Nový kompenzační bonus pro rok 2022
Návrh zákona o kompenzačním bonusu pro rok 2022 schválil dne 15.12.2021 Senát České republiky. K účinnosti tohoto zákona zbývá ještě podpis prezidenta a jeho zveřejnění ve sbírce zákonů.
V tomto článku Vám přiblížíme podmínky pro jeho čerpání.
Nárok na kompenzační bonus mají znovu osoby samostatně výdělečně činné (dále jen „OSVČ“), společníci malých společností s ručením omezeným (dále jen „s.r.o.“), ale i osoby pracující na dohody mimo pracovní poměr. Malými s.r.o. se rozumí společnosti mající nanejvýš dva společníky. Nově mají nárok i společníci malých s.r.o., jejichž podíl je představován kmenovým listem. Bonusové období, za které je možné čerpat kompenzační bonus je rozděleno na dvě období, a to od 22. listopadu 2021 do 31. prosince 2021 a od 1. ledna 2022 do 31. ledna 2022.
Společníci malých s.r.o. a OSVČ mají nárok na tento kompenzační bonus, došlo-li k úbytku tržeb nejméně o 30 % ve srovnávaném období oproti průměrné měsíční výši příjmů ve srovnávacím období. Srovnávacím obdobím je prosinec 2021, příp. leden 2021. Srovnávané období jsou vybrané 3 po sobě jdoucí měsíce v období od června 2021 do října 2021. Jedná-li se o subjekty se sezónními činnostmi, za srovnávané období se považuje poslední sezóna před vypuknutím pandemie.
Výše kompenzačního bonusu je 1 000 Kč/den, při karanténě či izolaci OSVČ a dohodářů 500 Kč/den. U dohodářů, ale i v případě karantény či izolaci OSVČ, musí být splněna podmínka účasti na nemocenském pojištění, a to minimálně po dobu 3 kalendářních měsíců.
Kompenzační bonus lze nově čerpat současně i s jinými koronavirovými dotacemi – např. Covid 2021 či Covid nepokryté náklady, ale i s programem Antivirus.
Žádost o kompenzační bonus lze stejně jako u předchozích kompenzačních bonusů podat nejdříve po skončení bonusového období, nejpozději však 2 měsíce po skončení bonusové období.
Novinky v oblasti datových schránek
K 1. lednu 2022 nabyde účinnost novela zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů.
K tomuto datu bude povoleno zasílání soukromých datových zpráv mezi právnickými osobami a podnikajícími fyzickými osobami a fyzickými osobami nepodnikateli. V případě právnických osob a podnikajících fyzických osob dojde k automatickému povolení doručování těchto zpráv, přičemž přijímající subjekty nebudou mít možnost doručování těchto zpráv vypnout. Fyzické osoby nepodnikající však mohou požádat o vypnutí doručování těchto zpráv.
Dále bude fikce doručení datových zpráv rozšířena i na tyto soukromé zprávy. V případě, kdy se oprávněná osoba nepřihlásí do datové schránky do 10 dnů ode dne jejího dodání, je tato zpráva považována za doručenou tímto desátým dnem.
Na soukromé datové zprávy však bude nahlíženo jako na úkony, které nejsou učiněné písemně a podepsané, tzn., že při odeslání dokumentu automaticky nedochází k jeho podpisu.
Další důležité změny přinese novela tohoto zákona, která nabyde účinnost od 1. ledna 2023. Fyzickým osobám podnikajícím, nepodnikajícím bude automaticky zřízena datová schránka, jakmile použijí prostředek pro elektronickou identifikaci (např. Národní bod pro identifikaci a autentizaci – NIA, mobilní klíč eGov, bankovní identita). Fyzické osoby však mohou po jejích zřízení požádat o znepřístupnění těchto datových schránek. Datová schránka bude rovněž automaticky zřízena každé právnické osobě zapsané v registru osob, kterým se rozumí spolkový rejstřík, nadační rejstřík, rejstřík ústavů, rejstřík společenství vlastníků jednotek, obchodní rejstřík a rejstřík obecně prospěšných společností. Dosud byla datová schránka zřizována pouze právnickým osobám zapsaným v obchodním rejstříku.
Právnickým osobám nepodnikajícím (neziskové organizace), které k 1. lednu 2023 dosud neměly datovou schránku, ji zřídí automaticky a bezplatně Ministerstvo vnitra nejpozději do 31. března 2023.
Změna podmínek u osvobození příjmů z prodeje rodinného domu a „bytu“
Novela zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) přinesla zpřísnění podmínek pro uplatnění osvobození u příjmů z prodeje rodinného domu nebo bytové jednotky podmíněného vynaložením získaných prostředků na obstarání bytové potřeby. Tyto zpřísněné podmínky jsou platné již pro zdaňovací období roku 2021.
Při prodeji rodinného domu nebo jednotky dle § 4 odst. 1 písm. a) ZDP existuje nárok na osvobození takového příjmu od daně z příjmů fyzických osob, a to i za předpokladu, že prodávající rodinného domu a souvisejícího pozemku, nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, včetně souvisejícího pozemku, v nich měl bydliště před prodejem bezprostředně po dobu kratší jak 2 roky, a to při splnění dvou podmínek:
- Použití získaných prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby a
- Podání oznámení o získání těchto prostředků ve lhůtě pro podání přiznání za zdaňovací období, ve kterém poplatník tyto prostředky obdržel, přičemž termín pro podání daňového přiznání se odvíjí dle způsobu jeho podání.
Termín pro podání daňového přiznání za rok 2021 je 1.4.2022, v případě podání elektronicky 2.5.2022 nebo v případě, že přiznání podává daňový poradce do 1.7.2022.
Neoznámení této skutečnosti správci daně do konce této lhůty, má za následek nemožnost použít výše zmíněné osvobození od daně z příjmů fyzických osob.
První podmínka se považuje za splněnou za předpokladu, že prostředky získané z prodeje jsou použity na obstarání bytové potřeby do konce zdaňovacího období bezprostředně následujícího po zdaňovacím období, ve kterém poplatník dané prostředky získal či použitím částky odpovídající získaným prostředkům na obstarání vlastní bytové potřeby před jejich získáním, avšak nejdříve ve zdaňovacím období bezprostředně předcházejícím zdaňovacímu období, ve kterém poplatník tyto prostředky získal.
Závěrem je nutné upozornit, že povinnost podat oznámení je také podmínkou pro možnost uplatnění osvobození od daně z příjmů fyzických osob i v případě dalších osvobození, které jsou podmíněny vynaložením získaných prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby. Např. pokud prodejce nenaplní 10letý časový test mezi dobou nabytí a prodejem nemovitosti dle ustanovení § 4 odst. 1 písm. b) ZDP nebo osvobození náhrady za uvolnění bytu dle § 4 odst. 1 písm. v) ZDP.
Více informací naleznete zde:
https://www.financnisprava.cz/cs/financni-sprava/media-a-verejnost/tiskove-zpravy-gfr/tiskove-zpravy-2021/zmena-podminek-u-osvobozeni-prijmu-z
Článek pro Vás připravila spol. APOGEO Group, SE.
- Nařízení vlády č. 405/2021 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů – S účinností od 1. ledna 2022 se zvyšuje sazba minimální mzdy a také se odpovídajícím způsobem zvyšují nejnižší úrovně zaručené mzdy.
- Zákon č. 286/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony – Za zřejmě nejvýznamnější změnu aktuální novely lze považovat zastavování bezvýsledných exekucí. V exekucích zahájených po účinnosti novely bude mít plátce mzdy nárok na paušální náhradu nákladů vůči povinnému (zaměstnanci, z jehož mzdy je povinen provádět srážky). Výše paušální náhrady nákladů by měla činit 50 Kč za kalendářní měsíc, v němž plátce mzdy provádí srážky, přičemž tuto paušální náhradu nákladů si plátce mzdy odečte od částky, kterou má povinnému vyplatit po provedení srážek ze mzdy.
- Zákon č. 362/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony – Novela nastavuje opatření a nástroje, aplikovatelné již od počátku roku 2021 tak, aby se mohly zajištovat nové cíle v oblasti energie z obnovitelných zdrojů.
- Nařízení vlády č. 342/2021 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 589/2006 Sb., kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě, ve znění pozdějších předpisů – Novela nařízení vlády zpřísňuje a terminologicky zpřesňuje stávající právní úpravu pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců vnitrostátní drážní dopravy.
- Zákon č. 365/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů – Novela rozšiřuje pravomoci obecní policie pro případy neoprávněného užití vyhrazeného jízdního pruhu.
- Zákon, kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony – Novela zákona transponuje směrnici Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace, do vnitrostátního právního řádu v oblasti elektronických komunikací.
- Zákon č. 349/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů – Novela zakotvuje ve školském zákoně pravidla, kdy, komu a jak je škola povinna poskytovat vzdělávání distančním způsobem.
- Zákon č. 330/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony – Novela parametricky mění tři dávky nemocenského pojištění – dlouhodobé ošetřovné, ošetřovné a otcovskou.
- Zákon č. 250/2021 Sb., o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů – Zákon zakotvuje oblast bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení moderním způsobem, neboť v současnosti se tato oblast řídí v mnohém překonanými právními předpisy.
- Vyhláška č. 204/2021 Sb., o seznamu potravin podle § 9b odst. 1 písm. c) zákona o potravinách a tabákových výrobcích – Vyhláška reaguje na novelu zákona o potravinách, která zavedla ustanovení, které umožňuje uvádět na potravině informaci slovy „česká potravina“, grafické znázornění stanovené prováděcím právním předpisem (logo „česká potravina“) nebo jinou informaci zejména slovní, obrazovou nebo grafickou naznačující, že země původu potraviny je Česká republika, pokud jde o potravinu stanovenou prováděcím právním předpisem, jejíž výroba proběhla na území České republiky.
Autor: AMSP ČR