Novela zákona počítá se zavedením nároku na ošetřovné pro OSVČ účastné nemocenského pojištění a pojištěné zaměstnance pracující na základě dohody o provedení práce, dohody o pracovní činnosti a zaměstnání malého rozsahu, jedná-li se o pracovní poměr nebo dohodu o pracovní činnosti. AMSP ČR považuje tento krok za svůj velký úspěch, neboť to byla právě AMSP ČR, která v době covidu upozornila tehdejší ministryni práce a sociálních věcí Janu Maláčovou na skutečnost, že OSVČ nemají nárok na ošetřovné.
Podle dosavadní právní úpravy měly OSVČ nárok na dávky nemocenského pojištění jen za předpokladu, že splnily podmínku tříměsíční čekací doby z nemocenského pojištění OSVČ.
Novelou dojde k narovnání postavení OSVČ a zaměstnanců v obdobných situacích u nemocenského, otcovské, ošetřovného a dlouhodobého ošetřovného. Nevyžaduje se, aby zaměstnání trvalo ve 3 kalendářních měsících ve všech kalendářních dnech tohoto měsíce. Jestliže se OSVČ přihlásí k dobrovolnému nemocenskému pojištění do 8 dnů po skončení zaměstnání a ve skončeném zaměstnání byla účastna nemocenského pojištění v posledních 3 měsících po celou dobu trvání zaměstnání, neplatí pro ni tříměsíční čekací doba pro vznik nároku na dávku nemocenského pojištění.
Zavedení nároku na ošetřovné pro OSVČ účastné nemocenského pojištění a pojištěné zaměstnance pracující na základě dohody o provedení práce, dohody o pracovní činnosti a zaměstnání malého rozsahu, jedná-li se o pracovní poměr nebo dohodu o pracovní činnosti.
V případě, kdy výše uvedení pojištěnci budou hradit pojistné na nemocenské pojištění ve stejné výši jako ostatní pojištěnci, kteří mají nárok na všechny dávky, jeví se jako krajně nekorektní neposkytovat těmto vyjmenovaným pojištěncům úplnou sociální ochranu, tzn. nároky na všechny dávky nemocenského pojištění včetně ošetřovného.
Historicky bylo ošetřovné sice poskytováno vždy jen těm pojištěncům, kteří měli pevně rozvrženu pracovní dobu. Ovšem s ohledem na vývoj a proměny společnosti se mění i potřeby a možnosti lidí, na které je nezbytné reagovat. Již mnoho zaměstnanců v pracovním poměru má v současné době možnost využívat flexibilní pracovní dobu, která není pevně rozvržena. Naopak pracovní doba některých zaměstnanců na „dohodu“ nebo OSVČ musí být pevně stanovena, pokud souvisí např. s činností provozovny nebo poskytováním služeb obyvatelstvu.
Zdroj: Sněmovní tisk 706 Novela z. o nemocenském pojištění – EU