Zavedení kontrolního výkazu znamená velmi zjednodušeně to, že každý plátce DPH musí od letošního ledna každý měsíc odevzdat kompletní přehled všech vystavených a přijatých faktur od jiných plátců (včetně čísla každé faktury, data, identifikace protistrany atd.). Jedná se o další výkaz u daně z přidané hodnoty, který je navíc zatížen bezprecedentními lhůtami a tvrdými sankcemi. O zmírnění sankcí proto se státem důrazně jednáme.
Sankce za opožděné podání (bez výzvy správce daně) je 1.000,- Kč, po výzvě v náhradní lhůtě pak již 10.000,- Kč. Nepodáte-li vůbec, pak zaplatíte 50.000,- Kč. Úlevu ani prominutí navíc zákon neumožňuje, správce daně tak pokutu vlastně musí vyměřit, ať byl důvod zpoždění jakýkoli. AMSP ČR proto od podzimu vede s Ministerstvem financí diskusi o zmírnění sankcí, prokáže-li se, že se jedná o firmu, která jinak plní vůči státu svoje povinnosti.
Postoj AMSP ČR je v otázce boje s daňovými úniky neměnný, tedy že je skutečně nutné je řešit, neboť škodí obecnému podnikatelskému prostředí. Důvod zavedení tohoto výkazu tedy lze pochopit, navíc je to nástroj, který – pokud bude státní správou dobře uchopen – skutečně může být částečně účinný. Na druhé straně je ale třeba hledat takové nástroje, které nadměrně nezatíží prokazatelně dlouhodobě solidně podnikající subjekty, nebo je nutné jim to alespoň nějakým způsobem kompenzovat. Administrativní zátěž je v Česku již nyní velmi vysoká v porovnání se zahraničím, a jen v oblasti této jedné daně (DPH) je to prakticky třetí formulář, který bude nově nutno administrovat v nesourodých lhůtách.
AMSP ČR se vymezila zejména proti 3 bodům:
1. Tvrdost sankcí (nepřiměřené pokuty), které jsou jednak nerozdílné – tj. bez ohledu na velikost firmy, přičemž na menší firmu dopadají tvrději, a jednak jsou neprominutelné, ať je důvodem cokoli
2. Nepřiměřené lhůty – 5 dnů na reakci správci daně v reálu znamená, že účetní (popř. ten, kdo má přístup k datové schránce) nesmí v podstatě čerpat dovolenou na zotavenou, kterou mu garantuje Zákoník práce (nebo je nutné být i v průběhu dovolené neustále on-line pro případ, kdyby správce daně poslal výzvu)
3. Bezlhůtnost pro správce daně – pro žádnou výzvu u kontrolního hlášení nemá správce daně lhůtu, tedy odhadnout, kdy by se mohl ozvat, není možné. Zato reakce firmy musí být velmi bryskní, jde o velmi nevyrovnaný vztah
4. Tzv. generální pardon – tedy aby byl při zavedení kontrolního hlášení půlroční generální pardon na pokuty a sankce než se s tím firmy – ale i správce daně – naučí fungovat
AMSP ČR zpracovala analýzu-návrh-důvodovou zprávu ke každému z bodů a snaží se je ve velmi konkrétní podobě prosadit, stejně jako se již například podařilo pro živnostníky (fyzické osoby) uhájit čtvrtletní periodu odevzdávání výkazu nebo podávání kontrolního hlášení přes datovou schránku, kterou mají právnické osoby povinně zřízenou. Původní vládní návrh počítal totiž jen s elektronickým podáním přes EPO.