem na celkovém ročním přílivu investic do Srbska (26,6 mil. €/r. 2018). Pomalu se rozvíjející srbské hospodářství poskytuje řadu investičních příležitostí, včetně možností využití (bohužel zatím pomalého) privatizačního procesu.

 

Příloha: Analýza investičních a obchodních aktivit mezi ČR a Srbskem

Tisková zpráva ke stažení zde:
TZ-2019-09-10-Srbsko jako brána na Balkán  

Analýza ke stažení zde:
Analýza Srbsko 9_2019



X