Autoři článku: David Navrátil a Tereza Hrtúsová
Vynikáme v diverzifikaci výroby. Silnou pozici devadesátých let nám kazí nízká přidaná hodnota a přechodně vysoká inflace. Zatímco v devadesátých letech měla česká ekonomika potenciál zařadit se mezi světovou špičku, nyní těsně převyšuje evropský průměr. Vysoká inflace v EU a nízká přidaná hodnota jsou hlavními důvody, proč Česko skončilo na devátém místě v průzkumu Evropy v datech a České spořitelny.
V EU jsme devátá nejsilnější ekonomika
V současnosti však uzavíráme první desítku evropských ekonomik, jak vyplývá z prvního pilíře výzkumu s názvem Index prosperity Česka. Výš se neposouváme především kvůli nízkému podílu národního důchodu na HDP a nízké přidané hodnotě dané přílišným napojením na dodavatelské řetězce a malým podílem produkce konečných výrobků.
„Ekonomická úroveň měřená HDP na obyvatele je v ČR vyšší než v Itálii, Španělsku nebo Portugalsku a jsme jen kousek za Velkou Británií. To je skvělý výsledek ekonomické transformace v 90. letech. Nicméně od roku 2008 tempo dohánění německé úrovně výrazně zpomalilo. Hrozí nám chycení se do pasti ekonomiky středních příjmů. Česká ekonomika začala narážet na své limity díky podinvestovanosti, trhu práce a struktuře ekonomiky,” uvádí David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny.
Covid prohlubuje inflaci
Rostoucí inflace samozřejmě není pouze českým problémem. Kvůli pandemii se s ní potýká i řada silnějších ekonomik. V Česku však má však problém s inflací i jiné příčiny, než je tolikrát skloňovaný covid. „Inflace v České republice byla už před covidem nad inflačním cílem. A to při růstu ekonomiky jen o zhruba 3 %. Přehřívání české ekonomiky už při relativně nízkém růstu HDP ukazuje, že česká ekonomika naráží na své produkční možnosti výrazně dříve než v minulosti. Například před rokem 2008 to bylo až při růstu okolo pěti procent,“ doplňuje David Navrátil.
Vysoká míra diverzifikace, ale nízká přidaná hodnota
Nejlepší pozici (2. místo v rámci EU) jsme získali v ekonomické komplexitě, která v praxi signalizuje odolnost ekonomiky vůči výpadkům produkce nebo poptávky v jednom odvětví. “Když to hodně zjednodušíme, že z hlediska produkce jsme už Německo dohnali. Ale přidanou hodnota, nebo jednodušeji marže, kterou z této produkce jsme schopni získat, je už o 20 % nižší než v Německu. A o dalších 10 procentních bodů je nižší národní důchod, který nakonec v CR zůstane,” vysvětluje David Navrátil.
Čtvrtina českého HDP jde zpátky do ekonomiky, potřebujeme změnit strukturu
Česko stanulo mezi třemi evropskými zeměmi s nejvyšší mírou investic vůči HDP. Zpátky do ekonomiky se totiž investuje 26,3 % toho, co se v Česku vyrobí. Pro Česko je typický vysoký podíl investic do strojů a zařízení. Irsko, kde je dominantní chemický a farmaceutický průmysl, má oproti ČR vyšší podíl investic do nehmotného majetku typu patentů, ochranných známek či softwaru. „V roce 2020 činil podíl investic do práv duševního vlastnictví v Irsku 71 % na celkových investicích, zatímco v Česku to byla pouze pětina investic. Na údaj o celkové míře investic vůči HDP nelze pohlížet jen optikou ‚čím více, tím lépe‘, důležitá je oblast, do které směřují,“ vysvětluje Tereza Hrtúsová, analytička České spořitelny.
David Navrátil
ekonom Česká spořitelna, a.s.
Robotizace a digitalizace veřejné správy jako podinvestované oblasti
Vyšší míra investic automaticky neznamená rychlejší modernizaci ekonomiky, zvlášť ve srovnání s jinými zeměmi. „Je to například vidět na robotizaci české ekonomiky. Počet robotů na pracovníka v Česku sice roste, ale ne dostatečně. Proto Česko vypadlo z první dvacítky nejvíce robotizovaných ekonomik světa. Aktuálně je v oblasti robotizace evropským premiantem Německo s 371 roboty na 10 tisíc zaměstnanců, následované Švédskem s 289 a Dánskem s 246 roboty. Pro někoho může být překvapením, že je už i Čína více robotizovaná než ČR,” uvádí David Navrátil.
Oblastí, ve které má Česko velké rezervy, je digitalizace veřejné správy. V oblasti e-governmentu se Česko propadá až na dvacátou příčku v EU a v oblasti dlouhodobé vládní vize jsme se například v Globálním reportu konkurenceschopnosti umístili až na 111. místě. A to přitom investice státu do e-govermentu přesáhly 60 miliard od roku 2016.
www.indexprosperity.cz