Erasmus pro mladé podnikatele je pilotní program Evropské unie a je určen všem začínajícím podnikatelům, kteří chtějí nasbírat zkušenosti v zaběhnutých podnicích v jiné členské zemi EU. Evropská komise by ráda, aby se z pilotního programu stal program permanentní a aby se jeho rozpočet navýšil.
Souvislosti:
Obecně se soudí, že ve srovnání se Spojenými státy chybí Evropanům podnikatelský duch. Jak opakovaně ukazují průzkumy, Američané se ve srovnání se svými evropskými protějšky nebojí tolik rizika.
S rozjezdem nového podniku mohou Evropanům pomoci různé veřejné fondy – evropské i národní, ale zatímco jedni volají po dalším navyšování peněz a větší podpoře začínajícím podnikatelům, jiní by radši, aby jim spíše než podporu stát a EU vytvořili příznivější podmínky k podnikání.
Odhaduje se, že 99 % evropských firem spadá do kategorie malé a středně velké podniky (MSP). Na tvorbě evropského HDP a pracovních míst se tyto podniky podílejí zhruba ze dvou třetin. Na mezinárodním obchodě v rámci EU se ale MSP podílejí jen necelými 10 %.
Evropská unie v únoru 2009 zahájila první fázi pilotního programu Erasmus pro mladé podnikatele, z něhož začínající podnikatelé mohou získat peníze na cestu do zahraničí, kde mají po dobu maximálně šesti měsíců možnost sbírat ve vybrané zaběhnuté firmě nové zkušenosti.
Program vychází ze stejné myšlenky jako úspěšný evropský program studentských výměn Erasmus (odsud také jeho název). Začínající podnikatel (navzdory názvu programu nemusí jít nutně o podnikatele mladé věkem) může měsíčně z programu získat až 1.100 eur, které využije na pokrytí nákladů spojených s cestou a pobytem v cizí zemi. Po dobu své „stáže“ ve vybrané firmě stínuje jejího majitele a snaží se od něj získat zkušenosti, které pak využije ve svém podniku.
Firma na druhou stranu spojením se začínajícím podnikatelem může na čas získat vysoce motivovaného zaměstnance, který do firmy může vedle entuziasmu přinést i nové nápady.
Program je součástí tzv. Aktu pro malé a střední podniky – balíčku iniciativ, který Evropská unie přijala v roce 2008 s cílem podpořit rozvoj malého a středního podnikání.
Původně roční program byl dvakrát prodloužen – poprvé v roce 2010 a znovu o rok později. Očekává se, že v únoru 2012 bude prodloužen o další rok. Do února 2011 svou stáž v některé z evropských firem ukončilo 322 začínajících podnikatelů a dalších 200 v zahraničí stále pobývá.
Přestože mnozí zastánci programu označují dosavadní výsledky za úspěch, organizátorům se zatím příliš nedaří vzbudit zájem mezi firmami, které by byly ochotné poskytnout prostor začínajícímu podnikateli ze zahraničí.
Úředníci Komise navíc tvrdí, že vzhledem k obrovskému počtu malých a středně velkých podniků (v celé EU jich je zhruba 23 milionů), by se měl rozpočet programu zvýšit na desetinásobek, má-li mít na posílení přeshraničních aktivit MSP vůbec nějaký vliv. Exekutiva se proto chystá v průběhu letošního roku předložit členským státům a Evropskému parlamentu návrh, v němž chce požádat o navýšení rozpočtu a rozsahu celého programu.
Rada EU a Parlament se k návrhu mají vyjádřit (a přijmout jej) do konce roku, ale vzhledem k tomu, že řada vlád v těchto chvílích škrtá a škrtí své rozpočty a na stole leží i návrh na zmražení celého rozpočtu EU, není zatím moc jasné, jak se k návrhům Komise postaví.
Témata:
Kdo a kam
Do programu se mohou přihlásit lidé, kteří jsou pevně rozhodnuti založit si svůj vlastní podnik, případně majitelé firem, které vznikly před méně než třemi roky. Na druhé straně se mohou přihlásit podniky, které v budoucnu chtějí začínajícímu podnikateli nabídnout své zkušenosti a získat v něm na čas vysoce motivovaného zaměstnance.
Kandidáti na podporu z EYE se do programu mohou přihlásit přes zprostředkovatele, jímž je zpravidla místní hospodářská komora nebo jiné podnikatelské sdružení, a tento zprostředkovatel se jim poté snaží najít vhodné místo v zahraničí.
Začátkem letošního roku vznikli zprostředkovatelé v Irsku, na Kypru a v Estonsku – v posledních třech členských zemích EU, kde dosud žádný podobný subjekt neexistoval.
Náklady na cestu, ubytování a živobytí účastník programu pokrývá ze stipendia, které může činit maximálně 1.100 eur (v Dánsku) a minimálně 560 eur (v Bulharsku).
Statistiky ukazují, že co do geografického rozložení zájemců je program v současné době poněkud vychýlený. Celých 47 % přihlášek podle údajů z února 2011 pocházelo z dvou členských zemí EU – Španělska a Itálie. Ostatní země silně zaostávají.
Největší zájem je mezi začínajícími podnikateli o taková odvětví jako je reklama, média, informační technologie a vzdělávání. Většina účastníků vyjela do zahraničí na dva až tři měsíce. Nejčastěji projevovali zájem o stáž ve Velké Británii.
Problém marketingu
Přestože reakce na program jsou převážně pozitivní a většina účastníků se po návratu ze stáže pustila do podnikání, kritici upozorňují na to, že EYE není po marketingové stránce úplně dotažený. Organizátorům se především nedaří nacházet podniky, které by měly chuť hostit nějakého začínajícího podnikatele a věnovat na tuto činnost svůj čas a peníze.
Mezi 2.446 registrovanými přihláškami tvoří převážnou většinu přihlášky začínajících podnikatelů (62 %) a jen menší část (38 %) přihlášky potenciálních hostitelů. Jinými slovy, většinu začínajících podnikatelů program nemůže v současné době uspokojit.
Úspěch programu závisí hodně také na zprostředkovatelích. Mnozí z nich si ale stěžují, že peníze, které z EU na plnění své zprostředkovatelské role dostávají, jsou příliš malé. Navíc to, že většina přihlášek pochází z Itálie a Španělska ukazuje i to, že většina států do programu příliš mnoho energie nedává.
Program svým názvem navíc možná některé potenciální žadatele odrazuje. Na konferenci, která se k programu EYE konala v dubnu 2010 proto zaznělo, aby z názvu Erasmus pro mladé podnikatele vypadlo slůvko „mladé“.
Kritici také říkají, že aktivity programu se překrývají s dalšími unijními a národními programy, z nichž je možné získat peníze na podporu mentoringu. Jiní upozorňují, že účast v programu na rozhodnutí daného účastníka založit firmu nic nemění a svůj podnik by založil bez ohledu na to, jestli na stáž do zahraničí vyjede či nikoliv.
10.000 účastníků?
Průzkum, který proběhl mezi účastníky programu, ukazuje, že většina začínajících podnikatelů byla se stáží spokojena. Z nezávislé studie navíc vyplynulo, že program při zakládání nových podniků skutečně pomáhá, ale k tomu, aby měl významnější a dlouhodobý dopad, by bylo třeba jeho rozpočet navýšit.
Porovnáme-li pár stovek účastníků EYE se 180.000 studenty, kteří ročně vyjíždějí na některou z evropských univerzit v rámci programu Erasmus, vidíme jasný rozdíl. Úředníci Evropské komise a zastánci programu ale nepochybují o tom, že programu EYE se v budoucnu může účastnit několik desítek tisíc mladých podnikatelů.
Podle Jacka Malana z Center for Strategy & Evaluation Services, která pro Evropskou komisi v roce 2010 zpracovávala studii k dosavadnímu fungování EYE, by desítky tisíc účastníků na konkurenceschopnost a hospodářský růst EU už nějaký vliv mít měly.
Proto chce také Evropská komise členské státy a Evropský parlament vyzvat k výraznému navýšení rozpočtu programu a k jeho přeměně z pilotního na permanentní. Ovšem vzhledem k tomu, že některé členské země v čele s Velkou Británií by uvítaly spíše zmražení celkové výše unijního rozpočtu, vznášejí se nad budoucností projektu otazníky.
Původně se měl požadavek na posílení programu objevit také ve vyhodnocení Aktu pro malé a střední podniky, ale ve finální verzi textu jej nakonec nenajdeme.
Stanoviska:
Joanna Drake, která je na Generálním ředitelství Evropské komise pro podnikání a průmysl (DG Enterprise and Industry) zodpovědná za podporu konkurenceschopnosti MSP, slibuje, že udělá vše pro to, aby se z Erasmu pro mladé podnikatele stal permanentní program.
EYE je podle ní nedílnou součástí Aktu pro malé a střední podniky a dobře koresponduje s některými vlajkovými iniciativami strategie Evropa 2020, konkrétně s iniciativou „Mládí v pohybu“, iniciativou „Unie inovací“, ale i se zaměřením strategie na tvorbu udržitelných pracovních míst.
Program podle jejího názoru vyplňuje v unijních iniciativách mezeru. „Pro lidi v počáteční fázi jejich kariéry nic jiného nemáme,“ říká.
Drake si myslí, že o programu by se mělo více mluvit. Navýšení rozpočtu na marketingové aktivity přitom nemusí být jediným řešením. Podnikatelé by se podle ní měli stát jakýmisi ‚vyslanci‘ programu. Na úspěšné stáže by podle ní měli upozorňovat také europoslanci a představitelé regionálních samospráv.
Typhaine Beaupérin, koordinátorka programu EYE z asociace evropských hospodářských komor Eurochambers, uvedla, že počet účastníků i povědomí o programu neustále roste. Eurochambers v programu působí jako koordinátor národních zprostředkovatelů.
Beaupérin upozorňuje, že dřív než dojde k jakémukoliv případnému rozšiřování programu, bude třeba odstranit řadu překážek, které mu brání v rozvoji. Je třeba zlepšit hlavně geografické pokrytí a najít více firem, které by chtěly hostit začínající podnikatele, říká koordinátorka.
Ve chvíli, kdy programu dominují zájemci ze Španělska a Itálie, bude nutné zlepšit propagaci. Musí se do něj zapojit více zkušených podnikatelů, řekla Beaupérin EurActivu. Pokud by se uvedené překážky podařilo odstranit, může mít program v budoucnu stejný rozpočet, jakým dnes disponuje Erasmus pro vysokoškoláky (v současné době jde o 450 milionů eur), dodala.
Generální tajemník Eurochambres Arnaldo Abruzzini říká, že EYE svůj cíl, kterým je podpora mobility podnikatelů, plní dobře. Řadu nedostatků je podle něj ale ještě třeba odstranit.
Abruzzini, který je sám majitelem fungujícího podniku, řekl, že on sám by svou firmu do programu nepřihlásil, neboť mu v něm chybí jakékoliv pobídky. Podle něj je třeba nalézt důvody, které by zavedené firmy mohly přimět k účasti v programu. „Co to přinese začínajícímu podnikateli, je jasné, ale někomu jako mě, kdo by musel obětovat účasti v programu čas a kancelářský prostor, to už tak jasné není,“ uvedl.
Návrh na zjednodušení názvu na „Erasmus pro podnikatele“ šéf asociace hospodářských komor podporuje. Zkušené podnikatele by to podle něj mohlo do programu přilákat.
Italský chirurg Luca Poli je jedním z těch, kteří se stáže v zahraničí zúčastnili. Poli se učil u jednoho španělského podnikatele a spolupráci s ním si nemůže vynachválit. Zkušenosti, které získal, jsou prý neocenitelné, neboť podnikatelé doma v Itálii se o citlivé informace obvykle nechtějí dělit.
O tom, jak funguje firma, prý Poli před začátkem stáže věděl jen velmi málo. Nyní v Miláně vede soukromou kosmetickou kliniku. Poli v únoru 2010 EurActivu řekl, že si díky stáži u zkušeného podnikatele otestoval vlastní nápady a dozvěděl se, co by měl dělat lépe. Naučil se prý také lépe komunikovat.
Annie King se programu účastnila jako hostitel. Na programu EYE kritizuje roli zprostředkovatelů. Začínající podnikatel by si podle jejího názoru měl vhodnou hostitelskou firmu najít sám a neměl by se spoléhat na složitý systém zprostředkovatelských organizací, které se zkušené podnikatele snaží spárovat s těmi začínajícími.
Podle Katii Marchesin, další hostitelky, dává program podnikatelům příležitost k rozvoji jejich obchodního modelu a může sloužit jako „virtuální most na jiné trhy“. Pro firmy je to příležitost k internacionalizaci, uvedla.
Již citovaný Jack Malan z Center for Strategy & Evaluation Services, která pro Evropskou komisi v roce 2010 zpracovávala studii k dosavadnímu fungování EYE, uvedl, že začínající podnikatelé reagovali po absolvování stáže na dotazy ohledně fungování programu obecně pozitivněji než hostitelské firmy.
V dubnu 2010 Malan uvedl, že na přesné hodnocení dopadů projektu je ještě příliš brzy, ale z předběžných výsledků se zatím zdá, že kvalita začínajících podniků se díky stážím zlepšila. Počet nových podniků ale program zřejmě nezvýšil.
„Pokud by se programu ročně účastnilo 10.000 začínajících podnikatelů (k čemuž by bylo ale zapotřebí desetkrát tolik peněz), mohlo by to výrazně přispět ke konkurenceschopnosti a hospodářskému růstu,“ myslí si Malan.
Podobně jako jiní i on ale zdůraznil, že je třeba zvýšit mezi podnikateli povědomí o programu a zaplnit některé „geografické mezery“, které se objevily během pilotní fáze
Dosavadní vývoj a očekávané kroky:
- Listopad 2006: Evropský parlament schválil vytvoření pilotního programu Erasmus pro mladé podnikatele (Erasmus for Young Entrepreneurs, EYE).
- 25. července 2008: Evropská komise zveřejnila Akt pro malé a střední podniky, jehož součástí je i EYE.
- 19. února 2009: Spuštění EYE s rozpočtem 3 miliony eur.
- Červen 2009: První účastníci programu odjíždějí na zkušenou do zahraničí.
- Únor 2010: Zahájení druhé fáze EYE, navýšení rozpočtu na 5 milionů eur.
- Únor 2010: Komisařem pro průmysl a podnikání je jmenován Ital Antonio Tajani.
- Únor 2011: Zahájena třetí fáze EYE, rozpočet zůstává na 5 milionech eur.
- Polovina roku 2011: Evropská komise navrhne změnu EYE z pilotního programu na permanentní.
- Do konce roku 2011: Očekává se, že Evropský parlament a členské státy EU návrh projednají a schválí.
- Únor 2012: Zahájení čtvrtého cyklu EYE
Zdroj: Euractiv