Kolářovi se již šestou generací věnují mlynářství. Vsadili na kukuřici a provozují jeden z posledních kukuřičným mlýnu v Česku

Rodina Kolářů se již šestou generací věnuje mlynářství. V Mrzkovicích provozují jeden z posledních kukuřičných mlýnů v Česku. Zaměřit se v začátcích na kukuřici místo na pšenici byl skvělý nápad, v tu dobu totiž na českém trhu nebyla v tomto odvětví takřka žádná konkurence. Mělo to však i svoji nevýhodu – v odborné literatuře nebyly k dohledání žádné návody či informace o technologii zpracování této suroviny. Na všechno si museli přijít sami metodou pokus-omyl. Dnes ročně firma Konkordia semele 5 500 tun kukuřice a jejím hlavním výrobkem je kukuřičná mouka. Vyrábí také kukuřičné dětské křupky.

KONKORDIA, spol. s r.o. – Kukuřičný mlýn Mrzkovice

Je to už víc než půl druhého století, kdy před rokem 1850 do Malého Mlýnku u Světlé nad Sázavou přišel z Chrudimska sekerník Josef Kolář. V nedalekém Kochánově koupil mlýn, kde rodina žila a mlela dalších 90 let. Po první světové válce se přesunuli do Mrzkovic, kde dnes funguje v podstatě poslední kukuřičný mlýn v ČR. Mlynářství se věnuje už šestá generace Kolářů.

Vypadá to skoro idylicky, ale Kolářovi to neměli vždy jednoduché. Praděda totiž za první republiky v očekávání velkého stavebního boomu nakoupil velké plochy lesa. Nejspíš se kvůli tomu pořádně zadlužil, ale žádný rozmach se nekonal. Mlýn skončil v dražbě a v Mrzkovicích rodina začala rozjíždět podnikání opět od začátku. Do výroby ovesných vloček se už tehdy se svým otcem zapojil i Honzův děda, kterého fascinovaly hlavně stroje. Podle Jana Koláře (majitele firmy) techniku jeho otec nastudoval v Praze – tou se pak zabýval, děda se věnoval obchodu. To se ukázalo jako výborné spojení schopností a dovedností otce a syna, kteří se navzájem doplňovali.

Výstavba vločkárny 1935

Vločkárna po požáru 1975

Kdy se pustili do zpracování kukuřice? Až v roce 1998 po té, co mlýn v restituci získali zpátky – bohužel v katastrofálním stavu. Znárodnění a pozdější požár se promítly do stavu objektu takovým způsobem, že obnova ovesného programu byla nad síly restituentů. Tenkrát znovu začínali – opět skoro od nuly, respektive od „zbořeniště“. Finančně pomáhala matka Jana Koláře, finance na obnovu poskytli i sourozenci, úžasně fungovala manželka, která v podstatě živila rodinu. Celé východní křídlo objektu (ocelová sila, dílna, garáž) bylo postaveno v roce 2006. Zajištění budovy patřilo mezi první práce po vydání restituce. [1]

Vzduch voní tak trochu jako v pekárně, ale stroje na první pohled připomínají spíš laboratoř. Ve změti trubek, které se proplétají několika patry mlýna, místo pšenice pulzuje žlutá kukuřice.[2] Zaměřit se na kukuřici místo na pšenici byl skvělý nápad, tehdy nebyla v tomto odvětví na trhu ČR takřka žádná konkurence. Mělo to však i svoji nevýhodu – v odborné literatuře nebyly k dohledání žádné návody či informace o technologii zpracování této suroviny. Na všechno si museli přijít sami metodou pokus-omyl. Obtížný rozjezd ale evidentně zvládli – zapojila se celá rodina. Podle Kateřiny Kolářové (manželky Jana st.) je společné rodinné podnikání spíše plusem. Management si může věřit.

Stará a nová technologie. Jan Kolář s manželkou Kateřinou v kukuřičném mlýně v Mrzkovicích. Kombinace staré a nové technologie přináší unikátní výrobu. autor: HN - Jiří Koťátko

Ve mlýně kdysi vládl pan otec, který měl k ruce řadu pomocníků – stárky, mládky, prášky apod.  Tyto pracovní pozici však dnes v Mzkovicích nenajdete. Pracuje zde sice 15 lidí, ale podstatnou roli hrají moderní technologie, lidé mají na starosti pouze nastavení automatických strojů. Ročně zde semelou 5,5 tis. tun kukuřice.  Hlavním výrobkem je kukuřičná mouka, kukuřičná krupice, přídavná výroba je další bezlepková ve zpracování čiroku, rýže, pohanky a jáhel. Mletím tu ale práce nekončí. Z kukuřičné krupice zde vyrábějí i dětské křupky – ty dnes zná snad každá maminka a chutnají snad všem malým (vlastně i velkým) dětem nejenom v  ČR, ale i v Polsku, Maďarsku a v dalších zemích.

Jan Kolář mladší chtěl být nejdřív rybář, potom kosmonaut a až potom mlynář. Takže bylo všem jasné, kam bude směřovat. Budoucnost? Jan Kolář by rád vybudoval také bezlepkovou pekárnu, aby výroba byla kompletní. [3]

 

Kukuřice jako přirozeně bezlepková, lehce stravitelná potravina, je v našich podmínkách neprávem podceňována - paradoxně právě pro chybějící lepek. Využití kukuřice dosud neodpovídá přínosu pro lidský organizmus.  Není příliš známá skutečnost, že ve výživě se příznivě uplatňují tzv. rezistentní škroby, kterých především tepelně zpracované kukuřičné výrobky v porovnání s ostatními potravinami obsahují podstatně více.  Působí preventivně proti  ateroskleróze, zánětlivým onemocněním trávicího traktu, kardiovaskulárním onemocněním, rakovině tlustého střeva a obezitě.  V pekárnách kukuřičná mouka přináší spolu s barvou a chutí také vláčnost pečiva. Další využití zpracovaného kukuřičného zrna se nabízí při výrobě náplní, posypů a suchých pekařských směsí. Pro celiaky je kukuřice spolu s rýží, jáhlami, čirokem a pohankou základem výživy. Z těchto skutečností vychází zaměření provozu mlýna.[4]

 

KONKORDIA, spol. s r.o.

Sídlo firmy: 58291 Světlá nad Sázavou - Mrzkovice 34

Datum vzniku: 16.12.1994[5]

www.kukuricnymlyn.cz

E-mail: info@kukuricnymlyn.cz

 

Zajímá Vás, kolikrát projde kukuřice linkou, než dosáhne požadované jemnosti?  Na jakém principu pracuje tzv. extrudér při výrobě kukuřičných křupek? Podívejte se na ČT1 pořad Toulavá kamera za rodinným stříbrem - https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/12295318969-toulava-kamera-za-rodinnym-stribrem/218562221510004-pardubicky-kraj-a-kraj-vysocina/obsah/636088-kraj-vysocina-kukuricny-mlyn-v-mrzkovicich

 

Dvaatřicet rodin, které se rozhodly vzít osud do vlastních rukou a po sametové revoluci obnovily podniky svých předků, navázaly na jejich um a tradici nebo založily své vlastní firmy, navštěvuje Iveta Toušlová a Josef Maršál. Premiéra  vždy každý pátek na ČT 1 v 18,25, pořad je opakován i v sobotu na ČT 1 v 9,05 hodin. Dosud odvysílané díly najdete na https://www.ceskatelevize.cz/porady/12295318969-toulava-kamera-za-rodinnym-stribrem

Autor: AMSP ČR. Ing. Naděžda Petrů, Ph.D. Manažer marketingové komunikace pro projekt Rok rodinného podnikání 2018. Tel. 736 528 436. e-mail: petru@amsp.cz.

 

 

[1]http://www.kukuricnymlyn.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=2&Itemid=2&lang=cs

[2]ŠEFROVÁ, Kateřina. Unikátní kukuřičný mlýn vede už šestá generace. 27.10.2015. Dostupné z https://archiv.ihned.cz/c1-64788110-unikatni-kukuricny-mlyn-vede-uz-sesta-generace

[3]https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/12295318969-toulava-kamera-za-rodinnym-stribrem/218562221510004-pardubicky-kraj-a-kraj-vysocina

[4]http://www.kukuricnymlyn.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=5&Itemid=5&lang=cs

[5] Údaje byly ověřeny v databázi ekonomických subjektů ARES  11.8.2018