Gastronomickou scénu čeká zřejmě další zeštíhlování. Alespoň to vyplývá z údajů společnosti Edenred, která provedla dotazníkové šetření mezi českými restauracemi. Podle něj chce aktuálně skončit s hostinskou činností skoro 8 procent gastrozařízení. Menší část restaurací uzavře ihned, zbytek pak v horizontu několika měsíců. Dalších téměř jedenáct procent podniků tvrdí, že spíše skončí a necelá třetina uzavření kvůli možným dalším komplikacím zvažuje. Nadále sloužit hostům tak nyní plánuje něco přes polovinu restauračních podniků. Průzkum se uskutečnil v rámci evropského programu na podporu zdravé výživy FOOD, který iniciovala Evropská unie a jehož realizaci má Edenred na starosti. Uskutečnil se v říjnu na vzorku 221 restaurací, které nabízejí teplou i studenou kuchyni a více než 5 760 lidí.
Podle ředitelky firemních vztahů společnosti Edenred Anety Martiškové lze očekávat úbytek počtu restaurací v chudších regionech s nižší kupní silou obyvatel. Naopak ve velkých městech, by ke změnám dojít nemělo. „Silní hráči v oboru ale i jednotlivé restaurace, které sázejí na kvalitu, většinou budou pokračovat. Komplikace mohou nastat v regionech, kde se rozhodne ukončit činnost více restauratérů naráz. To zde v některých případech může ovlivnit dostupnost teplých jídel a zdravé a vyvážené stravy,“ komentuje výsledky průzkumu ředitelka firemních vztahů společnosti Edenred Aneta Martišková. Podobně situaci vidí i restauratér a člen Českého gastronomického institutu Luboš Kastner. „Vesnickým hospodám podráží nohy i levné balené pivo z obchodu a to, že si lidé za covidu zvykli se scházet komunitně v soukromých prostorách. Dnes hospodám na vesnicích a menších městech nefouká žádný vítr do zad, jen do obličeje. Ve městech s vyšší kupní silou se gastro drží lépe,“ říká Kastner. S ním souhlasí i prezident Asociace restauratérů Apron a majitel Café Louvre Sylvio Spohr: „Ekonomické problémy státu i občanů se zákonitě musí promítnout do gastrobyznysu. To kde a jak se to projeví, je individuální. Rozhoduje lokalita, kvalita a výjimečnost, to rozděluje podniky na úspěšné a neúspěšné.“
Už nyní mají podle průzkumu FOOD hospody, které vaří jídla, o poznání méně zákazníků než loni a další ztráty jim hrozí. Pro mnoho lidí jsou současné ceny v restauracích totiž hraniční. Čtyři z deseti Čechů v průzkumu FOOD uvedlo, že již nejsou ochotni akceptovat žádné další zdražení, dalších bezmála 28 procent bude nadále na jídlo do restaurací chodit pouze pokud do konce letošního roku zdraží nejvýše do desetikoruny. Pro srovnání – aktuálně je průměrná útrata za jídlo v ČR 174,10 Kč. To je o více než dvacet korun vyšší částka, než kolik lidé platili ještě na začátku roku „Dynamika růstu cen je nyní opravdu vysoká,“ říká Aneta Martišková.
A k dalšímu růstu ještě dojde, hospody totiž hospody držet ceny většinou kvůli růstu nákladů nebudou. Pevně zdražit v nejbližších týdnech je podle průzkumu FOOD rozhodnuta polovina gastropodniků, dalších 38 procent zdražení zvažuje a nezvyšovat ceny chce jen necelých 12 procent. O více než zmíněných 6 procent je už nyní rozhodnuto zdražit bezmála 40 procent restaurací.
„Český gastro sektor bohužel schytává jednu ránu za druhou. Koronavirovou pandemii přežil hodně pošramocený, a dnes mu vysoké ceny energií, inflace a spotřebitelská nedůvěra zasazují další tvrdé rány. Lidé šetří a vedle kultury představuje z jejich pohledu oblast stravování další zbytnou položkou. V porovnání s předkoronavirovým stavem roku 2019 klesl objem útrat v restauracích zhruba o třetinu. Nyní bude hodně záviset na tom, jak dlouho současný stav potrvá, jak a nakolik zabere pomoc ze strany státu, ale také jak této nepříznivé skutečnosti dokáže český gastro sektor čelit vlastními silami. Ja patrné, že restaurace, které vsadily na kvalitu jídla i obsluhy, mají úspěch. Potvrzuje to trend, že zákazníci pečlivějši zvažují, kterou navštíví a kde utratí své peníze. Každopádně věřím v odolnost celého sektoru,“ říká Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR.
Restauracím mohou alespoň částečně pomoci i zaměstnavatelé. Ministerstvo financí totiž v srpnu prostřednictvím vyhlášky o cestovních náhradách na služebních cestách zvýšilo hodnotu daňově nejvýhodnější stravenky o třicet korun na současných 180 korun. Většina firem má do těch 180 korun poměrně výraznou rezervu, neboť poskytují na stravném nižší částky.
RESTAURACE
Zdroj: Průzkum FOOD – 221 odpovědí
O kolik jste zvýšili ceny poledního menu oproti stavu před prudkým růstem cen (podzim 2021)?
O kolik jste zvýšili ceny jídel v hlavním menu (mimo obědy) oproti stavu před prudkým růstem cen (podzim 2021)?
O kolik jste zvýšili ceny nápojů oproti stavu před prudkým růstem cen (podzim 2021)?
Budete do konce roku ještě zvyšovat ceny?
Uvažujete o tom, že podnikání v sektoru gastronomie ukončíte?
Budete do konce roku ještě zvyšovat ceny?
STRÁVNÍCI
Zdroj: Průzkum FOOD – 5 760 odpovědí
Máte pocit, že během několika příštích měsíců se výdaje, které máte na každou
z následujících položek, zvýší, sníží nebo zůstanou stejné?
O kolik je vaše útrata za oběd nyní v průměru vyšší v porovnání s obdobím před prudkým růstem cen (podzim 2021)?
Jaké další zdražení obědů jste ještě ochotni akceptovat, abyste na ně chodil/a do restaurace?
