Zákon o registru smluv, jehož přípravě předcházela několikaletá obšírná diskuse za účasti AMSP ČR, jakožto partnera platformy Rekonstrukce státu, je jedním z nejdůležitějších nástrojů, který přispěje mj. ke snížení korupce v tendrech a vytvoření rovných příležitostí pro všechny. AMSP ČR vyjadřuje od počátku podporu tomuto zákonu, protože jsou to právě malí a střední podnikatelé, kteří budou profitovat ze zprůhlednění tendrů státu a obcí. Na poslední chvíli navržené změny Senátem jsou ovšem nepřijatelné.
Jednoduchá a účinná konstrukce zákona
Hlavním stavebním kamenem navrhovaného zákona, který je před definitivním schválením Sněmovnou v týdnu u od 23.11.2015, je zřídit centrální registr smluv, který bude přístupný veřejnosti a bude obsahovat texty smluv, s výjimkou informací chráněných zákonem č. 106/1999 Sb. a zákonem č. 137/2006 Sb. (např. osobní údaje, obchodní tajemství). Zveřejnění smluv umožní jejich jednoduchou kontrolu, přístupnou všem občanům, kteří by jinak museli žádat příslušnou samosprávu nebo magistrát o informaci písemně a dlouho pak čekat na odpověď.
Nezveřejněná smlouva neplatí
Zákon podmíní účinnost všech smluv, které bude uzavírat stát, územní samosprávný celek a další veřejné instituce (např. státní podniky či obchodní společnosti ovládané státem) jejich zveřejněním na internetu. Pokud smlouvy nebudou zveřejněny do tří měsíců, budou neplatné.
Sankce neplatnosti je nejdůležitějším principem navrženého zákona a automaticky tak zajistí fungování zákona v praxi. Tento princip podporuje i Nejvyšší správní soud. Jakékoli jiné sankce, zejména peněžité, se v praxi neosvědčily a mnoho samospráv po zaplacení pokuty porušuje zákon o veřejných zakázkách dál.
Odmítáme, aby úřad platil pokuty úřadu, neboli stát sám sobě z peněz daňových poplatníků
Do funkční struktury zákona, schváleného Sněmovnou, zasáhl na poslední chvíli pozměňovací návrh Senátu, ve kterém se navrhuje za nezveřejnění smlouvy pouze sankce 25 % z hodnoty zakázky, čímž se ruší klíčový princip kontroly veřejnosti a kontrola se přesouvá na nedostatečné namátkové akce úředníků. V praxi to pak bude znamenat, že nezveřejnění smlouvy bude často nepotrestáno vůbec, navíc přibydou další úředníci, aby kontrola vůbec byla možná.
Zákon musí platit bez výjimek umožňujících jeho obcházení
Také výjimka, navržená Senátem, aby nebyly zveřejňovány smlouvy, při jejichž plnění žádná ze smluvních stran nepoužije finanční prostředky z veřejných rozpočtů, postrádá smysl. Výjimka by se týkala státních a obecních firem, které sice de facto hospodaří s veřejnými prostředky, de iure jde ale o prostředky „soukromé“. Senátní návrh tak ve skutečnosti vytváří zásadní právní nejistotu v otázce, které smlouvy mají být zveřejněny. Podnikatel jako smluvní strana vůbec nebude moci posoudit, zda peníze, které se při plnění dané smlouvy užijí, jsou „prostředky z veřejných rozpočtů“ či nikoliv. Typicky u projektů financovaných částečně z dotací.
Zákon podporujeme, ale v jeho původní podobě
Zkušenosti ze Slovenska, kde zákon funguje již třetím rokem, ukazují, že celý proces zveřejňování smluv nepůsobí ani obcím ani firmám žádné problémy. Žádný z podnikatelů, oslovených námi v rámci přípravy zákona, nevyjádřil obavu, že by zavedení registru smluv znamenalo narušení podnikatelského prostředí.
Podporujeme přijetí zákona v původní podobě schválené Sněmovnou a odmítáme přijetí výjimek, které by smysl a funkčnost zákona úplně popřely. Takový zákon by bylo lépe vůbec neschválit.
Blíže také:
http://www.rekonstrukcestatu.cz/cs/archiv-novinek/9442–odtemneni-nebo-paskvil-
http://franc.blog.ihned.cz/c1-64871980-prvni-protikorupcni-zakon-teto-vlady-nez-paskvil-radeji-nic