V souvislosti s aktuálním děním ohledně změny zákoníku práce, zákona o zaměstnanosti a dalších souvisejících předpisů předložila AMSP ČR své připomínky k navrhovaným úpravám v rámci oficiálního připomínkového řízení MPSV. Za zcela zásadní však považujeme úpravy v oblasti nemocenského pojištění. Toto stanovisko jsme prezentovali i médiím.
S navrhovanými úpravami v oblasti nemocenského pojištění ze strany zaměstnavatele zásadně nesouhlasíme, protože pro malé a střední firmy mohou mít fatální dopady.
Výrazně se zhoršují ekonomické podmínky, za nichž by měli zaměstnavatelé poskytovat náhradu mzdy po dobu tří týdnů, dále procento odvodu pojistného na nemocenské pojištění zůstává na stejné úrovni, tj. 2,3 % vyměřovacího základu, a ruší se možnost refundace ½ vyplacených mezd (původně bylo pro rok 2011 počítáno se sazbou 1,4% bez refundace, a to navíc při 14 dnech poskytování náhrady mzdy). V současné době nejsou k dispozici žádné seriózní odhady dopadů navrhované nové právní úpravy na zaměstnavatele, které by posuzovaly současnou právní úpravu za dobu jejího fungování v širších souvislostech s vlivem na náklady zaměstnavatelů. Navrhovanou úpravu pro malé firmy do 26 zaměstnanců v podobě zvýšení sazby ze 2,3 % na 3,3 % (tzv. „připojištění“) rovněž odmítáme, neboť nebylo prokázáno, že zvýšení sazby a prodloužení doby náhrady mzdy o 1 týden, by bylo eliminováno refundací.
Důvodem našeho stanoviska je neúměrný finanční dopad na firmy, a to zejména za situace, kdy není vyřešen např. systém udělování neschopenek (lékař má zájem jich vystavit co nejvíce), systém funkční kontroly nemocných zaměstnanců apod.
Prodloužení období poskytování náhrady mzdy by si vyžádalo i další náklady firem. Kromě vyššího objemu finančních částek na poskytování mzdových náhrad také další náklady spojené s náhradou za chybějícího zaměstnance po dobu již ne dvou, ale tří týdnů, náklady na opětovné změny SW programů, školení odborných zaměstnanců a zejména nárůst administrativy spojený s náběhem opět v krátké době novelizované právní úpravy. V případě např. chřipkové epidemie může mít tato úprava u menších firem likvidační důsledky.
Celkové úspory pro veřejné finance v řádu 16,3 mld. pro rok 2011 a 18,4 mld. pro rok 2012 jdou tak zcela na vrub zaměstnavatelů, ačkoli jsou plátci pojistného.