Rodina zakladatele Lahůdek Brno ze společnosti po téměř devadesáti letech od založení odešla
Historie Lahůdek Brno sahá až do roku 1925, kdy ho zřídil Vladimír Horčica. Po válce o prodejnu přišel, ale v roce 1992 mu byly Lahůdky navráceny. O provoz se začaly starat rodiny Horčiců a Chaloupků, z čehož vznikl název Lahůdky Horčica-Chaloupka. Po dvaceti letech ale z firmy Horčicovi vystoupili, a tak Chaloupkovi přistoupili ke změně obchodního jména na Lahůdky Brno.
Lahůdky Brno, s.r.o.
Na rohu ulic České a Solniční stojí velký a impozantní dům, v jehož obchodních prostorách zřídil majitel roku 1925 pan Vladimír Horčica Lahůdkářství a prodej koloniálního zboží delikatesního zaměření.
Po válce však o prodejnu přišel a její provoz převzal Pramen. Pokračovat v rodinné tradici se mohlo až po revoluci roku 1992, kdy byly Lahůdky vráceny původním majitelům. O provoz se staraly rodiny Horčiců a Chaloupků, z čehož vznikl název Lahůdky Horčica-Chaloupka. V roce 2012 však Horčicovi vystoupili z firmy a k 20. výročí znovuotevření lahůdek přistoupili Chaloupkovi ke změně obchodního názvu na Lahůdky Brno.
Po celou dobu se snaží vyrábět chutné chlebíčky, mini chlebíčky, saláty, chuťovky, aspiky, obložené mísy, zákusky, a jiný sortiment studené kuchyně. Nově zřídili E-shop pro snadnější výběr a objednání. Zakázku mohou dovézt na požadované místo. Od roku 2015 zařadili do nabídky bezlepkové výrobky.
LAHŮDKY BRNO, S.R.O.
Solniční 10, 60200 Brno
Jednatelé:
Petr Chaloupka Tel.: 776 393 393
Jitka Chaloupková Tel.: 775 393 393
Kancelář: Tel.: 542 211 462, 511 440 277
http://www.lahudkybrno.cz
Z historie chlebíčků
Chlebíčky známe všichni, ale jejich původ zůstává zahalen tajemstvím. Vymyslel je lord Sandwich, Napoleon, nebo dokonce již staří Římané? Pojďme se na historii veky s šunkou, vajíčkem, pomazánkou či lososem podívat trochu podrobněji.
Obložené chleby přivedla na svět roku 1733 vlastně prachsprostá lenost. Lord Sandwich byl totiž tak náruživým hráčem karbanu, že se nenamáhal chodit k jídlu a požádal svého sluhu, aby mu jen tak mezi krajíce chleba vložil plátek masa. A první obložený chléb byl na světě! Lordovi přátelé sice tvrdili, že obložené chleby konzumovali již staří Římané a nápad to tak určitě není původní, ale všichni známe to přísloví o kyselých hroznech…
Obložený chléb si oblíbil i mlsný Napoleon, který při vymýšlení bojových strategií neměl čas vysedávat u hodovního stolu. Nechával si tedy přinášet chléb s masem, a aby pěkně viděl, čím je obložený, požádal o odstranění vrchního krajíce. Do konce 18. století se „otevřené sendviče“ staly velice oblíbené a jejich sláva rostla nejen mezi šlechtou, ale i prostými lidmi. Ti si je oblíbili hlavně při cestování vlakem jako praktickou svačinu.
Nad chlebíčky, v jaké podobě dorazily do českých zemí na konci devatenáctého století, bychom se ale dnes asi pěkně ošklíbali. Plátek černého chleba se slanečkem a cibulí? To přece není pořádný chlebíček! Na změnu si Češi počkají ještě dvacet let, ale už v roce 1916 zakládá Jan Paukert slavné lahůdkářství na Národní třídě a chlebíčkový národ se začíná rodit. Typický obložený chlebíček tak, jak ho známe, vzniká na popud Paukertova rodinného přítele malíře Jana Rytíře Skramlíka, kterému se jako pohoštění moc nezdají jednohubky a vyžaduje „něco tak na dvě, tři zakousnutí“. A „něco tak na dvě zakousnutí“ v podobě, kterou vymyslel Jan Paukert starší, se Čechům začíná moc líbit.
Prvorepublikoví gurmáni
Chlebíčky se trochu zvětšují a vyhlášených pražských lahůdkářství vzniká nakonec deset, mezi jinými Lippert, Stiedl, Čadil, Zoufalý či Laibl. A právě trasa Lippert-Zoufalý-Paukert se stává trasou vyhlášených prvorepublikových gurmánů. Každé lahůdkářství má také svou specialitu – chlebíčky se obkládají husími játry, sardelkami, kapary, humry, lanýži, uzeným jazykem či uzeným úhořem. A u Paukerta si na nich ve třicátých letech pochutnává česká umělecká elita – Hugo Haas, Jaroslav Seifert, Ema Destinová, Werich s Voskovcem i Vlasta Burian, který zde pořádá své slavné chlebíčkové hostiny. Paukert také lahůdkami zásobuje stůl prezidenta T. G. Masaryka a je jedním ze tří nejznámějších lahůdkářství v celé Evropě…
Ovšem všeho do času – v padesátých letech je slavné lahůdkářství znárodněno a zlaté české ručičky tentokrát už v domácnostech s kreativitou sobě vlastní krájí veku, mažou máslo, motají salám do ruliček a rozmisťují ingredience. Kde je konec lanýžům! Drahé lahůdky nahrazuje levnější salám, domácí majonézu zaskakuje pomazánka. Ale Češi si dokáží poradit. Chlebíčky totiž kvůli nedostatku surovin v obchodech nabízejí fantastický prostor kuchařské kreativitě a vlastní chlebíčkovou variaci si Češi tvoří i bez humrů.
Surovinám se meze nekladou, jednotlivé potraviny by však alespoň trochu měly ladit. Lososa tak kombinujeme například s koprem, citronem a salátem, tresčí játra s cibulí, kapary a paprikou. Základem všech ingrediencí by měla být kvalita. Veka nemusí být nudně světlá, pomazánkou nemusí být vždy bramborový salát… A tak chlebíčky přežívají až do porevoluční doby a pak se s velkou slávou vracejí kvalitní i exotické suroviny. Chlebíčky se stávají nedílnou součástí narozeninových oslav, svátků, Vánoc, návštěv, promocí i svateb. Na špici oblíbenosti se drží šunkový s hermelínovým a navíc my, Češi, držíme prvenství v počtu druhů i množství zkonzumovaném na osobu. V roce 2008 je znovuotevřeno lahůdkářství Jan Paukert. A jaké jsou moderní trendy? Objevují se chlebíčky s kozím sýrem, chlebíčky vegetariánské, místo majonézy jsou oblíbené odlehčené tvarohové pomazánky.[1]
Autor: AMSP ČR. Ing. Naděžda Petrů, Ph.D. Manažer marketingové komunikace pro projekt Rok rodinného podnikání 2018. Tel. 736 528 436. e-mail: petru@amsp.cz
[1] UHLÍŘOVÁ, Jana. Chlebíčky – český unikát. 14.5.2013. Dostupné z http://www.svet-potravin.cz/clanek.aspx?id=3470