V souladu s § 316 zákoníku práce může zaměstnanec používat výpočetní techniku pouze se souhlasem zaměstnavatele.
V této souvislosti je dále nutné upozornit na skutečnost, že jakékoliv monitorování zaměstnance (nejčastěji se
bude jednat o kontrolu e-mailových zpráv zaměstnance) spadá do režimu zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních
údajů. Firmy více sledují aktivity zaměstnanců na internetu.
Ohledně rozsahu možnosti kontrolovat zaměstnance zda dodržují zákaz používání výpočetní techniky zaměstnavatele
k soukromým účelům, popř. zda dodržují pravidla stanovená pro využívání těchto prostředků k soukromým
účelům, není výkladová praxe § 316 zákoníku práce zcela sjednocena. Bližší výklad k problematice monitoringu
zaměstnanců poskytuje Úřad pro ochranu osobních údajů – stanovisko úřadu č. 2/2009 – Ochrana soukromí
zaměstnanců se zvláštním zřetelem k monitoringu pracoviště.
V souladu s tímto stanoviskem lze doporučit zaměstnavatelům, tak jak je navrženo ve vnitřním předpise výše,
aby jakákoliv kontrola byla vykonávána nahodile, a to vždy v důvodných případech podezření na porušování tohoto
předpisu zaměstnancem.
Monitorování zaměstnance tedy spadá do režimu zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. Prakticky to znamená,
že jakékoliv údaje, s kterými se zaměstnavatel v průběhu kontroly seznámí (obsahy e-mailů, seznamy
navštívených internetových stránek zaměstnancem apod.), jsou považovány za osobní údaje dle tohoto
zákona.
V případě, že se zaměstnavatel rozhodne plošně zakázat zaměstnancům používat výpočetní techniku k soukromým
účelům, je nutné, aby tento zákaz důsledně kontroloval. Pokud totiž zaměstnavatel přistoupí ke kázeňskému postihu
zaměstnance (nejčastěji k výpovědi z pracovního poměru) pro porušení tohoto zákazu a zaměstnanec
v případném soudním řízení prokáže, že obecná praxe v rámci zaměstnavatele byla v rozporu s tímto
zákazem, bude nejpravděpodobněji takováto výpověď z pracovního poměru shledána soudem jako neplatná (na straně
zaměstnance by v takovémto případě nedošlo k porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů
vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci tak, jak to požaduje § 52 písm. g) zákoníku práce).
Firmy více sledují aktivity zaměstnanců na internetu
Firmy kvůli hospodářské krizi mnohem více sledují, zda jejich zaměstnanci v pracovní době neztrácejí čas například
hraním internetových her či chatováním na sociálních sítích. Před dvěma roky různé monitorovací programy využívala
denně zhruba pětina firem a nyní jich tak činí 74 procent. Získané informace mohou podniky využít
například při snižování počtu zaměstnanců. Vyplývá to ze statistik společnosti truconneXion, která vyvinula speciální
monitorovací program.
Češi podle průzkumu stráví v průměru pětinu pracovní doby zábavou. Průměrně 1,5 hodiny denně,
tedy téměř jeden celý pracovní den v týdnu, se Češi v práci věnují zejména Facebooku a hraní her. Zaměstnavateli
takové informace mohou posloužit třeba při rozhodování, koho propustit, pokud musí firma zeštíhlovat. Pokud
zaměstnanec tráví pravidelně na Facebooku značnou část pracovní doby, je pro zaměstnavatele vlastně pouze nepotřebnou
nákladovou položkou.
Tlak na omezení nákladů v období ekonomické krize stoupá, přičemž jednou z nejvyšších rozpočtových položek každé
firmy tvoří právě náklady na zaměstnance. Kvůli hraní her v pracovní době a brouzdání po internetu musely desítky
lidí opustit například kopřivnickou Tatru nebo ostravský magistrát.
Po dlouhou dobu vedla tabulku odpočinkových aplikací karetní hra Solitaire. V roce 2007 ji zastínily online
strategické hry typu Travian a návrat karet se neočekává ani letos. Prim od loňska drží sociální sítě typu Facebook,
na kterých tráví čas drtivá většina zaměstnanců v kancelářských profesích.