Vedle cenových podmínek jsou smluvní podmínky dalším důležitým kritériem pro výběr úvěrující banky. Lidé si často myslí, že banky dávají všem svým klientům stejné úvěrové podmínky, které nemá smysl porovnávat a o kterých nemá smysl vyjednávat. Opak je ale pravdou, s rostoucí výší úvěru banky doplňují své standardní podmínky speciálními podmínkami pro každý konkrétní případ. Je dobré jim věnovat pozornost, protože Vás později mohou zaskočit a mohou vést i k zesplatnění úvěru. V našem dalším seriálu se podíváme na nejčastější 3 podmínky v detailu. V případě Vašeho zájmu se můžeme v našem seriálu zabývat i dalšími podmínkami.
Domicilace
Jednou z nejčastějších podmínek je tzv. domicilace, tedy že musíte všechny, nebo část Vašich plateb realizovat přes banku, která Vám poskytla úvěr. Banka Vás chce touto podmínkou donutit, abyste si převedli svůj platební styk k ní. Pro banku je to výhodné, protože tím má zajištěné zdroje pro splácení úvěru a často také další zdroje příjmů z Vašeho platebního styku. To pro Vás může představovat komplikaci, protože Vám odběratelé musí platit na nový účet. V rámci vyjednávání s bankou lze dohodnout odklad plnění domicilace v čase o několik měsíců, omezení domicilace jen na určité procento Vašich tržeb nebo platby jen vybraných odběratelů, nebo úplné vypuštění této podmínky.
Negative pledge
Další oblíbenou podmínkou bank je tzv. negative pledge, tedy že nesmíte některé věci udělat, aniž byste získali souhlas Vaší nové úvěrující banky. Například se jedná o přijetí dalšího úvěru, leasingu nebo naopak poskytnutí úvěru, poskytnutí zajištění (záruky) k Vašemu stávajícímu nebo novému úvěru, ale třeba i nakládání s Vaším majetkem jako je jeho prodej nebo pronájem. Banka Vás může také omezovat při výplatě dividend a podílů na zisku společníkům nebo Vás může také omezovat v akvizicích dalších firem nebo v investicích do rozvoje Vaší firmy.
Je to až neuvěřitelné, ale banka Vám může vše výše uvedené zakázat jedním nenápadným odstavcem o 6 řádcích. Pokud na takovou podmínku narazíte, s bankami lze poměrně úspěšně vyjednat změnu zákazu na informační povinnost vůči bance (tedy že jenom oznámíte bance, že jste tu věc udělali a tím to končí), nebo na informační povinnost až od určitého limitu (např. investice větší než 10 miliónů v kalendářním roce). Nejlepší je ale se těchto podmínek úplně vyvarovat a s bankou tvrdě vyjednávat, která z těchto podmínek je pro Vaši situaci relevantní a která nesmyslná.
Informační povinnost
Téměř každý poskytovatel potřebuje základní informace, jak se Vašemu businessu daří. K tomu slouží podmínka tzv. informační povinnosti. Asi úplně každý poskytovatel financování po Vás bude chtít konečné účetní výkazy za uplynulý kalendářní rok v rozsahu rozvahy, výkazu zisku a ztrát (výsledovka).
Někteří jsou ale ve svých požadavcích náročnější, a navíc požadují Vaše daňové přiznání z příjmu. Někteří požadují překládání předběžných výkazů v častější periodě, nejčastěji pololetní nebo čtvrtletní. Někdy může poskytovatel požadovat předkládání rozboru Vašich pohledávek a závazků se strukturou splatnosti, tedy musíte rozdělovat vystavené a přijaté faktury podle toho za kolik dní budou zaplacené. Pokud je Vaše firma součástí konsolidované skupiny, často můžete mít také povinnost překládat výkazy za celý konsolidovaný celek.
Někdy si banky dokážou nadefinovat úplně specifické podklady nad kterými zůstává rozum stát. Banky mohou chtít pravidelně předkládat zakázkovou náplň, výkaz o peněžních tocích nebo třeba pravidelně předkládat potvrzení o Vaší bezdlužnosti vůči finančnímu úřadu. Vždy pečlivě zvažte, jakou administrativní zátěž bude informační povinnost pro Vás představovat. Někdy podklady jen předáte a máte klid. Někdy ale také můžete trávit týdny až měsíce diskusí s bankovním úředníkem, který Vašemu businessu vůbec nerozumí.
Je to složité? Proto je vždy dobré mít na své straně partnera, který Vás všemi záludnostmi smluvních podmínek provede.
