Cílem kontrolní činnosti zdravotních pojišťoven je především prověřit, zda zaměstnavatel včas a ve správné výši
odvádí pojistné na zdravotní pojištění za své zaměstnance včetně důsledného plnění souvisejících zákonných
povinností, například oznamování změn, týkajících se zaměstnanců, v zákonné osmidenní lhůtě.
Mezi nejčastěji zjišťované nedostatky patří u zaměstnavatelů především:
a) scházející doklad o právní formě podnikání živnostenský list, výpis z obchodního rejstříku,
zřizovací listina, doklady o právním nástupnictví,
b) chybějící doklady, opravňující zařazení zaměstnanců mezi osoby, za které je plátcem pojistného na
zdravotní pojištění stát (například rozhodnutí o přiznání resp. odejmutí důchodu, potvrzení o studiu u nezaopatřených
dětí, přiznání rodičovského příspěvku),
c) nepředložení dokladů o zařazení zaměstnanců mezi osoby, na které se nevztahuje ustanovení o
odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu (ve smyslu § 3 odst. 8 z.č. 592/1992 Sb., ve znění
pozdějších předpisů),
d) nezasílání písemných sdělení o změně sídla zaměstnavatele, změně výplatního termínu nebo
čísla bankovního účtu, ze kterého se odvádí pojistné,
e) v případě příjmů nižších než minimální mzda chybějící Čestné prohlášení zaměstnance o
skutečnosti, že jako osoba samostatně výdělečně činná platí alespoň minimální zálohy (v roce 2009 se jedná o
částku 1 590 Kč)
f) nezahrnování některých příjmů (ze kterých se pojistné na zdravotní pojištění platí) do
vyměřovacího základu,
g) neodvádění pojistného z poskytnutého pracovního volna bez náhrady příjmu, popř. z neomluvené
absence,
h) neuplatňování nároku na odpočet od dosaženého příjmu u vymezeného okruhu zaměstnavatelů a
zaměstnanců – § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění,
i) nerespektování minimálního vyměřovacího základu,
j) placení pojistného v nižší částce, než jak je stanoveno zákonem (13,5 % z vyměřovacího
základu),
k) neplacení pojistného buď občas nebo i dlouhodobě,
l) opožděné úhrady pojistného,
m) placení pojistného v nižší částce a navíc opožděně,
n) nepřihlašování (neodhlašování) zaměstnanců u zdravotní pojišťovny v zákonné lhůtě, obzvláště pak
neoznamování skutečností rozhodných pro vznik nebo zánik povinnosti státu platit za zaměstnance pojistné,
o) nedostatečně (neprůkazně) vedená mzdová a personální agenda apod.