AMSP ČR vítá snahu státu o zvýhodnění částečných úvazků, ale implementace stanovených podmínek do praxe je značně problematická. Podmínky nastavené u možnosti slevy na sociálním pojištění u vybraných skupiny zaměstnanců v tomto případě jsou tak administrativně náročné, že předpokládáme u firem minimální využití. Jedná se o zaměstnance do 21 let věku, studující, osoby 55+, pečující o dítě do 10 let nebo pečují o osobu blízkou. Není to zdaleka výčet všech podmínek. Rozsah pracovní doby musí být 8 – 30 hodin týdně, každý měsíc se sleduje, zda není překročen maximální počet 138 hodin měsíčně (6 hodin x 23 dnů). Dále musejí být splněny tyto podmínky:
- Za fyzickou osobu může slevu uplatnit pouze jeden zaměstnavatel, a to ten, který záměr oznámí jako první – ano, přijde nám to komické. Tedy začátek února je to ZÁVOD O ČAS z pohledu účetních, které jsou zavaleny prvních 10 dní zpracováním mezd a na nic jiného nemají de facto čas.
- Více poměrů u jednoho zaměstnavatele – počet hodin se posuzuje u všech poměrů dohromady (bez ohledu na to, zda je odváděno pojistné či nikoli), ale sleva může být pouze u jednoho poměru
- Posuzování nároku:
úhrn vyměřovacích základů za všech zaměstnání u téhož zaměstnavatele:
a) nesmí překročit 1,5 násobek průměrné mzdy
b) připadající na 1 hodinu z úhrnu odpracovaných hodin ze všech zaměstnání (nepatří tam např. sick day, přestože se z něj odvádí pojistné) nesmí překročit 1,15% průměrné mzdy - Sleva se uvádí na Přehledu o výši pojistného včetně seznamu zaměstnanců.
Povinné údaje – jméno, příjmení, rodné číslo, datum narození, vyměřovací základ, důvod uplatnění slevy, rozsah kratší pracovní doby v hodinách.
Kdo dočetl až sem, je zděšen. Účetní tak musí dané osoby nahlásit ke slevě, každý měsíc sledovat, zda se daný zaměstnanec do uvedených podmínek ještě „vejde“, pokud ne, tak jej odhlásit, další měsíc zase přihlásit…Neumíme si představit u větší firmy s fluktuací. Firma (nebo lépe její účetní) neví řadu požadovaných informací: kdo z pracovníků vychovává dítě do 10 let, když jde např. o muže, který neuplatňuje slevu na dani. Stejné informace firma nemá ani o zaměstnancích pečujících o osobu blízkou. Pokud má zaměstnanec 2 zkrácené úvazky u 1 firmy, může se uplatnit jen u 1 poměru (max. 30 h). Programátoři mají zamotanou hlavu, protože neví, odkud některé požadované údaje vytáhnout. Např. firma se 100 zaměstnanci si bude logicky klást otázku, kolik % zaměstnanců je do 21 nebo nad 55 let a zda se tímto možným zvýhodněním vůbec zabývat, protože zvýšená administrativa a náklady s přeprogramováním účetního sw se nevrátí v uspořených prostředcích. Uvítali bychom, kdyby toto zvýhodnění bylo uplatněno na všechny zkrácené úvazky.
Faktem zůstává, že pokud má zaměstnavatel na jedno místo 2 zaměstnance se zkráceným úvazkem, jde o 200 % nákladů na administraci (přihlášky, odhlášky, administrace zaměstnaneckých odvodů, daní, slev, monitoring rodinné situace, administrace dovolených, někdy exekucí, vykazování docházky, apod.).
Tam, kde je možné vyhovět zájmu o zkrácený úvazek – často například rodičům při rodičovské dovolené nebo po ní – tak to firmy zpravidla činí, protože nemají zájem přijít o zapracovaného člověka. Jsou ale samozřejmě povolání či provozy, kde to možné není. Nedostatek pracovní síly tak spíše než variacemi úvazků řeší logicky outsourcingem, například i celých procesů. Předpokládáme, že při rigidním zákoníku práce, stejně jako čím dál více svazujícími požadavky na zaměstnávání lidí, bude menší ochota zaměstnávat a více outsourcovat.
Zároveň si musíme uvědomit, že velká část lidí, kteří nyní pracují v režimu dohod konaných mimo pracovní poměr, takto pracují, protože jim to vyhovuje. Nechtějí nebo se dokonce nemohou vázat na pevný harmonogram pracovní doby, který je nutný i u zkrácených úvazků. Jedná se typicky o studenty, rodiče na rodičovské dovolené, ale také pracující seniory atd. Takže ani pro ně nemusí být výhodné, že bude nutné vytvářet rozvrh pracovní doby i u dohodářů.