S kontrolním hlášením – coby letošní novou povinností – se již od ledna setkal snad každý plátce DPH (daně z přidané hodnoty). Každý měsíc nyní musí odevzdat kompletní přehled všech vystavených a přijatých faktur od jiných plátců. Jedná se ovšem o výkaz, který je zatížen velmi krátkými lhůtami a tvrdými sankcemi. O jejich zmírnění proto AMSP ČR se státem intenzivně jednala a podařilo se tak prosadit návrh novely zákona o DPH, který částečně zmírňuje jejich přílišnou tvrdost.
Novela – schválená vládou již v lednu – nyní prošla hladce celým legislativním procesem, a aktuálně byl ve Sbírce zákonů (pod číslem 243/2016 Sb.) zveřejněn doprovodný zákon k celnímu zákonu, který s účinností od 29. července 2016 novelizuje zákon o dani z přidané hodnoty. Hlavními změnami v oblasti kontrolního hlášení jsou:
-
V případě pokuty 1.000,- Kč za opožděné podání kontrolního hlášení dojde k automatickému prominutí pokuty jednou za kalendářní rok každému plátci, pokud sám svou chybu napraví, aniž byl správcem daně vyzván.
-
V případě pokut v pevné výši 10.000, 30.000 a 50.000 korun (tedy při nepodání kontrolního hlášení po výzvě, po výzvě ke změně, doplnění či potvrzení údajů v náhradní lhůtě) je možné nově využít institutu prominutí. Prominout sankce lze ale jen na základě žádosti podané do 3 měsíců od právní moci platebního výměru, a to z ospravedlnitelných důvodů. Tyto důvody by měla daňová správa upřesnit na svém webu.
-
Novela rovněž mírně prodlužuje lhůty pro reakci firmy na výzvu finančního úřadu k odstranění pochybností v podaném kontrolním hlášení z pěti kalendářních dnů na 5 pracovních dnů.
Místopředsedkyně AMSP ČR Pavla Břečková to vnímá jako drobné vstřícné gesto od zákonodárce: “Jde o třetí výkaz v řadě k této dani, tedy je vstřícnost a solidní jednání ze strany finančních úřadů vůči dlouhodobě solidním subjektům zcela na místě”. Zároveň však tlumí nadšení: “Umím si, nicméně, představit i velkorysejší kompenzaci za to, že většina slušných firem státu pomáhá za vlastní peníze dopadnout skutečné daňové podvodníky“. Prostor vidí například v případném ojedinělém nedodržení lhůty reakce na výzvu (5 pracovních dnů) u dlouhodobě solidních a komunikativních firem. Jde tam často o kolizi s povinností čerpat dovolenou nebo s nemocí a současnou nezastupitelností účetní, což je velmi aktuální právě v malých a středních firmách.
Firmy musí podávat kontrolní hlášení každý měsíc. Pro živnostníky (fyzické osoby) se podařilo uhájit čtvrtletní periodu odevzdávání výkazu, stejně jako podávání kontrolního hlášení přes datovou schránku, kterou mají právnické osoby povinně zřízenou. Původní vládní návrh počítal totiž jen s elektronickým podáním přes EPO.