30.10.2017 proběhlo na Nejvyšším správním soudu (NSS) v Brně důležité setkání k dalšímu vývoji využívání institutu zajišťovacích příkazů. Pracovní jednání moderoval předseda NSS Josef Baxa, za resort financí se zúčastnili náměstkyně ministra Alena Schillerová a generální ředitel GFŘ Martin Janeček, daňové poradce reprezentovala Komora daňových poradců v čele s její prezidentkou Petrou Pospíšilovou, podnikatele zastupovala Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, kterou reprezentoval předseda představenstva Karel Havlíček. Setkání se dále v auditoriu zúčastnilo několik desítek osobností z řady soudců, státních zástupců, dalších zástupců zaměstnavatelů a podnikatelů a daňových specialistů.
Problematika využívání institutu zajišťovacího příkazu je dlouhodobě diskutována na úrovni Komory daňových poradců ČR, zástupců podnikatelů a státní správy. Subjekty hájící zájmy firem se dlouhodobě shodují, že i když režim zajišťovacích příkazů dává smysl, jeho používání je v řadě případů problematické a ochrana daňových subjektů proti chybným zajišťovacím příkazům je nedostatečná. Proto je nutné proces vydávání a kontroly zajišťovacích příkazů upravit tak, aby nedocházelo k ohrožení samotné existence daňových subjektů v případech, kdy se následně ukáže, že daň bylo možné zajistit jiným vhodnějším způsobem. Zajišťovací příkazy (ZP) se za poslední rok (2016) týkaly 309 firem, na které byla uvaleno celkem 1 561 ZP, v roce 2015 se jednalo o 424 firem s celkem 1605 ZP, v roce 2014 to bylo 328 firem a celkem 1 032 ZP.
Předseda AMSP ČR Karel Havlíček zdůraznil, že zajišťovací příkazy neovlivňují pouze dotčené subjekty (kterých je 300-400 ročně), ale celý řetězec partnerů dotčené firmy, zejména z řad dodavatelů a odběratelů. Ty jsou tímto razantním nástrojem, který jde mimo běžný rámec insolvenčního řízení de facto vyšachování z řádného obchodního vztahu, např. vymáhání svých pohledávek, a to na úkor finanční správy. Z tohoto důvodu není možné posuzovat dopad pouze na několik set subjektů, ale na další podnikatele, kteří jsou díky tvrdému zásahu státu jednoznačně znevýhodněni. Změny, které považuje AMSP ČR za důležité shrnul předseda Havlíček do několika bodů: „Vzhledem k tomu, že se jedná o postup, který lze v přeneseném slova smyslu přirovnat v trestní rovině k vazbě, není možné, aby o jejím uvalení na firmu, které je paralyzována v další činnosti, rozhodovala pouze jedna instituce. Požadujeme systém čtyřech nezávislých očí, kdy navrhovatelem by byla finanční správa a posuzovatelem ve zrychleném režimu správní soud. Za další je nezbytné, aby celý proces probíhal v přednostním režimu a vyloučil se několikaletý spor, který je pro firmu, její zaměstnance a obchodní partnery někdy i likvidační. Současně navrhujeme měkčí formu zajištění, kdy by bylo možné akceptovat ve vyšší míře záruky dotčeného subjektu. Konečně změny musí proběhnout i v případném odškodnění, které musí být zásadního charakteru. Pokud se prokáže, že stát udělal chybu a zlikvidoval tím subjekt, byť se jedná o jednotky případů, musí tvrdě zaplatit.“
Petra Pospíšilová, prezidentka Komory daňových poradců ČR, dodává: „Komora usiluje o efektivní soudní kontrolu zajišťovacích příkazů. Pro svou mimořádnost a za určitých podmínek i likvidační charakter je vhodné, aby se našel způsob, jak celé odvolací řízení zkrátit včetně posílení úlohy soudů a upřednostnění projednání žaloby proti zajišťovacímu příkazu.“ Komora daňových poradců dále potvrzuje, že zajišťovací příkaz je prostředek ochrany daňových příjmů státu, který by měl být použit v mimořádných situacích. Daňový poradce Tomáš Hajdušek uvedl s odkazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu, že: “Účelem zajišťovacího příkazu není ihned získat současný majetek daňového subjektu a tím ukončit jeho ekonomickou činnost, ale zajistit, aby aktiva předtím, než poslouží k uspokojení daňového dluhu, nezmizela.“ Komora daňových poradců ČR navrhuje změnu správní praxe při realizaci zajišťovacích příkazů. Zájmem je užívání zajišťovacích příkazů výhradně jako instrumentu ultima ratio, tedy jako mimořádného nástroje pro zabránění daňovým únikům, nikoli jako standardní nástroj při správě daní. Stejně tak by měl být umožněn rychlý soudní přezkum s cílem zkrátit dosavadní délku soudního řízení, které často probíhá mnoho let. Tomáš Hajdušek zmínil i návrh na změnu právní úpravy, mj. například povinné zastupování při vydání zajišťovacího příkazu právním zástupcem ex offo, zvážení zrušení odvolacího řízení za účelem rychlejšího přístupu k soudu nebo možnost vydání předběžného opatření před podáním žaloby.
Alena Schillerová v závěru diskuze potvrdila, že v co nejkratší lhůtě svolá expertní skupinu, která se bude zabývat návrhy na úpravu legislativy včetně návrhů, které v diskusi zazněly.