Před více než dvěma lety dospěl Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí č. 23 Cdo 3549/2020 k závěru, že ujednání stanov o předmětu podnikání spočívající v uvedení názvu volné živnosti „výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“ bez specifikace oboru činnosti, resp. konkrétního předmětu podnikání, nesplňuje požadavek určitosti, neboť z něj není zjevné, co je předmětem podnikání dané společnosti, a odpovídajícího výsledku se nelze dobrat ani výkladem․
Činnosti uvedené dříve v příloze Výroba, obchod a služby neuvedené v příloze 1 až 3 by se daly jednoduše pojmenovat jako živnosti tzv. živnosti volné, pro které není třeba zvláštních podmínek a postačuje splnění všeobecných podmínek pro podnikání. Vymezení živností volných bylo dříve definováno pouze negativně, kdy do živností volných spadaly veškeré činnosti, které nebyly uvedeny
jako živnosti vázané, řemeslné nebo koncesované.
Již v samotném rozhodnutí dospěl tehdy Nejvyšší soud k tomu, že zápis, jenž je takto obecný odporuje ustanovením § 25 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob.
Jednotlivé rejstříkové soudy by pak měly zapisované osoby vyzvat, aby přistoupily k nápravě v soudem stanovené lhůtě. Vzhledem k vytíženosti soudů se tak zatím neděje. Na druhou stranu je dobré být připraven a každý odpovědný podnikatel by takto měl přistoupit i k této věci a z obecného seznamu vybrat relevantní obory svého podnikání. Asi jen těžko existují podnikatelé, jenž mají jako svoje podnikání zároveň „Úprava nerostů, dobývání
rašeliny a bahna" společně s „Umělecko-řemeslné zpracování kovů“ a „Návrhářská, designérská, aranžérská činnost a modeling“.