Po 7 letech od přistoupení České republiky k Evropské unii, tedy 1. května 2011, skončí tzv. přechodná období pro
volný pohyb pracovníků a služeb v Německu a Rakousku. Ačkoliv se Česká republika stala členskou zemí EU, německý
pracovní trh se tímto českým zájemcům automaticky zcela neotevřel. Podle scénáře přechodného období na volný pohyb
pracovních sil (2+3+2), dohodnutého v přístupové smlouvě mezi ČR a EU, mohou Češi pracovat v DE pouze s pracovním
povolením. 1. května 2011 stanovená lhůta uplyne a občané ČS-8 (ČR, PL, SK, HU, EE, LV, LU, SI) již toto povolení
potřebovat nebudou.
Volný pohyb osob zabezpečuje právo občanů usazovat se, pracovat, podnikat a žít v
jakékoliv jiné členské zemi. Zahrnuje především volný pohyb pracovníků a volný pohyb podnikatelů (tzv. svoboda
usazování), dále také volný pohyb studentů, důchodců, rentiérů čili pohyb osob nesvázaných s výkonem ekonomické
činnosti.
Volný pohyb služeb spočívá v právu podnikatele z jednoho členského státu (ČS)
poskytovat na území jiného členského státu dočasně a příležitostně služby, a to na
základě oprávnění získaného v zemi původu (místa podnikání), aniž by se tento podnikatel musel v hostitelské zemi
usadit (založit podnik, živnost). Jedná se o články 49–55 Smlouvy o založení Evropského společenství a články 56–62
Smlouvy o fungování EU.
Poskytování služeb v sektorech pokrytých přechodnými obdobími je doposud možné výhradně na základě smluv o dílo mezi
dvěma firmami. V odvětvích, na něž se vztahuje přechodné období pro volný pohyb služeb v Německu, je vysílání
pracovníků upraveno bilaterálními dohodami, které Německo podepsalo s většinou středoevropských a
východoevropských zemí na začátku devadesátých let (např. Dohoda mezi Českou republikou a Německem o vysílání
pracovníků). Tyto dohody stanoví horní limity počtu pracovních povolení (kontingenty) stanovené německými úřady pro
jednotlivá odvětví a země.
Německo sice pracovní překážky pro naše občany postupně snižovalo, nicméně s jejich úplným odstraněním až do
nejzazšího termínu otálelo.
Pozn. V souvislosti s poklesem hospodářské konjunktury způsobené zánikem mnoha podniků bývalé NDR začala od
poloviny 90. let růst nezaměstnanost. V roce 2004 míra nezaměstnanosti dosáhla 11,7%. V roce 2005 se
situace ještě více vyhrotila, počet nezaměstnaných představoval míru 13%. Až koncem prvního čtvrtletí 2007 se tento
negativní trend začal obracet. V červnu 2010 bylo bez práce 7,5% Němců.
I přes poměrně pozitivní vývoj zůstává trh práce citlivým politickým tématem. V hlavách mnohých Němců i nadále
přetrvávají předsudky a strach z nekontrolovatelného přílivu „polských instalatérů“ – neboli levné pracovní síly
z východní Evropy, lákané na Západ vyššími výdělky a pracovními výhodami.
Pro ilustraci uvádíme náklady na hodinu práce EU-15 a nových ČS v r. 2007 a vývoj migrace:
|
|
Náklady na hodinu práce, 2007 |
|
|
v EUR |
v % EU-15 |
|
|
EU-15 |
25,10 |
100,0 |
|
ČS-8 |
6,14 |
21,0 |
|
ČS-2 (RO a BG) |
2,41 |
10,0 |
Zdroj: Eurostat, 2008
Počet migrantů z ČS-8 ve vybraných státech EU-15, tis. osob
|
|
2003 |
2004 |
2005 |
2006 |
2007 |
2008 |
2009 |
|
AT |
60 |
69 |
77 |
84 |
90 |
94 |
98 |
|
DE |
481 |
439 |
482 |
525 |
554 |
567 |
576 |
|
IE |
– |
44 |
94 |
148 |
179 |
– |
– |
|
UK |
122 |
121 |
220 |
357 |
609 |
– |
– |
Zdroj: Eurostat, 2010
V souvislosti s blížícím se koncem přechodných období zpracoval spolkový Institut pro výzkum
pracovního trhu – Institut für Arbeitsmarkt und Berufsforschung (IAB) studii současné situace na německém pracovním
trhu a jeho vývoje po 1.5. 2011.
Od roku 2004 přichází ročně 250 000 osob z ČS-8 do EU-15, dalších 270 000 migruje
z RO a BG. Zatímco před rozšířením EU připadalo na DE a AT 60% a na UK a IE 18% migrantů ze střední a východní
Evropy, po 1.5.2004, kdy UK a IE nezavedly přechodná opatření, se situace zcela obrátila a do DE a AT mířilo
jen 18%. Celých 70% migrantů si začalo hledat práci na Britských ostrovech. Z výše zmíněného je zřejmé,
že zavedením přechodných opatření Německo „odklonilo“ vlnu migrace dále na Západ. Nicméně empirické průzkumy
dokazují, že zvýšená míra migrace do těchto zemí po rozšíření EU nevedla ke zvýšení nezaměstnanosti
ani ke snížení úrovně mezd.
Charakteristika pracovníků z ČS-8
Pokud jde o pozici na německém pracovním trhu, míra nezaměstnanosti imigrantů z ČS-8 činila 12,3%, u Němců to
bylo 7,1%. Tímto nevykazují velké rozdíly od přistěhovalců z jiných zemí. Přistěhovalci z EU-8 jsou
většinou mladší osoby se středním vzděláním (vyučení popř. maturita). Úroveň jejich kvalifikace je sice
v průměru o něco nižší než Němců, ale znatelně vyšší než u jiných cizinců.
Úroveň kvalifikace pracovníků z ČS-8 v DE v r. 2008
|
|
ČS-8 |
Tuzemci |
|
Bez vzdělání |
20% |
14% |
|
Vyučení/maturita |
53% |
60% |
|
Vysokoškolské vzdělání |
27% |
26% |
Zdroj: IAB, 2010
Míra nezaměstnanosti v DE podle státní příslušnosti v r. 2006 (před finanční krizí)
|
ČS-8 |
ČS-2 |
EU-14 |
Turci |
Tuzemci |
|
12,3% |
8,5% |
7,9% |
14% |
7,1% |
Zdroj: IAB, 2010
Jak budou občané ČS-8 na odstranění překážek německého pracovního trhu reagovat a jaký to budeme mít vliv na
spolkovou ekonomiku jako celek, lze těžko předvídat. Prognóza IAB předpokládá jen marginální změny (viz. tabulka
níže).
Vliv otevření pracovního trhu pro ČS 8 na německé hospodářství, změna v %
|
BIP |
soukromá spotřeba |
Vývoz v rámci EU |
Vývoz mimo EU |
Dovoz z EU |
Dovoz ze zemí mimo EU |
Mzdy |
Zaměstnanost |
Nezaměstna-nost |
|
0,19% |
0,19% |
0,56% |
0,53% |
0,08% |
0,11% |
-0,09% |
0,31% |
0,06% |
Vzhledem k tomu, že DE nemá zákonem stanovenou výši minimální mzdy (minimální mzda v Německu funguje na
bázi kolektivních smluv dohodnutých mezi zaměstnavateli a zástupci odborových organizací v jednotlivých odvětvích
hospodářství), lze předpokládat, že v určitých sektorech dojde k mírnému zvýšení nezaměstnanosti a
snížení průměrné mzdy. Jako citlivé sektory lze označit stavebnictví a úklid budov, naopak odliv migrantů zasáhne
především pohostinství a hotelnictví a zdravotnictví.
Závěry studie IAB – vliv otevření pracovního trhu DE pro pracovníky ze střední a východní
Evropy:
- Rozsah migračního potenciálu ČS-8 vzhledem k „odklonění vlny“ v roce 2004 směrem k UK a IE je
těžko odhadnutelný. Nicméně se nepředpokládá žádný migrační šok. - Kvalifikace těchto pracovníků je srovnatelná s kvalifikací Němců a je tedy vyšší než u jiných
migrantů. - Díky migraci se zvýší celohospodářská produkce.
- V některých citlivých sektorech může dojít k snížení průměrné mzdy. V dlouhodobém horizontu však
zůstane úroveň platů konstantní. - Úroveň nezaměstnanosti se zvýší minimálně.
- Riziko nezaměstnanosti pro tuzemce zůstane stejné, naopak pro zahraniční pracovníky se zvýší.
- Ekonomiky ČS-8 se i během krize relativně pozitivně vyvíjely. Jejich občané proto budou mít více možností na
domácím pracovním trhu a nebudou mít důvod migrovat za prací do EU-15. - Ovšem současný negativní vývoj na pracovních trzích UK a IE může naopak migraci do DE zvýšit.
Zdroj: Velvyslanectví ČR v Berlíně