Patentové dokumenty a informace v nich obsažené jsou nesmírně užitečným zdrojem technických znalostí. Jejich prostřednictvím lze získat údaje, které jen s obtížemi naleznete jinde. V řadě případů je dokonce ani v jiných zdrojích dohledat nelze.
Každý, kdo působí na poli výzkumu a vývoje, inovuje svůj produkt či se snaží zefektivnit výrobní postupy, by se měl nejdřív důkladně obeznámit se stavem techniky ve svém oboru. Tedy řešeními, na která již někdo přišel, která jsou již vymyšlená a dostatečně dobře popsaná. Vyhne se tak marnému vynakládání času, peněz a lidské práce k pověstnému znovuvynalézání kola. Patentové informace odrážejí nejnovější stav technického pokroku.
Každé technické řešení, které je přihlášeno k patentové ochraně, je po 18 měsících od data podání patentové přihlášky zveřejněno. Stává se tak stavem techniky dostupným komukoliv, kdo na něj chce ve svém výzkumu a vývoji navázat. Patentové přihlášky jsou obvykle prvním dokumentem, kde jsou nová technická řešení zveřejněna. Musí totiž být podány před jakýmkoliv jiným zveřejněním, např. v časopisu, v příspěvku na konferenci apod. Patent by jinak nemohl být udělen.
Z hlediska jasnosti a přesnosti jsou patentové dokumenty nepřekonatelnými informačními zdroji. Jedná se o vysoce strukturované dokumenty s celosvětově dodržovaným jednotným formátem. Orientace v nich je tak poměrně jednoduchá, bez ohledu na to, v jakém jazyce jsou napsány. Podstata technického řešení, které je přihlašováno k patentové ochraně, musí být popsána tak jasně a přesně, aby ji osoba znalá příslušného oboru dokázala beze zbytku pochopit a dále s ní pracovat. Nedílnou součástí patentových dokumentů jsou i výkresy, chemické vzorce a další podlohy, které jsou pro naplnění podmínky dostatečné jasnosti vhodné.
Díky digitalizaci a používání internetu jsou dnes patentové informace poměrně snadno dostupné. Národní i regionální patentové úřady veřejnosti zpřístupňují rešeršní databáze obsahující jimi vydávané patentové dokumenty. Pokud by však uživatel chtěl získat informace o světovém stavu techniky v určitém oboru, musel by patentovou rešerši provádět v řadě zdrojů, což by bylo značně nekomfortní. Z důvodu odstranění této nevýhody jsou budovány souborné databáze obsahující patentové sbírky z řady teritorií. V současné době je co do teritoriálního obsahu jakož i časové retrospektivy nejkomplexnějším zdrojem databáze Espacenet.
Databáze Espacenet
Tuto globální rešeršní databázi začal Evropský patentový úřad budovat v roce 1998. Za dobu své existence Espacenet prošel rozsáhlým vývojem jak co do informačního rozsahu, tak do vyhledávacích možností. K jeho zásadnímu rozvoji z hlediska funkcionalit i vyhledávacího algoritmu došlo v roce 2019, kdy byl v listopadu uživatelům představen „nový“ Espacenet. Při jeho modelování Evropský patentový úřad vycházel nejen z nejnovějších technologií, ale také z požadavků a postřehů uživatelů, se kterými byl v kontaktu prostřednictvím diskusního fóra. Dílčí úpravy průběžně testoval ve spolupráci s vybranými skupinami uživatelů, kteří se k nim pak vyjadřovali. Dá se tedy říct, že je vytvořen podle skutečných potřeb uživatelů. Hlavní charakteristikou nového Espacenetu je především dynamický rešeršní formulář, jehož prostřednictvím si uživatel může sám nastavit kritéria, podle kterých bude vyhledávat. K těm patří především vyhledávání podle klíčových slov, znaků patentového třídění nebo jmen přihlašovatelů či majitelů. Výsledky vyhledávání lze doladit prostřednictvím řady filtrů a graficky zobrazit podle vybraných kritérií.
V současnosti obsahuje více než 130 milionů dokumentů takřka z celého světa (včetně ČR). Uživatelům je volně dostupná na adrese www.espacenet.com. Vzhledem k jejímu teritoriálnímu záběru se jedná o mimořádně vhodný nástroj k rešerším na stav techniky.
Z Espacenetu se lze snadno dozvědět, v jakých zemích byla konkrétnímu technickému řešení přiznána ochrana patentem a kde je naopak možné je volně používat. Česká republika patří k zemím, kde je patentů v platnosti spíše méně, přibližně 45 tisíc, ve srovnání se zeměmi jako jsou např. USA, Německo, či Velká Británie, kde je v současnosti platných více než 250 tisíc patentů.
Espacenet nabízí také možnost strojového překladu nalezených dokumentů. K tomu slouží nástroj PatentTranslate. V systému, který Evropský patentový úřad vyvinul ve spolupráci se společností Google, je v současné době zavedeno 32 jazyků.
Ke všem relevantním databázím průmyslověprávních informací včetně Espacenetu Úřad pořádá pravidelná školení. Ta v současné době probíhají formou on-line. Přihlásit se může kdokoliv, kdo by se s databázemi rád naučil pracovat. Školení jsou bezplatná a trvají přibližně 60 minut, během kterých pracovníci Úřadu (zkušení rešeršéři) představí konkrétní databáze a možnosti práce s nimi. V případě zájmu pracovníci Úřadu provádějí školení i ve firmách, na vysokých školách apod. Termíny konání jednotlivých seminářů pro veřejnost jsou v dostatečném předstihu zveřejňovány na upv.gov.cz v sekci Aktuality.
