Prodejem veškerého majetku k vlastnímu zámku
Manželé Kučerovi z bývalého kravína a výkrmny vepřů vybudovali areál hodný označení Národní kulturní památka. Před více než dvaceti lety se Petr a Magda Kučerovi rozhodli, že odejdou na venkov. Prodali veškerý svůj majetek a koupili zámek v dezolátním stavu. Dnes je celá budova zrekonstruovaná a zahrady dokonale upravené. Návštěvníci tomuto areálu přezdívají české Versailles nebo malý Schönbrunn.
Manželé Kučerovi vrátili život zámku Nové Hrady. Většina spoluobčanů si mylně myslí, že nejdůležitější pro rekonstrukci tak rozsáhlého zámeckého areálu jsou finanční prostředky. Pravdou je, že jsou důležité, nicméně nejpodstatnější jsou silná psychika a víra ve vlastní schopnosti.
„Naše úsilí má hlubší smysl“ [1]
Zámek Nové Hrady, kterému se přezdívá „české Versailles nebo malý Schönbrunn,“ je v Čechách ojedinělá rokoková stavba, kterou navrhl a nechal postavit původní majitel panství, hrabě Jean-Antoine Harbuval de Chamaré během let 1774 – 1777. Zámek nebyl nikdy přestavován a dodnes si zachoval svou ryzí architektonickou podobu. Od roku 1997 je zámek v soukromém vlastnictví rodiny Kučerovy.
„České Versailles nebo malý Schönbrunn“ – to je zámek manželů Kučerových.
Manželé Kučerovi žili v Praze. Petr Kučera působil ve vrcholné politice[3] a jeho manželka Magda pracovala v japonské firmě. Časem se rozhodli, že půjdou na venkov a koupí historickou památku, které by vrátili život. Prodali svůj veškerý majetek a tím získali investiční kapitál na koupi zámku, který koupili od restituentů - potomků rodu Bartoňů za 14 mil. Kč. Roku 1997 se stali vlastníky vybydleného rokokového zámku, který byl v dezolátním stavu. První dojem? „lekla jsem se,“ říká Magda Kučerová. „N balkoně rostly břízy, před vchodem stál strom, lidé na louce u zámku sekali trávu králíkům. Uvnitř to bylo stejně bezútěšné. Totálně vybydlené, někde nebyly ani podlahy“.
V 50. letech tu byla výkrmna vepřů. Hospodářské budovy obsadilo JZD a zřídilo tu kravín, později tady sídlila škola. S minimem oprav zámek přežil revoluci a dál chátral. V zámku nebyla kanalizace, přívod vody a elektrická síť byla ve velmi špatném stavu.
Součástí zámku jsou rozlehlé pozemky, velká zahrada a barokní sýpka. Nezbytná rekonstrukce (vodovod, kanalizace, elektřina, okna, vstupní brána, příjezdová cesta, fasáda, částečně vnitřku) trvala tři roky. Vše bylo financováno z vlastních úspor a ve vlastní režii. Památkáři vyčíslili opravy na sto miliónů korun, Kučerovi jej dokázali opravit za čtvrtinu, většinou svépomocí. Pan Kučera kvůli rekonstrukci založil stavební firmu a sehnal kvalitní řemeslníky. O státní dotaci požádali jen jednou - na střechu. Veřejnosti byl zámek otevřen v roce 2001.
Celá obec díky zámku ožila, parkoviště na náměstí bývá o prázdninách plné, pořád se tu něco děje. Kromě komentovaných prohlídek se zde konají soukromé oslavy, koncerty a svatby. V levém a pravém křídle zámku je provozována kavárna a restaurace. Pan Kučera se stará o správu nemovitosti, farmu a stáje a jeho manželka se věnuje administrativě, účetnictví a provozu restaurace a kavárny, která je současně také sezónní galerií a hostí každoročně několik výstav.
Interiér kavárny.
Od roku 2011 je Zámek Nové Hrady partnerem Mezinárodního operního festivalu Smetanova Litomyšl a každoročně se podílí na organizaci hudebních představení konaných v zámeckém amfiteátru. Majitel také plánuje vybudovat hotel a postupně tu vytvořit centrum relaxace.
Historie zámku:
- Stavbu vybudoval v letech 1774–1777 hrabě Jean Antoine Harbuval Chamaré, který jí vtiskl nádech francouzské elegance a rokokové zdobnosti. Jednalo se doslova o rokokový šperk.
- Na začátku 20. století ho zakoupil rod Bartoňů.
- V roce 1948 přešel zámek pod národní správu.
- V dalších letech byla ze zámku škola, v přízemí hospodařil státní statek, který zrušil konírnu a udělal z ní výkrmnu prasat.
- Po roce 1989 se zámek v restituci vrátil do rukou vnuků původního majitele, továrníka Josefa Bartoně z Nového Města nad Metují. Vzhledem k tomu, že neměli dostatek peněz a energie na nezbytnou rekonstrukci, rozhodli se zámek prodat.
- V červnu 1997 zámek zakoupili za 14 milionů korun manželé Kučerovi z Prahy.
Zámek v padesátých letech.
Zámek z počátku devadesátých let.
Snahy o rekonstrukci původních vlastníků (restituentů) ztroskotaly.
V roce 1997 byl zámek neudržovaný.
Současný stav.
V tomto roce jej zakoupili manželé Kučerovi.
Inspiraci pro svůj zámek hledají a čerpají v evropských zámcích, ale převážně v zahradách a parcích, např. v Anglii a Francii. Areál zahrady ukončují od náměstíčka rybníky, které vodou napájí Novohradský potok. Ze staveb se dochoval altán, domek zahradníka s cihlovou klenbou a špýchar s plastikami. Nové Hrady vám nabízí k prozkoumání brodérii na zámeckém nádvoří, okrasnou zeleninovou zahradu, horní okrasnou zahradu, horní terasu, přírodní amfiteátr, domek zahradníka a klasicistní altánek. Ale to není vše. Pan Kučera buduje i vodní zahradu. Dnes tuto lokalitu tvoří soustava čtyř rybníčků s čistou vodou. „Pramení tady řeka Novohradka. Chceme sem umístit nějakou drobnou architekturu a v mokřadech vysadit do terénu květiny, které potřebují hodně vody. Budou tam cesty, přechody, mostky a spousta ryb. Prostě, bude to vodní park s mnoha podobami vody a důrazem na rostliny. Na budování vodní zahrady se těším, ale bude to opravdová řehole, neboť areál sloužil dlouhá léta jako skládka státnímu statku, památkářům i obci,“ uvedl majitel.
Zámek má 28 místností, je vytápěn plynem. V zámku Kučerovi obývají patro, společně s nimi žije starší syn s rodinou.
Současný interiér zámku:
Jídelna.
Kuchyň.
Knihovna.
Koupelna.
Ložnice.
Do zámku se dostane trojlodní halou s křížovými klenbami. Z haly vede do každého zámeckého křídla samostatné schodiště. Nad vstupní halou v prvním patře se nachází rokokový hlavní sál. V interiérech uvidíte rozmístěný klasicistní a rokokový nábytek, dále obrazy a různé umělecké předměty. V přízemí je zámecká kaple a dvě hospodářské budovy, navazující na přední zámecká křídla. V zámku se nachází stálá expozice nábytku z období od baroka až po kubismus. Hlavní rokokový sál se v současnosti využívá na svatby a prostory v bývalé kočárovně a konírně k pořádání různých soukromých a společenských akcí. Během roku se na zámku konají výstavy, například zaměřené na fotografie s náměty zámeckých interiérů a zahrad.
Do špýcharu mohou zajít všichni obdivovatelé cyklistiky, protože tady jsou rozmístěna kola a cyklistické věci v prvním českém muzeu velocipedů. Jedná se o rozsáhlou sbírku jediného soukromého vlastníka, pana Ing. Jaroslava Uhlíře z Hostovlic na Čáslavsku. Návštěvníci muzea uvidí více než 250 exemplářů jízdních kol, od nejstarších velocipedů až po závodní kola z konce 20. století, ale také nesčetně dalších exponátů, které s vývojem cyklistiky úzce souvisí, od náhradních součástek, cyklo-doplňků, trofejí, dobových fotografií, textilií a tiskovin.
Muzeum kol – první české muzeum cyklistiky.
Budova špýcharu se zámkem vznikla v roce 1779, přičemž zadní část je pokračováním francouzské zahrady, kde se nachází kruhový altán a ozdobná kuchyňská zahrada.
Zeleninová zahrada za zámkem.
V horní zahradě je přírodní amfiteátr. Anglický park je umístěn na návrší za zámkem. Parkem vede pískovcová křížová cesta, pocházející z roku 1767.
Křížová cesta
V zámeckém parku je ukryt i labyrint. Tato díla slouží nejen pro kratochvíli a pobavení návštěvníků, ale symbolizují také lidské putování životem, neboť i to je nekonečným hledáním správného směru. Novohradský labyrint, jehož cesty měří asi 600 metrů, pak připomíná i skutečnost, že každé století lidských dějin mělo své Minotaury. Sochu jednoho z nejkrutějších netvorů 20. století ukrývá ve svém středu (socha Stalina).
Novohradský labyrint.
Zámek, aby mohl prosperovat, tak často fungoval jako velký statek. Součást zámku proto tvoří farma, kde se chovají jeleni lesní a daňci evropští – volně žijící zvěř si lze prohlédnout. Také je možné využít zdejší jezdeckou stáj v bývalém ovčíně. Původní zámecká ovčírna z přelomu 19. a 20. století se předělala na konírnu a zámecké stáje tady fungují od jara 2004. V současnosti se na Nových Hradech chovají barevní teplokrevní koně, určené pro rekreační i sportovní ježdění. Pro jezdce jsou k dispozici klubovny, sedlovny, zázemí. Krátkodobě nebo dlouhodobě je možné zde nechat ustájit klisny a valachy v boxech nebo koně nechat zařadit do výcviku. Zájemci mohou absolvovat lekce jezdectví – začátečníci i pokročilí.
Stáje Nové Hrady.
Obora s daňky a jeleny u zámku.
V zámecké budově oranžerie byla zřízena Galerie klobouků. V expozici je vystaveno více než sto dámských klobouků roztodivných tvarů, materiálů a barev. Návštěvník se zde mnoho zajímavého o historii nošení klobouků, výrobní technologii a materiálech.
Expozice klobouků.
„Host přespí v hotelu, odpočine si na masážích, potom si zasportuje, zarybaří v nedalekém rybníku a večer si dá ekologický biftek,“ nastínil své představy pan Kučera.
Do konce sezony 2016 je v plánu dokončit parkoviště pro sto padesát aut návštěvníků a začít s úpravami vodní zahrady. V plánu je i zmapování základů starého hradu v areálu zámku, na jehož původním místě má být postavena rozhledna. Návštěvníci tak nyní uvidí hromady opukového kamene, které se kupí na pravé straně pod zámkem. Ty zbyly z demolice někdejší spilky bývalého panského pivovaru a poslouží mimo jiné při úpravách starého zámeckého kopce a také na vybudování odpočivadel u obnovené křížové cesty. Na místě, kde stávala donedávna spilka bývalého zámeckého panského pivovaru, by mohlo v budoucnosti vyrůst zázemí s rychlým občerstvením pro cyklisty. Časem by návštěvníci mohli také získat představu, jak vypadal původní hrad, který stál na kopci za dnešním zámkem. „Zůstal tam zbytek hradní zdi, zbytky valů a identifikovali jsme, kde stály hradní palácové budovy,“ řekl Kučera.
Majitelé by chtěli obnažit paty a obvody původního paláce a objektů a také velké nádvoří bývalého hradu. „Navážeme také na síť cest vybudovaných ve 30. letech minulého století významným zahradním architektem Otokarem Fierlingerem, které měly podobu takzvané barokní šroubovice. Dominantou i další zajímavostí areálu by se měla stát rozhledna, určitě však zděná, aby něco vydržela,“ uvedl Kučera. V současnosti zámecký kopec zkoumají archeologové. „A říkají, že je to jedna z nejbohatších archeologických lokalit na sběr mincí od 14. do konce 18. století. Výsledky průzkumů bychom chtěli vystavit právě nahoře na nádvoří hradu v nějakém minimuzeu, kde by se návštěvníci mohli seznámit s tím, co vše se tady našlo z dob, kdy novohradský hrad - zámek byl centrem stejnojmenného panství,“ uvedl Kučera. Na úpravy návrší hradu a souvisejících zahrad by podle jeho slov mělo dojít za dva roky. Manželé Kučerovi chtějí také pět hektarů původního území Nového Hradu a jeho okolí začlenit do konceptu dvacetihektarového areálu zámeckých zahrad.
Kučerovi mají čtyři děti. Nechtějí, aby byl pro ně zámek danajským darem. Dovedou si i představit, že by jej v budoucnu prodali. „Nejsme šlechtický rod, nemáme vědomí kontinuity. Je to pro nás způsob života, druh seberealizace. Je to dobrodružství, které vřele doporučuji,“ uzavírá Kučera.
Kulturních památek je v Česku kolem 40 000, patří k nim nejen zámky a hrady, ale i sochy či poutní místa. Několik stovek dalších pak má vyšší označení Národní kulturní památka. Co mají společného zámek Jirny, Blatná, Velké Meziříčí, Loučeň? Patří soukromým majitelům.
Zámek Nové Hrady v Pardubickém kraji, Zámek - č.p. 1, 539 45 Nové Hrady
http://www.nove-hrady.cz/
Magda a Petr Kučerovi +420 469 325 353 zamek@nove-hrady.cz
Zámek, Muzeum cyklistiky, Občerstvení - Mgr. Magda Kučerová, +420 777 032 520, zamek@nove-hrady.cz, IČ 66804019
Svatby a hostiny, Galerie klobouků – Šárka Kučerová, +420 602 214 206, sarka@nove-hrady.cz
Zdroje:
http://www.euro.cz/byznys/muj-zamek-muj-byznys-805265
Autor: AMSP ČR. Ing. Naděžda Petrů, Ph.D. Manažer marketingové komunikace pro projekt Rok rodinného podnikání 2018. Tel. 736 528 436. e-mail: petru@amsp.cz
[1] Zdroj: http://rychnovsky.denik.cz/zpravy_region/manzele-kucerovi-nase-usili-ma-hlubsi-smysl-20150305.html
Cit. 14.04.2017
http://www.euro.cz/byznys/muj-zamek-muj-byznys-805265
[2] Zdroj: http://rychnovsky.denik.cz/zpravy_region/manzele-kucerovi-nase-usili-ma-hlubsi-smysl-20150305.html
Cit. 14.04.2017
http://www.euro.cz/byznys/muj-zamek-muj-byznys-805265
[3] http://pardubice.idnes.cz/rozhovor-s-petrem-kucerou-spoluzakladatelem-obcanskeho-fora-pu2-/pardubice-zpravy.aspx?c=A141115_2116486_pardubice-zpravy_jah
http://www.dotyk.cz/publicistika/muz-ktery-privedl-do-politiky-zemana.html, cit. 14.4.2017
Petr Kučera byl původně zahraniční redaktor, potom technický redaktor deníku Svobodné slovo. Později čelný politik Občanského fóra. Účastnil se již jeho založení v neděli 19. listopadu 1989 v pražském divadle Činoherní klub. Byl poslancem dvou sněmoven Federálního shromáždění v letech 1990 – 1992. Krátce působil v Občanském hnutí a ČSSD. Po prodeji pražského domu a pozemků zakoupil zámek Nové Hrady na Chrudimsku, oblasti spjaté s kořeny svých předků, a celý zámecký areál společně se svojí rodinou postupně opravuje a zpřístupňuje veřejnosti.