Nový vládní kabinet se zabývá návrhem na zvýšení minimální mzdy, která v současnosti činí 8.000 Kč. Návrh předpokládá její zvýšení o 6%, tedy na 8.500 Kč. Přestože AMSP ČR nepatří k zastáncům tohoto kroku, dramatické dopady na ekonomiku neočekává.
Minimální mzda se přímo dotýká zaměstnanců jen v některých regionech a odvětvích ekonomiky, která se dosud nevymanila z hluboké recese nebo tam dlouhodobě působí jiné globální vlivy (například textilní průmysl). Tam si zaměstnavatelé mohou jen velmi těžko dovolit mzdy zvýšit.
Zvýšení minimální mzdy má totiž širší dopady a je téměř vždy zatížením podniků. Jednak musí firmy počítat se zvýšenými odvody těchto mezd, což je dalším nezanedbatelným nákladem, a jednak může vzniknout tlak na zvyšování i ostatních mezd podniku. To se prakticky vždy projeví ve snížené konkurenceschopnosti. Irsko v roce 2011 dokonce minimální mzdu snížilo. Snížení minimální mzdy v Irsku je cestou, jak pomoci domácím firmám, snížit jim mzdové náklady a zvýšit jejich konkurenceschopnost na světových trzích.
Mzdové nastavení ve firmách je v podstatě jediným nástrojem k odlišení kvalifikované a nekvalifikované práce. Proto též zaměstnavatelé mohou zvýšené odvody kompenzovat propouštěním zaměstnanců a dalším tlakem na zvýšení produktivity.
Aby nejnižší cena práce mohla plnit své základní funkce, je nutné zohlednit všechny další sociálně ekonomické souvislosti. Jedná se zejména o vhodné nastavení životního minima, protože stejně jako je dlouhodobě nutné odlišit práci kvalifikovanou a méně kvalifikovanou, je sociálně nezbytné jasně vymezit výhodnost práce od spoléhání se na sociální síť.
V každém případě by však bylo korektní, dělat změny tohoto typu až poté, co vláda získá důvěru. Na celkovou ekonomiku to z výše uvedených důvodů mít vliv nepochybně bude.