Česká spořitelna zpřístupňuje financování start-upů a inovací. Využívá k tomu spolupráce s Evropskou Investiční Bankou a Evropským Investičním Fondem
FRANTIŠEK BOUC
Vybudovat vinný sklípek přímo pod podlahou obýváku ve vašem domě. Na první pohled utopie. Olomoucký podnikatel Miroslav Krahulík se ale nevzdal.
„Je možné vybudovat plně vybavený klimatizovaný sklípek pod podlahou obýváku, ve kterém jsou podmínky běžných vinných sklípků. Stačí do země zapustit ocelovou konstrukci a utěsnit ji speciálními dveřmi,“ tvrdil Krahulík.
Jeho firma Planus EU měla s výrobou speciálních dveří zkušenosti. Vyráběla ohnivzdorné protipožární dveře. Krahulík chtěl podnikání dále rozšířit. Přestože firma úspěšně fungovala, i Krahulík se při snaze realizovat nový podnikatelský nápad setkal s tím, čím se potýká řada inovátorů či začínajících podnikatelů – nedostatkem peněz.
„Neměl jsem dostatek prostředků k tomu, abych mohl vyrobit prototyp vinného sklípku a potvrdit tak funkčnost mého konceptu,“ vzpomíná Krahulík. S žádostí o úvěr se obrátil na Českou spořitelnu. A uspěl. Přestože jeho záměr nebyl otestovaný a jeho financování tedy bylo z pohledu banky riskantní, Česká spořitelna mu úvěr nabídla. Využila totiž programu Evropského investičního fondu (EIF) na podporu start-upů, který poskytuje na financování takových projektů garance.
Evropské garance zpřístupňují úvěry
Podle předloňského průzkumu Ministerstva průmyslu a obchodu získávají české začínající podniky či inovátoři peníze na svůj rozjezd obtížně. Celkem 70 procent oslovených firem uvedlo, že bylo nuceno investovat méně, než by úspěch jejich byznysu vyžadoval. Důvodem je zejména omezený přístup start-upů v počátečních fázích k externím zdrojům financování. Z hlediska dosavadního financování podnikání totiž jednoznačně převládají vlastní zdroje bez doplnění cizími zdroji (46% firem). Dalších více než 22% firem získalo prostředky od rodiny či známých. Z externích zdrojů mimo okruh příbuzných a známých jsou nejdůležitější andělští investoři (9%) a banky (7%).
Právě tento trend přiměl Českou spořitelnu dále posílit podporu začínajícím drobným podnikatelům a malým firmám. „V současnosti financujeme kolem tisíce start-upů ročně,“ uvádí Ladislav Dvořák, projektový manažer České spořitelny.
Při financování start-upů a také inovací využívá Česká spořitelna napojení na programy Evropské Investiční Banky (EIB) a Evropského Investičního Fondu (EIF), které v Česku představila jako první banka a dosud figuruje jako jeden z jejich nejaktivnějších zprostředkovatelů.
„Využíváme zvýhodněné financování EIB, tzv. Global Loans, a záruky EIF,“ zdůrazňuje Dvořák. Spolupráce s evropskými finančními institucemi je pro financování začínajících podnikatelů a inovací klíčová. Chuť bank financovat start-upy bez možnosti využití vhodné záruky je totiž obecně malá. Garance EIF poskytovaná na zvýhodněně úvěry České spořitelny bance umožňuje podporovat podnikatele se zajímavými projekty bez zbytečné administrativy i bez podnikatelské historie a akceptovat vyšší riziko start-up projektů. O rizika se Česká spořitelna podělí právě s EIF.
K usnadnění podnikatelských začátků nabízí Česká spořitelna Firemní úvěr Start-up s garancí EIF až do výše 600 tisíc korun. Na rozdíl od mnoha podobných úvěrů je tento unikátní zejména tím, že pro jeho čerpání není potřeba předkládat podnikatelský plán ani podnikatelskou historii. Úvěr je bez poplatku za zřízení, vedení a předčasné splacení. Je dostupný podnikatelům od okamžiku založení živnosti až do tří let provozování firmy.
První úvěry s garancemi EIF nabízela Česká spořitelna již od roku 2004 a kromě toho od té doby poskytla domácím firmám zvýhodněné úvěry od EIB v celkové výši 1,4 miliardy Kč. To dělá z České spořitelny nejvýznamnějšího partnera EIB ve střední Evropě.
Česká spořitelna také využívá několika záručních linek EIF, momentálně nabízí zprostředkování programů EaSI a InnovFin podporujících inovace.
„Financování inovací je naší prioritou, ve spolupráci s EIF jsme za posledních pět let profinancovali téměř 200 projektů za více než 3 miliardy korun,“ řekl Dvořák.