Rozhovor s předsedou Úřadu průmyslového vlastnictví Ing. Mgr. Josefem Kratochvílem, Ph.D. Zkušený odborník v oblasti ochrany průmyslových práv, který se upsal Úřadu průmyslového vlastnictví. Prošel v něm mnoha pozicemi a jeho agendy zná detailně. Je členem správní rady Evropské patentové organizace a od roku 2019 jejím předsedou. Je jedním z autorů myšlenky založit Visegrádský patentový institut. Přednáší v ČR i v zahraničí, publikuje odborné texty.
1. Jaké jsou začátky ochrany průmyslových práv u nás? Jak ochrana průmyslového vlastnictví fungovala za první republiky, jak za socialismu a jak funguje nyní?
Historie systému ochrany průmyslového vlastnictví u nás je spojena se vznikem samostatného Československa. Představíme-li si ono množství nejrůznějších úkolů, které musel tehdy vznikající stát řešit, je jistě hodno pozornosti, že už v listopadu 1918 se první československá vláda zabývala otázkou patentové ochrany včetně utvoření Patentového úřadu. Nešlo však jen o osvícenost tehdejších politiků, zajištění řádné ochrany nehmotného vlastnictví si vyžadovali sami majitelé starších patentových práv udělených ještě v Rakousko-Uhersku, a především další rychlý rozvoj průmyslu a obchodu. V květnu 1919 byl přijat zákon č. 305/1919 Sb., o prozatímních opatřeních k ochraně vynálezů, kterým došlo k recepci zákona č. 30/1897 ř. z., o ochraně vynálezů. Současně byl zřízen patentový úřad a patentový soud. Je důležité, že prakticky současně se vznikem právní úpravy našeho oboru se mladé Československo zapojilo do mezinárodní rodiny vyspělých států v oblasti ochrany duševního vlastnictví, když republika přistoupila k Pařížské úmluvě na ochranu průmyslového vlastnictví, k Mezinárodní unii na ochranu živnostenského vlastnictví, obsahující i úpravu známkových práv, k Madridské dohodě o mezinárodním zápisu továrních a obchodních známek a k Madridské dohodě o potlačování falešných nebo klamavých údajů o původu zboží.
Slibný rozvoj systému ochrany průmyslového vlastnictví ve dvacátých a třicátých letech minulého století ukončily události roku 1939 a druhá světová válka. Ta způsobila i omezení a poté zastavení činnosti patentového úřadu. Hned na počátku poválečného období se objevila řada originálních technických podnětů, na nichž se potajmu pracovalo už během války. To se projevilo i v zájmu o patenty a ochranné známky. Bohužel ne na dlouho.
Brzy došlo k zásadním změnám. Páteří nového přístupu se staly plánovací mechanismy po sovětském vzoru. Přesto i v tomto období spatřilo světlo světa množství mimořádných technických řešení, která zásadně ovlivnila vývoj řady oborů a byla řádně průmyslověprávně chráněna.
Novodobá historie ochrany průmyslového vlastnictví se rodí po roce 1989. Byl nově zpracován a přijat soubor právních předpisů, kterými se systém národní ochrany vyrovnal se systémy vyspělého světa. Česká republika se stala členem Světové organizace duševního vlastnictví. Milníkem pro ochranu průmyslových práv byl vstup do Evropské patentové organizace v roce 2002. Validované evropské patenty mají nyní hlavní podíl na přírůstcích patentů platných na našem území. S členstvím v Evropské unii je spojena platnost ochranných známek a průmyslových vzorů Evropské unie na našem území. V roce 2016 z iniciativy úřadů průmyslového vlastnictví zemí visegrádské skupiny vznikl Visegrádský patentový institut, orgán pro mezinárodní rešerši a orgán pro mezinárodní předběžný patentový průzkum podle Smlouvy o patentové spolupráci.
2. Jak si nyní ČR stojí v rámci inovací ve srovnání se světem?
Ke srovnání schopnosti jednotlivých států inovovat se obecně používá Globální inovační index (GII). ČR v něm v roce 2022 zaujala celkové 30. místo. Z pohledu dlouhodobých trendů se jedná spíše o stagnaci způsobenou pandemií covid-19 a následnou ekonomickou krizí. V inovačních výstupech je ČR nyní na 17. místě.
Tato čísla vypovídají o tom, že ČR si ekonomické situaci navzdory nevede zle. V žádném hodnoceném pilíři sice nepatří mezi 10 nejlepších, nicméně v několika pilířích je lepší než průměr Evropy. Konkrétně jsme lepší ve znalostních a technologických výstupech, v tvůrčích výstupech, v infrastruktuře a v sofistikovanosti obchodu. V pilířích, kde nejsme lepší než průměr Evropy, za tímto průměrem nezaostáváme výrazně a spíše jej těsně následujeme.
3. Pro řadu firem, zejména těch menších, je problematika ochrany duševního vlastnictví pořád velmi složitá, často je od aktivního přístupu odrazuje náročná legislativa i terminologie… Co byste jim doporučil, jak byste je povzbudil k většímu zájmu o toto téma?
Podnikatelé v rámci své činnosti řeší celou řadu problémů, které se s krizovými událostmi posledních let jen zvětšily. Ochrana duševního vlastnictví tak nebývá často vnímána jako priorita. Všechny výzkumy v této oblasti však jasně ukazují, že firmy, které věnují péči ochraně svého duševního vlastnictví, jsou dlouhodobě úspěšnější. Všem, kdo mají zájem o ochranu duševního vlastnictví, nabízíme v Úřadě bezplatné konzultační služby v rámci našeho helpdesku. Na ten se mohou obracet telefonicky, e-mailem nebo přijít osobně.
S cílem odstranit důsledky pandemie covid-19 a následné ekonomické krize se nám podařilo nabídnout malým a středním podnikům v ČR možnost získání dotací z SME Fund (který administruje Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví – EUIPO) na přihlašovací poplatky na ochranu jejich průmyslových práv a na odborné poradenství. Podpora byla v roce 2021 přiznána celkem 628 českým firmám. Celková výše dotací za rok 2021 dosáhla 1,5 milionu Kč. V roce 2022 došlo ke zvýšení jak počtu podniků, kterým byla dotace přiznána na 1066, tak výše dotací, která dosáhla 15 milionů Kč.
V roce 2023 mohou malé a střední podniky opět žádat o dotaci z SME Fund, a to i v případě, kdy z tohoto fondu čerpaly podporu i v minulých letech. Nabídka je v roce 2023 výrazně širší než v předchozích letech. Mimo velmi populární poradenské služby v oblasti duševního vlastnictví (IP Scan) a podpory na přihlašování ochranných známek a průmyslových vzorů/designů je k dispozici i rozšířená podpora na ochranu vynálezů, která zahrnuje jednak poplatky za podání přihlášky, průzkum, udělení a zveřejnění, tak i na průzkum před podáním přihlášky a na poplatky za podání a průzkum evropské patentové přihlášky. Jako novinka je nabízena i podpora na ochranu rostlinných odrůd na úrovni EU.
Z podporovaných služeb bych rád upozornil na poradenskou službu IP Scan, kterou poskytují advokáti specializující se na ochranu duševního vlastnictví a patentoví zástupci, kteří jsou pro provádění této služby vyškolení v EUIPO. Za kvalitu prováděné služby ručí Úřad průmyslového vlastnictví.
Tito specialisté provedou poradenskou službu v hodnotě 900 EUR, přičemž 90 % z této ceny je dotováno z SME Fund. Akreditovaný specialista provede podniku kompletní analýzu z hlediska ochrany duševního vlastnictví, a následně doporučí, jak dále duševní vlastnictví podniku spravovat. V závěrečné zprávě uvede i aktuální dotace, které jsou k dispozici na ochranu duševního vlastnictví.
O provedení služby IP Scan lze žádat opakovaně. Více informací ke všem těmto službám mohou zájemci najít na webu EUIPO.
4. Jaké další iniciativy se chystají pro malé a střední podniky?
Ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu je od 1. 9. 2022 do 31. 12. 2023 v operačním programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK) otevřena výzva Inovační Vouchery 1, ve které je možné žádat o finanční podporu na získání práv průmyslového vlastnictví, včetně služeb patentových zástupců. Více informací o Inovačních Voucherech poskytne Agentura pro podnikání a Inovace API – Agentura pro Podnikání a Inovace.
5. Jak je to s profesními uskupeními?
Dlouhodobě a poměrně intenzivně spolupracujeme s Asociací malých a středních podniků a živnostníků ČR. Je to přirozené, protože její členové, tedy malé a střední podniky, jsou těmi, kdo by měli systém ochrany duševního vlastnictví efektivně využívat ve svůj prospěch. Na rozdíl od velkých podniků ale nemají kapacity na pokrytí této oblasti a potřebují tak větší podporu. Jsem velice rád, že se nám tuto spolupráci daří udržovat a rozvíjet. Spolupracujeme samozřejmě i s dalšími institucemi, např. s agenturami CzechInvest a CzechTrade, s Technologickým centrem Akademie věd, s mnoha centry pro transfer technologií napříč regiony, vysokými školami a výzkumnými organizacemi. Jsme rozhodně otevření smysluplné spolupráci s jakýmkoliv uskupením, které se o problematiku ochrany průmyslového vlastnictví zajímá.
6. Proč by si podniky měly vůbec platit patentovou ochranu a neponechat si vynález nebo výrobní postup jako tajemství?
Technické řešení se ve většině případů nedá dostatečně utajit. Pokud by to bylo možné, tak by patenty málokdo používal. Nepatentované řešení může kdokoli okopírovat, například kterýkoli špičkový motor dnes snadno rozříznete a změříte třeba průměr trysky vstřikovacího čerpadla.
Patenty slouží jako silný nástroj v konkurenčním boji, ale současně patentový systém předává know-how celé společnosti, což silně stimuluje další vývoj. Tím, že všichni znají výsledky výzkumu a vývoje svých konkurentů, se technický svět posunuje rychle dopředu. Firmy se učí od sebe navzájem.
7. Ve chvíli, kdy je patent platný pouze pro Českou republiku, co mi brání v tom, si z databáze stáhnout výrobní dokumentaci, odjet kilometr za státní hranici a tam vynález vyrábět a prodávat jako vlastní produkt?
Nic, to je samozřejmě možné, ale stejně tak to funguje i opačným směrem. V databázi Espacenet si můžete vyhledat technická řešení, která u nás nejsou chráněna a kterých je většina. Ze 140 milionů zveřejněných patentových přihlášek a patentů z celého světa jich je v Česku chráněno asi jen 51 tisíc. Ostatní lze volně na českém trhu umisťovat. Z tohoto pohledu je nutné, aby české podniky nepodceňovaly provádění rešerší v patentových databázích. Tyto databáze jsou neocenitelným zdrojem technických, právních i obchodních informací a jsou komukoliv volně dostupné.
8. Jak snadné je vyřešit případné spory o duševní vlastnictví?
Asi jako každé spory. Vše stojí čas a peníze a zpravidla obě strany odchází od soudu ne úplně spokojené. Proto se snažíme propagovat, aby případné spory byly řešeny v co nejranější fázi metodami ADR (Alternative Dispute Resolution).
Úřad se v minulosti podílel na proškolení mediátorů zapsaných u Ministerstva spravedlnosti v oboru duševního vlastnictví. V současné době je v České republice snadné najít mediátora, který je zároveň velmi dobře znalý oboru duševního vlastnictví.
www.ipmediace.cz
