Jedna osoba samostatně výdělečně činná vykazuje šestnáctinásobně menší počet případů pracovní neschopnosti vůči jednomu zaměstnanci. Ještě před sedmi lety to přitom byl pouhý šestinásobek. Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) předkládá analýzu, ze které vyplývá, že zatímco u zaměstnanců roste tendence zvyšovat počet pracovních neschopností, u živnostníků od roku 2009 naopak klesl jejich počet na třetinu. Trvale klesá i počet živnostníků, kteří si nemocenské pojištění platí.
AMSP ČR porovnala poslední dostupná data, týkající se počtu případů pracovní neschopnosti zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) a tyto údaje vyhodnotila v sedmiletém horizontu.
Ze srovnávací analýzy vyplývá, že jeden zaměstnanec vykazuje za poslední vyhodnocené období (2015) vůči jedné OSVČ šestnáctinásobně více případů pracovní neschopnosti. Pokud ale srovnáme posledních sedm sledovaných let, potom je zřejmé, že ještě v roce 2009 jeden zaměstnanec vykázal vůči jedné OSVČ pouze necelý šestinásobek případů pracovní neschopnosti. Současně klesá i počet živnostníků, kteří si státní nemocenské pojištění platí, zatímco v roce 2006 si jej hradilo 15 % z nich, v posledním vyhodnoceném období to bylo již jen 9 % OSVČ.
Počet pracovních neschopností u OSVČ průběžně klesá, v roce 2009 bylo na jednu OSVČ vykázáno 0,06 pracovních neschopností, v roce 2015 bylo na jednu OSVČ již jen 0,02 pracovních neschopností. Počet pracovních neschopností u zaměstnanců naopak průběžně roste, v roce 2009 bylo na jednoho zaměstnance vykázáno 0,33 pracovních neschopností, v roce 2015 bylo na jednoho zaměstnance 0,38 pracovních neschopností.
Průměrné trvání jednoho případu pracovní neschopnosti u zaměstnance za poslední sledované období bylo 41,5 dní. Průměrné trvání jednoho případu pracovní neschopnosti u OSVČ za poslední sledované období bylo vyšší, a to 101,9 dní.
Karel Havlíček, předseda AMSP ČR l tomu dodává: „Není týdne, aby někdo nenapadnul živnostníky, s ohledem na to, jakým způsobem využívají sociální systém na úkor ostatních. Jednoduchým porovnáním jsme prokázali, že tomu tak není. Z analýzy je zřejmé, že podnikatelé počet pracovních neschopností systematicky snižují, zatímco zaměstnanci jejich počet zvyšují. Nepřísluší mi komentovat, jestli je vykázaná nemocnost u zaměstnanců skutečná, ale zcela jednoznačně lze tvrdit, že osoby samostatně výdělečně činné sociální systém nezatěžují v takové míře jako zaměstnanci.“
Srovnání počtu případů pracovní neschopnosti dle typu zúčtovatele:
Rok |
2015 |
||
Typ zúčtovatele |
Počet případů PN |
Počet prostonaných dnů v PN |
Průměrné trvání 1 případu PN |
OSVČ |
13 741 |
1 400 768 |
101,9 |
Zaměstnanci |
1 471 843 |
61 101 529 |
41,5 |
Neudáno |
21 214 |
348 000 |
16,4 |
Celkem |
1 506 798 |
62 850 297 |
41,7 |
Srovnání počtu případů prac. neschopnosti v letech 2009-2015:
Tabulka ke stažení ZDE
Východiska za poslední vyhodnocené období (2015):
Počet zaměstnanců (2015): 3 854 tis[3]
Počet OSVČ v hlavní činnosti (2015): 578 544[4]
Podíl zaměstnanci : OSVČ: 6,66 : 1
3 854 000 zaměstnanců vykázalo 1 471 843 případů pracovní neschopnosti
578 544 OSVČ vykázalo 13 741 případů pracovní neschopnosti
Počet OSVČ, platících nemocenské pojištění ČSSZ: 87 134[5]
[1] Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2017.
[2] Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2017.
[3] Průměrný počet zaměstnanců v národním hospodářství podle ekonomické činnosti, ČSÚ, 2017.
[4] Počet OSVČ v hl. činnosti: 578 544, počet OSVČ ve vedlejší činnosti: 397 408, počet OSVČ celkem: 975 952, Zdroj ČSSZ, Podnikatel.cz, 2017. Pro korektní porovnání vycházíme z toho, že není možné brát základnu všech OSVČ, ale pouze těch, kteří podnikají v hlavní činnost, přičemž se předpokládá, že ti, kteří podnikají ve vedlejší činnosti vykazují pracovní neschopnost jako zaměstnanci a jsou tedy současně již ve statistice za zaměstnance.
[5]Podnikatel.cz, ČSSZ, 2016
Výpočet za poslední vyhodnocené období (2015):
Jestliže vycházíme z toho, že je 6,66 x více zaměstnanců, potom je srovnávací základna 13 741 případů pracovní neschopnosti OSVČ vůči 220 997 (1 471 843 : 6,66) případů pracovní neschopnosti zaměstnanců. Z toho lze dopočítat násobek počtu pracovní neschopnosti zaměstnanců vůči OSVČ: 220 997 : 13 741= 16,1.
Výpočet za 2009-2015:
Rok |
Počet zaměstnanců[6] |
Počet OSVČ v hlavní činnosti[7] |
Podíl zaměstnanci : OSVČ
|
Násobek počtu pracovních neschopností u jednoho zaměstnance vůči jedné OSVČ |
2009 |
3 826 500 |
648 941 |
5,90 |
5,7 |
2010 |
3 792 300 |
640 406 |
5,92 |
5,1 |
2011 |
3 783 500 |
649 990 |
5,82 |
6,5 |
2012 |
3 787 000 |
627 596 |
6,03 |
10,6 |
2013 |
3 764 200 |
602 395 |
6,25 |
12,8 |
2014 |
3 791 400 |
586 112 |
6,47 |
13,7 |
2015 |
3 854 200 |
578 544 |
6,66 |
16,1 |
Další informace:
– OSVČ odvádí na sociálním pojištění v průměru o 53 % méně než zaměstnanec.[8]
– OSVČ nemá prvních 14 dnů nemoci žádné prostředky plynoucí z nemocenského pojištění, zatímco zaměstnanec pouze první tři dny.
– Nemocenské pojištění je na dobrovolné bázi, v roce 2006 si jej platilo 26 % OSVČ,
v roce 2010 10 %, ve sledovaném a vyhodnoceném období 2015 to bylo 9 % ze všech OSVČ.
– OSVČ odvádí na zdravotním pojištění v průměru o 41 % méně než zaměstnanec.[9]
– Do státního zdravotního systému OSVČ platí přibližně dvojnásobně, než z něj čerpá.[10]
[6] Průměrný počet zaměstnanců v národním hospodářství podle ekonomické činnosti, ČSÚ, 2017.
[7] ČSSZ, Podnikatel.cz, 2017.
[8] Analýza odvodů OSVČ a zaměstnanců, AMSP ČR, Podnikatel.cz, 2015.
[9]Analýza odvodů OSVČ a zaměstnanců, AMSP ČR, Podnikatel.cz, 2015.
[10] 9. 2. 2015, Oldřich Tichý, mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny pro Podnikatel.cz:„OSVČ zaplatily Všeobecné zdravotní pojišťovně na pojistném 6,5 miliardy korun a za péči o ně VZP uhradila 3 miliardy korun. Tedy spotřebovali polovinu zaplaceného pojistného. Průměrná platba pojistného byla přes 22 tisíc Kč a průměrné náklady přes 10 tisíc Kč.“
Tisková zpráva ke stažení zde:
TZ_2017_04_07_OSVC_vs_zamestnanci_pracovni_neschopnost.docx (63,07 KB)