Strojaři na vzestupu, zednické a truhlářské profese se propadají

Strojaři na vzestupu, zednické a truhlářské profese se propadají

Praha, 9. 2. 2018. Meziroční pokles absolventů učňovských oborů se zastavuje, po deseti letech poklesu se již třetím rokem drží jejich počet na stejné úrovni. Oživuje strojírenství, elektro obory a potravinářství. Pokles ale pokračuje ve stavebních profesích a své dno stále hledají nábytkářské obory. Průměrná nezaměstnanost absolventů profesních oborů je 9,4) %, hůře si práci shánějí mladí pokrývači, klempíři nebo malíři, naopak prakticky každý nástrojař, elektromechanik nebo obráběč kovů okamžitě najde práci. Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) předkládá aktuální analýzu řemesel.

Od roku 2005 je největší propad v oborech nábytkářských, kdy pokles absolventů činí již 70 %, přičemž pokles absolventů pokračuje. Stejně tak pokračuje pokles absolventů v oborech stavebních, ve srovnání s rokem 2005 je to o 39 %. Obory elektrotechnické, potravinářské nebo strojírenské sice vykazují od roku 2005 rovněž přibližně třetinový pokles, ale v posledních letech je již patrná opačná tendence a počty nových absolventů rostou.

Karel Havlíček, předseda AMSP ČR k tomu uvádí: „Příčinou dlouhodobého poklesu učňů je velká nabídka univerzálních škol s maturitou, obava z náročné manuální práce a přirozený demografický pokles. Růst vybraných oborů v poslední době je dán naopak tím, že mladí lidé vnímají možnost pracovat s novými technologiemi a vidí u svých vrstevníků v některých odvětvích zajímavé příjmy, ať již jako živnostníci nebo jako zaměstnanci. Je pravdou, že v některé profese jsou dnes placeny lépe, než absolventi vysokých škol.“

Jiří Vojtěch z oddělení analýz potřeb trhu práce a vzdělávání Národního ústavu pro vzdělávání potvrzuje, jednou z příčin poklesu počtu absolventů je demografický pokles, kterému nečelí pouze ČR, ale i další evropské země: „V 90. letech dosahoval populační ročník téměř 200 tisíc mladých lidí, v současné době jsme pod 100 tisíci a z hlediska prognózy dojde sice k mírnému nárůstu k 120 tisícům, ale poté se očekává opět pokles. Nicméně v tomto školním roce se počty žáků vstupujících do středního odborného vzdělávání již lehce zvýšily a v příštích deseti letech lze očekávat kontinuální růst.“

Analýza uvádí, že z pohledu konkrétních profesí je velký propad je truhlářů, čalouníků, trvale klesá i množství absolventů zednických, instalatérských, malířských a lakýrnických profesí. Naopak se stabilizoval propad u potravinářských a elektrikářských profesí a rostoucí tendence jsou v posledním roce ve většině strojírenských profesí. Specifický případ jsou absolventi kominických profesí, kteří v posledních deseti letech zejména díky povinným revizím narostli zcela zásadně a jejich počet stále roste.

Z pohledu podílů dnes strojírenství, elektrotechnické a stavební obory absorbují více jak 75 % všech absolventů učňovských oborů. Více jak 10 % pojme ročně zaujímají potravinářské obory. Největší propad od roku 2005 vidíme u oborů dřevařských, zcela mimořádný je pak pokles podílu absolventů v oborech textilních.

Analýza AMSP ČR přináší rovněž nejaktuálnější pohled na to, jak si mladí absolventi profesních oborů mají šanci najít zaměstnání. Na základě údajů o počtech absolventů, počtech nezaměstnaných a míře nezaměstnanosti v letech 2015, 2016 a 2017, vychází průměrná míra nezaměstnanosti absolventů učňovských škol 9,4 %, přičemž u stavebních profesí je to obvykle více jak 10 %, naopak u oborů strojních, elektrikářských, ale například i některých potravinářských je nezaměstnanost mladých pod 7 %.

Z pohledu rozložení řemeslníků v regionech převyšuje počet 100 tisíc vydaných živnostenských listů v živnosti řemeslné ve Středočeském kraji, Jihomoravském kraji a v Praze. Méně jak 50 tisíc vydaných živnostenských listů v oblasti řemesle je naopak v Libereckém kraji, Pardubickém kraji a na Vysočině. Úplně nejméně řemeslníků je v Karlovarském kraji.

Zajímavý je v tomto kontextu i pohled Národního ústavu pro vzdělávání (NÚV) na nejvíce rostoucí skupiny povolání do roku 2020. NÚV očekává, v budoucnu budou v kurzu následující obory:

  • technici ve fyzikálních a průmyslových oborech
  • techničtí pracovníci obecně v oborech vědy a techniky
  • informatici
  • specialisté finanční, personální, v oblasti marketingu a řídící pracovníci

Jiří Vojtech z NÚV k tomu uvádí: „Očekávají se nová a náročnější povolání technického charakteru, ale také třeba pomocné profese v sofistikované formě. To je z pohledu vzdělávání  důvodem požadavků na široce koncipovanou přípravu a získávání přenositelných dovedností.“  Karel Havlíček doplňuje: „Daleko více než v minulosti se bude klást požadavek na univerzálnější technické a profesní vzdělání se schopností rychle se překvalifikovat na podobný technický obor. Tím se nijak odborné znalosti nedegradují, jde jen o to, že absolventi musí získat širší přehled, technický pohled na problematiku a schopnost exaktně uvažovat. Podle požadavků trhu se poté přizpůsobí a hlubší znalosti a dovednosti si doplní.“

Tisková zpráva ke stažení zde:
TZ-2018-02-09-Strojaři na vzestupu…analýza

Analýza ke stažení zde:
Analýza řemesla 02 2018

Štítky:


X