eŽena roku 2024: Ludmila Osičková (7)

Hlasovat pro Ludmilu můžete pod pořadovým číslem 7

Hlasování probíhá od 25. 9. do 5. 10. 2024 a z jednoho e-mailu se započítává jeden platný hlas.

Obor podnikání: rukavičkářství

Hlasovat pro Ludmilu můžete pod pořadovým číslem 7 ZDE

PODNIKATELSKÝ PŘÍBĚH

Co byl Váš důvod pro vstup do podnikání?

Podnikání mne provází celým mým životem, od chvíle, kdy jsem si zřídila první ŽL na zprostředkování obchodu. V současné době podnikám pod značkou Moje rukavice od roku 2018, po ukončení práce ve společnosti s Francouzským majitelem na výrobu rukavic. Celý život mne rukavice provází na různých úrovních - od praxe, v roce 1993 -2001 v Rukavičkářských závodech, až do roku 2018 na různých pozicích buď jako spolumajitel rukavičkářské firmy nebo pak výkonný manager až doposud, po značku Moje rukavice. Kdy jsem do značky otiskla sama sebe a co mne v životě potkalo a co z toho všeho vzniklo. A co byl hlavní důvod? Udržet řemeslo a najít cestu jak jej předat dál. Ať už v podobě mých zážitkových kurzů v mé dílně nebo ve školách.

Jaké momenty byly pro Vás nejtěžší a jakých úspěchů si nejvíce vážíte?

Nejtěžší bylo se představit se pod SVÝM jménem, vždy jsem se prezentovala za někoho –firmu apod. Bylo na mě ukázat okolí, co umím a že to umím naučit. To byla velká zkouška. Za velký úspěch považuji spolupráci s Liběnou Rochovou, výuku přes dobu covidu v Mnichově, UMPRUM workshopy, postavení interaktivního webu, kde si navolíte vlastní model rukavic, znovuzavedení výroby rukavic v Irsku. Skvělé bylo také mé působení na VOŠ v Holešovicích, kde jsem vedla workshopy nebo Design Blok 2023. Velmi mě těší, že si mne lidé pamatují a i vyhledají, dělám také rukavice na postižené ruce, úrazy apod. Loni jsem vstoupila také svými výrobky (ne tedy pod svým jménem) na trh v USA.

Jakých chyb byste se nyní již vyvarovala a co byste rozhodně ve svém podnikání neměnila a všem doporučila?

Vyzkoušela jsem vše možné od sociálních sítí až po mentory. Ne vše všem funguje, ale je třeba to nevzdat, a jít opravdu za svým cílem, protože cesta je cíl. Možná klišé, ale já byla vychována k zodpovědnosti za to, co dělám, a že se lidé na mě spoléhají, a co řeknu, platí. Doporučuji zůstat takoví jací jsme v pravém světle, a mít i ostřejší lokty, nebát se říct si o peníze za svou práci. Několikrát jsem chtěla výrobu ukončit, protože neustálé propady nebyly moc prima, musela jsem najít způsob vykompenzování svého "okurkového" období a ten jsem našla. Každému bych ráda vzkázala, ať se nevzdává a hledá cesty i podpory, i když u mne to jsou muzejní modely strojů a na ně inovační dotace neplatí. Takže si mohu jen vydělat a koupit / prodat.