Redukce živnostenských úřadů ano či ne?

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) se obrátilo na AMSP ČR se žádostí o stanovisko k návrhu optimalizace státní správy týkající se redukce stávajících živnostenských úřadů. Z pohledu AMSP ČR však lze těžko říci, zda opravdu dojde k úsporám a vyvstává zde obava, že dostupnost úřadů pro živnostníky (zejména začínající) i širokou veřejnost bude snížena.

Návrh spočítá v tom, že funkci Živnostenského úřadu bude plnit MPO a vznikne 14 Krajských živnostenských úřadů s regionální působností a ty budou obsazovat detašovaná pracoviště určená zákonem. Návrh vede ke snížení počtu živnostenských úřadů z 227 na 14 a ke snížení počtu pracovníků těchto úřadů o více než 30 %, což předpokládá výraznou úsporu finančních prostředků ze státního rozpočtu (více než 230 mil. Kč ročně).

Stanovisko AMSP ČR bylo zpracováno ve spolupráci s vybranou členskou základnou, živnostníky a firmami do 25 zaměstnanců:

Na předložený návrh nutno pohlížet z více hledisek. Těžko říci, zda opravdu dojde k úsporám, neboť v podstatě to, co je navrženo, se v zřízení ŽÚ ČR neliší od Zákona o živnostenském podnikání, ale dále vše pokračuje centralizací odlišnou od současnosti. Zákon již při svém vzniku (1991) počítal se zřízením Živnostenského úřadu České republiky a do jeho vzniku bylo MPO pověřeno jeho zastupováním. Takže MPO mělo vykonávat všechny činnosti dle zákona ŽÚ ČR.

Zákon o živnostenském podnikání v § 2, 3, 5, 6 ukládá ŽÚ kromě činností stanovených živnostenským zákonem i celou řadu dalších činností a také na stránkách Obecních ŽÚ se lze dočíst o velmi široké působnosti této části státní správy. Např. Obecní živnostenský úřad slouží také široké veřejnosti. Z předloženého návrhu se však nedozvídáme, zda detašovaná pracoviště krajských živnostenských úřadů budou provádět vše, co dnes obecní živnostenské úřady dělají, např. dozor nad dodržováním Zákona o ochraně spotřebitele. Návrh jen obecně uvádí, že kontrolní činnost bude na úrovni krajů. Nelze přesně říci, zda neznalost místních podmínek je při jakékoliv kontrole výhoda či nevýhoda.

Pokud bude detašovaných pracovišť méně než je nyní ŽÚ, bude dostupnost pro živnostníky i širokou veřejnost snížena. Nelze vyloučit riziko centralizace výkonu státní správy.

Z pohledu již stávajících živnostníků, pokud nemění své firmy, stačí kontakt e-mailem, dopisem – tyto osoby živnostenské úřady zbytečně nenavštěvují.

Horší situace bude u začínajících živnostníků, kteří potřebují detailně osobně poradit i to, o co mohou žádat, jak by měli formulovat svoje podání, aby nebylo zamítnuto nebo nepochopeno. Je obava, zda méně úředníků – a vzdálenějších místně – i když odborně zdatných, bude mít dostatek prostoru na individuální poradenství začínajícím živnostníkům. A týká se to jak tuzemských, tak zahraničních žadatelů (uchazečů) o živnostenské či jiné oprávnění (koncese, ohlášení, podání atd.). U zahraničních žadatelů od 1.1.2011 je zvýšený problém komunikace (již nesmějí mít při jednání ze zákona prostředníka). Tak se bude potřebný čas na vyřizování všeho prodlužovat. Objevují se také zkušenosti podnikatelů – živnostníků, jejichž žádost o radu či konzultaci byla na ŽÚ odmítnuta s tím, že jde o vnitřní nařízení ŽÚ. Z tohoto postoje lze nabýt dojmu, že stát čeká na příležitost podnikatele penalizovat, ale svou poradenskou úlohu plnit nechce.

V případě, že by ŽÚ byly místně vzdáleny a ještě budou přetíženy, ušetří možná státní správa, ale náklady se přenesou (cestovní náklady, ztráta času) na žadatele, uchazeče, živnostníky.

Návrh pro MPO ke zvážení:

Každý živnostník by ocenil, kdyby státní správa fungovala komplexně. Dnes pro ověření listin atd. existuje velmi hustá síť Czech Point. Otázka: šla by tato síť využít i pro živnostenské podnikání jako detašovaná pracoviště krajských ŽÚ?

Vývoj tohoto návrhu bude AMSP ČR nadále sledovat.