Období podávání řádných daňových přiznání k dani z příjmů je u většiny daňových subjektů za námi. Nejzazším termín pro podání přiznání za minulý rok uplynul 1. července 2022 a to daňovým subjektům, za které podává daňové přiznání zplnomocněný daňový poradce či advokát, případně kteří mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.
Pokud po uplynutí lhůty k podání řádného daňového tvrzení daňový subjekt zjistí, že jeho daňová povinnost má být vyšší než poslední známá daň, je povinen podat dodatečné daňové přiznání. Tuto povinnost musí splnit do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém danou skutečnost zjistil a ve stejné lhůtě rozdílnou částku též uhradit. Například pokud daňový subjekt v srpnu zjistí, že v daňovém přiznání za rok 2021 zapomněl dodanit závazky, které jsou více jak třicet měsíců po splatnosti, je povinen podat dodatečné daňové přiznání do 30. září a do té doby rozdíl v daňové povinnosti také uhradit.
I přesto, že daňový subjekt v rámci dodatečného daňového přiznání opomenutou povinnost dobrovolně přizná a uhradí správci daně, váží se s jeho podáním následující sankce.
a. Pokuta za opožděné tvrzení daně
Platí, že daňovému subjektu vzniká povinnost uhradit tuto pokutu, nepodá-li dodatečné daňové přiznání, ačkoliv měl tuto povinnost nebo učiní-li tak po stanovené lhůtě, a toto zpoždění je delší než 5 pracovních dnů.
Pokud tedy daňový subjekt dodrží výše uvedenou lhůtu a podá dodatečné daňové přiznání do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém zjistil rozhodné skutečnosti pro jeho podání, tuto pokutu hradit nemusí. Dodatečné daňové přiznání totiž podává v zákonem stanovené lhůtě pro podání a nikoliv opožděně. Při včasném podání dodatečného daňového přiznání tak tato sankce nehrozí.
b. Úrok z prodlení
U této sankce zákon stanovuje, že daňový subjekt je v prodlení, neuhradí-li splatnou daň nejpozději v den její splatnosti. Pro řádné daňové přiznání platí, že daň je splatná v poslední den lhůty stanovené pro podání řádného daňového přiznání, tedy typicky 1.dubna. Při podání dodatečného daňového přiznání je poplatníkovi dána lhůta splatnosti náhradní. I když poplatník daň v této náhradní lhůtě zaplatí, ocitá se po splatnosti lhůty původní a z tohoto důvodu mu vzniká povinnost zaplatit úrok z prodlení. Ten vzniká od čtvrtého dne následujícím po původním dni splatnosti do dne, kdy je daň připsána na účet finančního úřadu. Výše úroku odpovídá dvoutýdenní reposazbě stanovené ČNB zvýšené o 8 %. Pro období spadající do 2. pololetí roku 2022 činí úrok z prodlení 15,00 % p.a.
c. Penále
Další sankcí, která může hrozit daňovému subjektu při podání dodatečného daňového přiznání je penále, které představuje 20 % doměřené daně. Zákon stanovuje, že povinnost uhradit penále nevzniká z daně dodatečně tvrzené v dodatečném daňovém přiznání. Může se však stát, že i v případě dobrovolně podaného dodatečného přiznání dojde ke vzniku penále, neboť tato liberace se vztahuje pouze na případy, kdy je podané dodatečné daňové přiznání přípustné.
Nepřípustné je přitom podání daňového tvrzení například v průběhu vyměřovacího nebo doměřovacího řízení, tj. do okamžiku pravomocného rozhodnutí o stanovení daně na základě podaného přiznání. Danou problematikou více rozvádí Generální finanční ředitelství v Metodickém pokynu k aplikace § 251 odst. 4 daňového řadu. Jako příklad lze uvést situaci, kdy daňový subjekt podá první dodatečné daňové přiznání, avšak ještě před tím, než dojde ke stanovení daně zjistí, že zapomněl zahrnout i další transakci, která má za následek taktéž vyšší daňovou povinnost. Z tohoto titulu tak podá další, druhé dodatečné daňové přiznání ještě před tím, než dojde ke stanovení daně z prvního dodatečného přiznání. Na toto druhé podané dodatečného daňového přiznání by se tak penále dle daného metodického pokynu již vztahovalo, neboť je podáno v průběhu řízení o prvním podaném dodatečném daňovém přiznání.
Daný metodický pokyn nicméně uvádí, že podání nepřípustného daňového přiznání v průběhu vyměřovacího nebo doměřovacího řízení neznamená, že je vyloučena jakákoliv pozitivní hodnota pro daňový subjekt. Podání nepřípustného dodatečného daňového přiznání lze posoudit jako součinnost daňového subjektu při doměření daně, což je významným kritériem při rozhodování o žádosti o prominutí penále, jak je uvedeno níže.
Promíjení příslušenství daně
V případě podání dodatečného daňového přiznání a stanovení výše uvedených sankcí nemusí být tyto pro daňový subjekt finální. Daňový subjekt totiž může požádat správce daně o prominutí příslušenství daně.
Prominutí úroku z prodlení
Pro úspěch žádosti o prominutí úroku z prodlení je nezbytné, aby daň, v důsledku jejíhož doměření úrok z prodlení vzniknul, byla uhrazena. V žádosti musí daňový subjekt tvrdit a též doložil ospravedlnitelný důvod prodlení, tj. proč nebylo možné uhradit daň včas. Žádost podléhá správnímu poplatku ve výši 1.000,- Kč.
Při posouzení rozsahu prominutí úroku se správce daně zabývá třemi kritérii, a to zda existuje ospravedlnitelný důvod prodlení, zda existují ekonomické nebo sociální poměry daňového subjektu zakládající tvrdost uplatněného úroku a také jaká je četnost porušování povinností daňovým subjektem při správě daní. Úrok lze prominout až do výše 100 %.
Prominutí penále
Zatímco u předchozí žádosti není stanovena lhůta pro její podání, žádost o prominutí penále lze podat nejpozději do 3 měsíců ode dne právní moci platebního výměru, kterým bylo penále uloženo. Pro úspěch žádosti je opět nezbytné, aby daň, v důsledku jejíhož doměření penále vzniklo, byla uhrazena. Žádost podléhá správnímu poplatku ve výši 1.000,- Kč.
Při posouzení rozsahu prominutí penále existují dvě kritéria, a to součinnost daňového subjektu v rámci postupu vedoucího k doměření daně z moci úřední a četnost porušování povinností při správce daně. Penále lze prominout až do výše 75 %.
K promíjení příslušenství daně byl vydán Generálním finančním ředitelstvím Pokyn D-47, kterým se finanční úřady při posuzování žádostí o prominutí příslušenství daně řídí. V pokynu lze nalézt ukázkový výčet relevantních skutečností, které mohou výši úroků či penále snižovat.
Pokud se dostanete do situace, kdy musíte podat dodatečné daňové přiznání, dbejte na to, aby bylo podáno v dané náhradní lhůtě a co nejdříve zaplaceno. Vyhnete se tak pokutě za opožděné tvrzení daně a minimalizujete úroky z prodlení. Při podání dalších dodatečných daňových přiznání si vždy ověřte, zda bylo řízení zahájené na základě předchozího dodatečného daňového přiznání již ukončeno (například v daňové informační schránce). Při stanovení sankcí je pak dobré vědět o možnosti tyto sankce snížit či se jim úplně vyhnout pomocí žádostí o jejich prominutí.
Článek pro Vás připravila spol. PKF APOGEO Group, SE.
