Ministerstvo financí v létě nezahálelo, připravovalo totiž návrhy novel zákonů, které v současnosti předkládá k projednání vládě. Jaké jsou nejdůležitější změny v zákonech z oblasti daní a účetnictví?
1. Daň z přidané hodnoty
Nejvýznamnější změny se očekávají v těchto oblastech:
- Úlevou pro plátce evidující pohledávky za dlužníky v insolvenčním řízení je možnost opravy DPH. Týká se však pouze pohledávek, které vznikly ve lhůtě 6 měsíců před rozhodnutím soudu o úpadku. Plátci mohou nárokovat vrácení DPH odvedené z uskutečněného zdanitelného plnění, pokud odběratel tuto pohledávku neuhradil. Odběratel je v tomto případě povinen vrátit původně uplatněný nárok na odpočet daně z tohoto zdanitelného plnění.
- Režim přenosu povinnosti přiznat daň na příjemce plnění (tzv. reverse charge mechanismus) se u tuzemských plnění zavádí v případech, kdy existuje obava z daňových úniků. Při použití tohoto režimu fakturuje poskytovatel svá plnění bez daně. Naopak příjemce přizná daňovou povinnost na výstupu a zároveň uplatní nárok na odpočet, pokud splňuje podmínky pro jeho uplatnění. Nově by se režim přenosu daňové povinnosti na příjemce měl použít při obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, na stavební a montážní práce, pro dodání benzinu a nafty v množství vyšším než 1 500 l na jednu dodávku a pro dodání šrotu, odpadu včetně jeho zpracování, pokud půjde o plnění s místem plnění v tuzemsku.
- Návrh mění metodiku k úpravě odpočtu. U obchodního majetku, který není dlouhodobým majetkem, bude docházet k vyrovnání odpočtu při změně použití ve vztahu k odpočtu DPH, např. ke změně v koeficientu pro krácení nároku na odpočet. K vyrovnání bude docházet v obecné lhůtě pro uplatnění nároku na odpočet, tj. 3 roky. Při změně použití nemovitostí se nárok na odpočet nově upravuje deset let. U dlouhodobého odpisovaného majetku vč. pozemků, pokud jej plátce využívá pro ekonomickou činnost i pro činnost, která s ní nesouvisí, je potřeba krátit nárok již při pořízení.
- Po novele má mít plátce povinnost – nikoliv možnost jako doposud – opravit základ daně. Vždy tedy bude muset vystavit daňový dobropis. Další zpřísňují skutečností je to, že odběratel bude muset opravit nárok na odpočet daně již v okamžiku, kdy se dozvěděl o splnění podmínek pro snížení základu daně a nikoliv až v okamžiku doručení daňového dobropisu.
- V případě opravy výše daně na daň nižší je nutné podat dodatečné daňové přiznání.
- U reklamních předmětů a obchodních vzorků má být zavedena povinnost sledovat účel použití těchto předmětů, a podle toho krátit nárok na odpočet koeficientem, popř. jej neuplatňovat či uplatňovat částečně.
- Nárok na odpočet DPH lze uplatnit až v okamžiku, kdy bude k dispozici daňový doklad.
Změny v ostatních daních uvádíme pouze informativně.
2. Daň z příjmů
Hlavní body návrhu se týkají těchto oblastí:
- příjmy pracujících důchodců,
- základní sleva na poplatníka daňového zvýhodnění na vyživované dítě,
- měsíční hlášení o srážce a odvodu záloh na daň na finanční úřad,
- minimální doba trvání finančního pronájmu,
- dary, o které je možné snížit základ daně,
- sleva na dani z příjmů právnických osob, které zaměstnávají osoby se zdravotním postižením.
3. Účetnictví
Vláda schválila návrh novely zákona o účetnictví v květnu 2010. Návrhy se týkají následujících oblastí:
– rozšíření mezinárodních účetních standardů,
– kdy není potřeba sestavit konsolidovanou účetní závěrku,
– sankce, vyměření pokuty.
4. Daňový řád
Od roku 2011 vstoupí v účinnost zákon č. 280/2009 Sb., který nově upravuje správu daní a poplatků. Daňový řád přinesl řadu změn, po kterých již praxe volala, řada z nich vyplývala z judikatury, nikoliv však ze zákona o správě daní a poplatků. Novelizované okruhy jsou:
– přechod na novou úpravu,
– plná moc podaná do konce 2010,
– lhůta pro vyměření a doměření daně,
– doručování,
– pořadí platby daňových nedoplatků,
– pokuta za pozdní podání daňového přiznání.
Zdroj: Verlag Dashöfer