ibestof.cz, Karel Havlíček reaguje na neudržitelnost insolvenčních řízení

Co je příčina a jaká opatření jsou neprodleně třeba, bylo hlavním tématem tiskové konference, na které byla představena analýza výzkumu insolvenčních řízení z let 2011-2012. Hned zpočátku představitelé Asociace a společnosti InsolCentrum zpochybnili údaje Světové banky a prokázali, že realita výtěžnosti insolvenčních řízení v ČR není 65 %, jak udává Světová banka, ale pouhých 7 %.

Na předložené analýze, která dlouhodobě monitoruje výsledky konkurzních řízení, vyplývá, že naprosto minimální je uspokojení nezajištěných věřitelů, tj. věřitelů bez zástavních práv, jejichž výnos ve výši 2,5% zpravidla nepokryje ani jejich náklady na vymáhání v rámci insolvenčních řízení. Ve svém důsledku to znamená, že věřitelé v současnosti v podstatě rezignují na jakoukoliv účast v insolvenčních procesech.

Velmi zajímavě ale dopadlo i porovnání úspěšnosti bank, státu a ostatních věřitelů, kdy navzdory svým mimořádným oprávněním zajišťovat majetek či provádět vlastní exekuce státní orgány ve výsledcích dopadají nejhůře. Jestliže je běžný živnostník, který nemá k dispozici štáby vymáhacích úředníků ani vlastní legislativu, výrazně úspěšnější než státní orgány, signalizuje tento stav selhávání státní správy v oblasti vymáhání pohledávek. Například finanční úřady nezajišťují včas majetek dlužníků, ač tak mohou učinit svými výměry. Jejich vymáhání prostřednictví vlastních exekucí je neefektivní. Zarážející je i to, že finanční úřady až na výjimky nepodávají insolvenční návrhy. Přitom nedoplatky daní, zdravotního a sociálního pojištění dosahují již více jak dvojnásobku deficitu státního rozpočtu. Neutěšený je i údaj o tom, v kolika procentech nedostanou věřitelé ani korunu. Průzkum ukazuje, že se tak stane u neuvěřitelných 58 % insolvenčních řízení.

„Z analýzy je jasně vidět, že nelze ukázat na jednoho viníka. Selhává insolvenční proces jako celek. Pokud právu nevěří ani státní orgány, měli bychom začít bít na poplach. Namísto nahodilých změn musí stát konečně přijít s jasnou koncepcí řešení, které bude založeno na reálných datech,“ říká jednatelka společnosti InsolCentrum Jarmila Veselá.

Předseda AMSP ČR Karel Havlíček k tomu uvádí: „Je nepochybné, že současný stav výtěžnosti insolvenčních řízení je neudržitelný. Insolvence ztrácí jakýkoliv smysl a soudná firma raději nechá pohledávku jako nedobytnou, než aby se pracně pokoušela získat nějaký efekt z konkurzu. Docílili jsme paradoxně toho, že insolvenční proceduře nevěří dlužníci, věřitelé ani státní orgány. Chyba přitom není v zákoně, ale v liknavosti všech aktérů, zejména potom státu“.

investujeme.cz, Efektivita insolvenčních řízení se dostává na samé dno

Asociace malých a středních a podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) a InsolCentrum představují analýzu insolvenčních řízení v ČR u podnikatelské sféry. Vyplývá z ní, že efektivita insolvenčních řízení je žalostně nízká. Současně analýza popírá tvrzení Světové banky, podle které je výtěžnost insolvencí v České republice na úrovni 65 %. Ve skutečnosti je to o řád méně. Dlouhodobě selhává i stát, jehož úřady jsou uspokojovány úplně nejhůře. (Tisková zpráva: Asociace malých a středních a podniků a živnostníků ČR) 

Co je příčina a jaká opatření jsou neprodleně třeba, bylo hlavním tématem tiskové konference, na které byla představena analýza výzkumu insolvenčních řízení z let 2011–2012. Hned zpočátku představitelé Asociace a společnosti InsolCentrum zpochybnili údaje Světové banky a prokázali, že realita výtěžnosti insolvenčních řízení v ČR není 65 %, jak udává Světová banka, ale pouhých 7 %.

Na předložené analýze, která dlouhodobě monitoruje výsledky konkurzních řízení, vyplývá, že naprosto minimální je uspokojení nezajištěných věřitelů, tj. věřitelů bez zástavních práv, jejichž výnos ve výši 2,5% zpravidla nepokryje ani jejich náklady na vymáhání v rámci insolvenčních řízení. Ve svém důsledku to znamená, že věřitelé v současnosti v podstatě rezignují na jakoukoliv účast v insolvenčních procesech.

Velmi zajímavě ale dopadlo i porovnání úspěšnosti bank, státu a ostatních věřitelů, kdy navzdory svým mimořádným oprávněním zajišťovat majetek či provádět vlastní exekuce státní orgány ve výsledcích dopadají nejhůře. Jestliže je běžný živnostník, který nemá k dispozici štáby vymáhacích úředníků ani vlastní legislativu, výrazně úspěšnější než státní orgány, signalizuje tento stav selhávání státní správy v oblasti vymáhání pohledávek. Například finanční úřady nezajišťují včas majetek dlužníků, ač tak mohou učinit svými výměry. Jejich vymáhání prostřednictví vlastních exekucí je neefektivní. Zarážející je i to, že finanční úřady až na výjimkynepodávají insolvenční návrhy. Přitom nedoplatky daní, zdravotního a sociálního pojištění dosahují již více jak dvojnásobku deficitu státního rozpočtu. Neutěšený je i údaj o tom, v kolika procentech nedostanou věřitelé ani korunu. Průzkum ukazuje, že se tak stane u neuvěřitelných 58 % insolvenčních řízení.

 „Z analýzy je jasně vidět, že nelze ukázat na jednoho viníka. Selhává insolvenční proces jako celek. Pokud právu nevěří ani státní orgány, měli bychom začít bít na poplach. Namísto nahodilých změn musí stát konečně přijít s jasnou koncepcí řešení, které bude založeno na reálných datech,“ říká jednatelka společnosti InsolCentrum Jarmila Veselá.

Předseda AMSP ČR Karel Havlíček k tomu uvádí: „Je nepochybné, že současný stav výtěžnosti insolvenčních řízení je neudržitelný. Insolvence ztrácí jakýkoliv smysl a soudná firma raději nechá pohledávku jako nedobytnou, než aby se pracně pokoušela získat nějaký efekt z konkurzu. Docílili jsme paradoxně toho, že insolvenční proceduře nevěří dlužníci, věřitelé ani státní orgány. Chyba přitom není v zákoně, ale v liknavosti všech aktérů, zejména potom státu“. 

AMSP ČR ostře proti regulaci pracovních agentur

Se svoji „troškou do mlýna“ k diskusi o připravovaných změnách zákona o agenturním zaměstnávání přišla i Asociace malých a středních a podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR). Ta zásadně nesouhlasí s návrhem další regulace agentur práce a považuje to za zcela chybný krok, který pouze nahrává černému trhu.

Rozsah agenturního zaměstnávání v ČR představuje podle AMSP ČR pouhých 0,7% z celkového počtu zaměstnanců, což je výrazně menší podíl než v poměrně silně regulované EU, kde tento rozsah činí kolem 1,7%. Sama Evropská komise deklaruje, že agenturní zaměstnávání je přínosným a pevným prvkem trhu práce.

Celý článek naleznete zde:

Hospodářské noviny, Dotace 2015: složitější, zdlouhavé a bez návodů

Část problému je v tom, že úředníci ministerstva pro místní rozvoj řeší ve víceméně stejném počtu, jako byli v uplynulých letech, dva velké úkoly najednou. Titíž lidé se musí vypořádat s dobíhajícími projekty minulého dotačního období i nabíhajícími výzvami nové sedmiletky. Kdyby polevili ohledně dobíhajících programů, sklidí ministerstvo kritiku, že se do Bruselu zbytečně vrací peníze.

Pokud se dobře nerozjede nové čerpání, bude na konci období Česko opět stát před miliardami, které nemá za co smysluplně a včas utratit. „Uvítali bychom rychlejší a intenzivnější podporu ze strany ministerstva pro místní rozvoj či dodavatele systému. Problém ale vidíme spíše v personálním podstavu než neochotě reagovat,“ připouští Petr Sulek.

Ostrému provozu by bývalo prospělo i to, kdyby se do testování monitorovacího systému mohla v plné míře zapojit veřejnost − jenomže třeba u předběžných žádostí to nešlo. U těch by měly stačit základní údaje, protože slouží k tomu, aby správce dotací rozhodl, jestli vůbec má žadatel nárok se o peníze v dané výzvě hlásit.

Podle podnikatelských svazů jsou ale právě předběžné žádosti velmi složité a vyžadují řadu nadbytečných detailů. „Rozhodně jde o výrazný krok zpět,“ doplňuje Jiří Kvíz, odborník na strukturální fondy z Asociace malých a středních podniků.

Celý článek naleznete zde:

Překvapivé výsledky exportního průzkumu AMSP ČR: Stále věříme Rusku, rostou ale i očekávání vývozů do USA

Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) zveřejnila v pondělí 15. června 2015 další z řady nezávislých průzkumů na téma export. Zaměřila se tentokrát na zkušenosti malých a středních podniků (MSP) se službami CzechTrade a České exportní banky a na celkovou náladu tuzemských exportérů.

Jednoznačně se potvrzuje, že pro malé a střední firmy je stále dominantním exportním teritoriem EU. Do jejích zemí vyvážejí téměř všechny firmy v tomto segmentu. Bezmála polovina z nich, tedy téměř dvojnásobek oproti roku 2012, ale exportuje také mimo oblasti EU. Stále silnou pozici si mezi malými a středními společnostmi i přes problémy v Rusku udržuje oblast SNS. Roste také zájem exportovat na Blízký východ a do dalších asijských zemí. Vývozní aktivity tvoří průměrně 45 % obratu firem.

Celý článek naleznete zde:

ČT24: AMSP ČR představuje dohodnuté kompromisy pro malé firmy v režimu EET

Téma: Elektronická evidence tržeb, host: Karel Havlíček, předseda představenstva, Asociace malých a středních podniků a živnostníků

Záznam vysílání ČT24 naleznete zde:

(Stopáž 8 min 20 sec)

ČT24, Události, komentáře: Karel Havlíček (AMSP ČR) a Radomil Bábek (APM) v diskusi k EET

Karel Havlíček, předseda představenstva AMSP ČR a Radomil Bábek, předseda Asociace podnikatelů a manažerů. Chorvatská inspirace v dobrém i ve zlém, je to platný příklad?

Záznam celého duelu naleznete zde:

(Stopáž 32 min 15 sec)

Menší exportéři stále častěji vyvážejí mimo EU, tvrdí studie AMSP ČR

Podíl malých a středních exportních firem, které vyvážejí i mimo EU, se od roku 2012 zvýšil ze čtvrtiny na polovinu. O dalším rozšíření vývozu uvažuje polovina z nich. Firmy spontánně uvádějí jako nejčastější země pro možné navýšení vývozu USA a Rusko. Vyplynulo to z průzkumu Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP), který dnes asociace představila na tiskové konferenci.

Dominantním vývozním teritoriem ale zůstává Evropská unie. Průměrně 17 procent objemu vývozu malých a středních firem míří do zemí mimo EU, zatímco trh EU tvoří 83 procent. U větších firem je podíl exportu do oblastí mimo EU vyšší.

Podle předsedy představenstva asociace Karla Havlíčka výsledky průzkumu potvrzují vysokou vyspělost našich exportérů, kteří se nebojí nových destinací a diverzifikují podnikatelské riziko. „Zásadním zjištěním je fakt, že prakticky polovina exportně orientovaných malých a středních firem si již vyzkoušela vývoz mimo EU. Určitým překvapením je i trvalá víra podniků v ruské trhy. Za pozitivní považuji zvyšující se zájem o Spojené státy americké, kde podniky dosahují vyšší přidané hodnoty,“ uvedl Havlíček.

Celý článek naleznete zde:

Nebude pro ně práce? Zkrátíte jim pracovní dobu. Ve hře je opět kurzarbeit.

Firmy, které z důvodu krize nebo přírodní katastrofy nebudou mít pro své lidi práci na plný úvazek, budou moc brzy zřejmě využít tzv. kurzarbeit. Kurzarbeit, neboli zkrácená pracovní doba, znamená, že zaměstnavatelé mohou na určitý čas ponechat své pracovníky doma a nezaplatit jim za to příslušnou část mzdy. Snížení platu pak zaměstnancům dorovná stát. Zaměstnanec by tak během výpadku dostával nejméně 70 % mzdy. Zaměstnavatel by hradil 50 %, stát 20 %. Úprava čeká na schválení Sněmovnou.

Se současnou podobou návrhu není zcela smířen předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Karel Havlíček: Bude to už po druhé špatně vymyšleno. Ono už tady jednou takové kurzarbeit počesku bylo. Ale téměř žádná firma toho nevyužila. Bylo to spíš k smíchu. Obávám se, že tohle bude sice o něco lepší, ale nemyslím si, že to přinese nějaký velký benefit.

Celý článek naleznete zde:

ČRo Plus: Eva Svobodová na téma Česko buduje rodinné firmy

V Česku roste význam rodinných firem. Zázazníci stále častěji dávají přednost jejich službám i výrobkům. Pro většinu čechů jsou rodinné podniky hlavně symbolem tradice. Po 25 letech tržního hospodářství se právě tyto podniky ale dostávají do nové situace, kdy řeší svoje nástupníky. 

Záznam rozhovoru ke stažení zde:

(Stopáž 41 min 04 sec)

 ranni_plus_15_06_2015.mp3 (22,94 MB)

Český rozhlas Radiožurnál, Karel Havlíček: Úhrada nemocenské zaměstnavatelem v prvních třech dnech je pro všechny nemotivační

V Česku je celkem běžná praxe, že člověk onemocní, na léčbu si vybere dovolenou nebo s horečkami chodí do práce. Oficiálně si nemocenskou vypisuje málokdo. Za první tři dny stonání totiž nedostane ani korunu. Většina Čechů, téměř 80 procent, by proto souhlasila, aby stát znovu proplácel nemocenskou od prvního dne. Ukázal to exkluzivní průzkum zdravotní péče pro Český rozhlas od společnosti Median. Odpovídala v něm tisícovka lidí.

Podle statistik České správy sociálního zabezpečení v roce 2007, kdy se ještě první tři dny proplácely, posílal stát za nemocenskou téměř 28 miliard korun. 

Vloni už to bylo necelých 14 miliard korun. Většina firem proplácení nemocenské od prvního dne neschvaluje. Méně zaměstnanců stoná. 

„Zatímco v roce 2007 bylo těch zaměstnanců, kteří šli v prvních pěti dnech stonat, celkem 2,9 milionu, tak v roce 2013 už to bylo méně než 50 procent z toho čísla. Je tedy jednoznačné, že nemalá část zaměstnanců toho pouze využívala,“ doplňuje Karel Havlíček z Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR. 

Celý článek naleznete zde:

Česká televize, Karel Havlíček: Současný návrh kurzarbeitu je pro MSP k ničemu

V Česku asi bude zaveden takzvaný kurzarbeit

Záznam pořadu naleznete zde:

Firmy stále podceňují řízení pohledávek, tvrdí Karel Havlíček

Podle průzkumu společnosti Intrum Justitia 37 procent českých podniků, které čekají na své peníze, nechce riskovat a nové zaměstnance nenabírá. České firmy svým odběratelům příliš důvěřují, neprověřují si jejich kondici. Faktury se v Česku platí 73 dní po vystavení, v průměru třináct dní po splatnosti.

Hned dvě studie ukazují, proč se firmy stále zdráhají nabírat nové zaměstnance. Jedna tvrdí, že za to může pozdní placení faktur, druhá pak, že roli hrají náklady na propouštění přebytečných lidí. Nezaměstnanost nyní sice klesá, ale podle závěrů studií by mohla rychleji.

Odsouvání placení faktur se zaměstnaností zdánlivě nesouvisí. Jenže 37 procent českých podniků to podle průzkumu firmy Intrum Justitia vidí jinak. S tím, jak neustále čekají, zda jim nakonec odběratelé zaplatí, nechtějí riskovat a nové zaměstnance, které by třeba potřebovaly, nenabírají. Jde o jeden z nejvyšších podílů v Evropě. Hůře jsou na tom země ve směru na jih a východ. Kvůli pozdě placeným fakturám je dokonce 28 procent českých firem nuceno propouštět.

Je třeba zdůraznit, že průzkum si nechala vytvořit firma, která se věnuje faktoringu a správě pohledávek. Zabývá se tak právě tím, co potřebují firmy, kterým se včas neplatí. Závěry průzkumu ale říkají, že si za své potíže mohou české firmy samy. Důvěřují odběratelům, a když jim peníze nepřijdou, tak spíše vyčkávají, než aby se obrátily například na inkasní agentury. „Zdejší firmy jsou méně ochotné využívat nové možnosti pro svoji ochranu a prevenci, než je evropský průměr,“ říká šéf Intrum Justitia Karol Jurák. Nemusí jít přitom jen o pomoc spe­cialistů, může jít i o podobu smluv, které často možnost pozdní platby neřeší.

37 procent

podniků podle průzkumu firmy Intrum Justitia tvrdí, že kdyby jim odběratelé platili dříve, mohly by zaměstnat více lidí.

73 dní

byla loni průměrná splatnost závazků v Česku podle ČSOB Factoring. Tedy v průměru 13 dní po splatnosti.

„Firmy si stále neprověřují své obchodní partnery a vůbec nezabezpečují své pohledávky. Vše řeší, až když je faktura po splatnosti,“ popisuje šéf Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karel Havlíček. Podle něj se sice situace postupně zlepšuje, ale řada firem spoléhá na důvěru a zajištění po svých obchodních partnerech nechce.

„Někteří odběratelé požadují splatnost faktur 180 dní a my pak musíme svou hotovost řešit s bankou,“ popisuje například Lumír Al-Dabagh, šéf slévárny a strojírny Beneš a Lát.

Jako důvod, proč jim odběratelé neplatí včas, uvádí 83 procent českých firem špatnou finanční kondici partnerů. Některé firmy ale neplatí včas cíleně a ve skutečnosti se svými dodavateli nechávají úvěrovat.

Obavy firem z nabírání nových zaměstnanců posiluje i jejich složité propouštění. Tím si v posledních letech prošla řada firem, která kvůli propadu poptávky musela projít zeštíhlením. Firmy si stěžují na neflexibilní pracovní trh a přísný zákoník práce.

Studie sítě právních kanceláří Deloitte Legal tvrdí, že Česká republika patří mezi tři země v Evropské unii, kde mají firmy nejvyšší náklady v případě propuštění zaměstnance s krátkou praxí kvůli jejich aktuální nadbytečnosti. Vyšší náklady na propuštění této kategorie zaměstnanců mají pouze v Litvě a Belgii.

Právníci se zabývali pracovním právem v jednotlivých zemích Evropy a došli k tomu, že ve většině zemí se míra odstupného, a tedy i celkových nákladů na propouštění, odvíjí od praxe propouštěného. To v Česku neplatí. Stejné podmínky platí pro nové zaměstnance čtvrtý měsíc od nástupu i pro ty, kteří ve firmě strávili desítky let.

Celý článek naleznete zde:

Do Česka míří chorvatský ministr, na konferenci bude obhajovat EET. Sledujte on-line.

Konference, která tu ještě nebyla. Kvůli evidenci tržeb pozval do Česka ministr financí Andrej Babiš chorvatského ministra, aby vysvětlil chorvatský model EET.

Jak funguje chorvatský model evidence tržeb? Do Česka to přijede vysvětlit chorvatský ministr financí Boris Lalovac a další zástupci chorvatského ministerstva, které pozval ministr financí Andrej Babiš. 

Chorvatský model bude jeho zástupci představen v Praze

Chorvatský model elektronické evidence tržeb (EET), od kterého se Česko inspiruje, funguje již od roku 2013. Na konferenci, která proběhne v Praze dne 16. června od 9:00, budou zástupci chorvatské vlády vysvětlovat, jaké byly náklady na výstavbu tohoto systému a jaké z toho plynou benefity. Zároveň představí jejich IT řešení, které Chorvatsku funguje již druhým rokem. 

Kromě chorvatský představilů vystoupí na konferenci také ministr financí Andrej Babiš, který se ujme úvodního slova. Diskutovat o EET dorazí i zástupci podnikatelů. Jako první bude mluvit Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory (HK ČR), prostor dostane také další představitel podnikatelů Karel Havlíček, šéf Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR)

Zajímavostí je, že celá konference bude přenášena živě jak na stránkách ministerstva financí, tak i na videoportálu YouTube. Podnikatelé tak můžou sledovat vyjádření české i chorvatské online. 

EET bude zavedena v několika vlnách

Elektronická evidence tržeb (EET) by měla zabránit krácení tržeb. V první vlně bude zavedena pro provozovatele ubytovacích a stravovacích služeb, v druhé vlně dolehne na maloobchod a velkoobchod. Teprve poté bude Finanční správou vyhotovena tzv. riziková analýza, která vyhodnotí, zda EET zavést i pro další podnikatele, včetně těch drobných. Řemeslníků by se však EET podle slibů Andreje Babiše týkat neměla. 

EET je zakotvena v zákoně o evidenci tržeb, který však obsahuje některé sporné body, jako vysoké pokuty pro podnikatele i fyzické osoby, které znemožní evidenci tržeb. Zákon obsahuje i možnost zavést účtenkovou loterii, kterou vláda prozatím odsunula na dobu neurčitou. Její zavedení však nevylučuje. Elekronická evidence tržeb by měla být spuštěna v únoru příštího roku (2016). 

Hospodářské noviny, Karel Havlíček: Firmám začínají chybět kvalifikovaní zaměstnanci

Na trhu práce docházejí kvalitní lidé, firmy budou muset přidávat na platech. Podle nejčerstvějších čísel ministerstva práce je bez zaměstnání 6,4 procenta lidí – statistický úřad hlásí ještě o téměř půl procenta méně. Podle analytiků začíná být hlavně nedostatek specializovaných technických pracovníků.

Lidí bez práce je v Česku nejméně za posledních šest let a ekonomice se daří jako už dlouho ne. Přesto platy zatím stále nerostou tak rychle, jak by podle České národní banky i odborářů mohly. Brzy se to ale má změnit, protože s poklesem nezaměstnanosti postupně „dochází“ kvalitní pracovní síla. A podniky budou muset lidem připlatit.

„Když chybí zaměstnanci, firmy se tomu obvykle přizpůsobí tím, že zvýší mzdy,“ potvrzuje hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek.

Podle nejčerstvějších čísel ministerstva práce je bez zaměstnání 6,4 procenta lidí − statistický úřad hlásí ještě o téměř půl procenta méně. A podle analytiků začíná být hlavně nedostatek specializovaných technických pracovníků.

„Samozřejmě že kvalitní odborníci se nechají dobře zaplatit. Snadno si totiž práci najdou kdekoliv jinde,“ potvrzuje Jiří Belinger, šéf a majitel společnosti Vari. Jeho firma vyrábí v Libici nad Cidlinou zemědělské stroje a také lodě − kvůli nedostatku kvalitních technicky vzdělaných lidí, jako jsou třeba specializovaní svářeči, dokonce musela přesunout zakázkovou výrobu lodí do Švédska.

Vyšší mzdy slibuje zaměstnancům i Škoda Auto, která jenom do svého závodu v Kvasinách hledá až třináct set nových lidí. S odbory se na jaře domluvila, že letos na platy přidá tři a půl procenta.

Přetahovaná o lidi

Celorepublikový průměr zřejmě takového růstu letos nedosáhne − ale už příští rok by nejspíš mohl, soudí analytici. „Letos mzdy stoupnou o více než dvě a půl procenta, příští rok čekám výrazné zrychlení na tři a půl procenta,“ říká hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny Jan Bureš.

V dalších letech by mzdy mohly růst dokonce až o šest procent, říká hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. „Ale pouze u těch firem, které budou investovat do inovací zvyšujících produktivitu práce,“ zdůrazňuje. O více než šest procent se platy zvyšovaly naposledy na konci roku 2008 − tedy těsně předtím, než na Česko udeřila celosvětová hospodářská krize.

Nedostatek volných uchazečů o práci ale podle Bureše již brzy způsobí, že firmy se začnou o kvalitní pracovníky přetahovat. A to i z různých odvětví ekonomiky. „Například dopravci se mohou snažit přetáhnout řidiče, kteří jezdí pro průmyslové podniky,“ podotýká Bureš. Nyní rostou mzdy především technikům a specialistům ve výrobě, na přelomu letošního a příštího roku by měly jít rychleji nahoru i u ostatních profesí.

Ke zvýšení mezd může přispět také to, když pracovníci vidí, že jiným profesím začaly platy růst rychleji. Potom začnou na své zaměstnavatele tlačit, aby přidali víc peněz i jim.

ČNB se růst platů líbí

Po zvyšování platů už delší dobu volá Česká národní banka. Rychlejší růst mezd potřebuje k tomu, aby lidé více utráceli, firmy více prodávaly − a díky tomu by se inflace měla zvýšit ke dvěma procentům, což je cíl centrální banky.

Takto nízká nezaměstnanost by ale podle šéfa Asociace malých a středních podniků Karla Havlíčka problém se sháněním zaměstnanců ještě více prohloubila. „Pokud se skutečně přiblížíme pětiprocentní nezaměstnanosti, pak už to nebude jen o oborech, ale bude problém najít plošně jakékoliv kvalitní zaměstnance,“ říká Havlíček.Ta považuje za přirozené, pokud v Česku bude bez angažmá zhruba 5,5 procenta lidí: tedy zhruba ještě o procento méně, než kolik jich je podle statistik ministerstva práce nyní.

ČT, Události, komentáře, Karel Havlíček a Josef Středula: Klesá nezaměstnanost. Porostou mzdy?

Jaké jsou důvody poklesu nezaměstnanosti? Jak by si odbory představovaly růst platů v ČR? 

Budoucí vlády EET nezruší, tvrdí předseda AMSP ČR

Šéf asociace podnikatelů Karel Havlíček odpovídal na vaše dotazy ohledně elektronické evidence tržeb. Podle Havlíčka elektronická evidence nezastaví podvodníky ani nezalepí díry ve státním rozpočtu. Havlíček odmítá zavedení účtenkové loterie podle slovenského vzoru, které je podle něj důkazem, že taková loterie v našich podmínkách nefunguje.

áda ve středu schválila návrh zákona o elektronické evidenci tržeb (EET). Ministerstvo financí si od zavedení evidence slibuje omezení šedé ekonomiky a dodatečné daňové příjmy ve výši zhruba 12,5 miliardy korun. Nová povinnost začne pro prvních zhruba 250 tisíc podnikatelů platit v první polovině roku 2016.

Na vaše dotazy ohledně elektronické evidence tržeb odpovídal Karel Havlíček, předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR. Podle něj zavedení elektronické evidence tržeb uvítá velká část podnikatelů, pokud se opravdu spolu s ní sníží DPH pro stravovací zařízení z 21 % na 15 %. Asociace usiluje o snížení zmíněné DPH dokonce na 10 %.

Havlíček věří, že budoucí vlády EET nezruší, ale naopak ji budou rozvíjet a vylepšovat. Do budoucna by měla sloužit k daňovým přiznáním. 

Elektronická evidence český stát podle něj nespasí, nezalátá díry v rozpočtu ani nezastaví podvodníky. To dokážou jen důkladnější kontroly. I samotná navrhovaná účtenková loterie bude v českých podmínkách nefunkční, což se prokázalo na Slovensku, myslí si Havlíček.

Je koncpt elektronické evidence tržeb dobrý? Co její zavedení bude znamenat pro podnikatele? Jak bude jejich podnikání online účetnictvím zatíženo? Dokáže evidence vymýtit neférovou konkurenci? Je státní kompenzace vzniklých nákladů dostačující? 
Nejen na to jste se ptali šéfa Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Karla Havlíčka.

ČTK, Blesk: AMSP ČR kritizuje regulaci pracovních agentur

Návrh regulace agenturního zaměstnávání z dílny ministerstva práce a sociálních věcí, které chce zpřísnit pravidla, je podle Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP) špatný. Nelíbí se jí zejména patnáctiprocentní kvóta pro podíl agenturních zaměstnanců v podniku či zákaz řetězení pracovních smluv u agenturních zaměstnanců. Podle AMSP lze počet agentur v Česku snížit ihned zhruba o třetinu tím, že stát nevydá povolení těm agenturám, které neplní své povinnosti.

Největším problémem oboru je podle asociace zastřené agenturní zaměstnávání přes tzv. pseudoagentury, které jsou až o polovinu levnější než legální agentury práce. Tento stav poškozuje zejména malé a střední agentury práce vlastněné českými majiteli, tvrdí asociace.

„Místo toho, abychom posílili kontroly vůči pseudoagenturám, které celý systém zneužívají, tak zkomplikujeme situaci těm poctivým,“ uvedl předseda AMSP Karel Havlíček. Tyto „pseudoagentury“ například uzavírají se zaměstnancem dohodu o provedení práce, což zákon o zaměstnanosti zakazuje, a tím má zaměstnanec o 11 procent vyšší čistý výdělek. Uzavírají také s podniky smlouvy o dílo, což nesmí.

Počet agentur práce, které jsou povinné každoročně podávat hlášení o své činnosti, je zhruba 2300. Z nich v průměru 824 povinnost neplní. Dlouhodobě své povinnosti neplní 525 agentur práce, odhalil průzkum Asociace pracovních agentur. „Přesto je každé tři roky při obnově povolení považuje ministerstvo vnitra za spolehlivé a prověřené a ministerstvo práce jim vydává další povolení k činnosti,“ upozornila AMSP.

Agentury práce podléhají každé tři roky pravidelné kontrole při žádosti o obnovu povolení. Za roky 2013 a 2014 jich inspekce práce zkontrolovala přes tisícovku a pochybení našla u 85 z nich.

Ministerstvo práce chce, aby nová pravidla začala platit od ledna. Z 12 změn jich asociaci vadí pět. Kromě kvóty a řetězení smluv jde o půlmilionovou kauci, kterou musí každá agentura složit, pokud chce podnikat. Dále má výhrady ke zvýšení poplatku za povolení k agenturnímu zaměstnávání a požadavku, aby odpovědný zástupce musel být zaměstnancem agentury na pracovní smlouvu.

Agenturní zaměstnávání se na celkovém počtu zaměstnanců podílí v Česku 0,7 procenta, v Evropské unii je to 1,7 procenta. Agentury práce v tuzemsku ročně zaměstnávají zhruba čtvrt milionu lidí, patří mezi ně studenti, matky na rodičovské dovolené, lidé starší 50 let, ale i těžko umístitelní lidé, kteří jsou po výkonu trestu, problémech s návykovými látkami, mají exekuce na mzdy a u běžných zaměstnavatelů práci nenajdou.

Pravidla agenturního zaměstnávání projednávala v březnu tripartita, na změnách se ale neshodla. Odbory a zaměstnavatelé mají například jiný pohled na řetězení práce na dobu určitou. Podle zástupců firem je zapotřebí zvlášť u sezónních prací. Podle návrhu ministerstva práce by celková doba navazujících dočasných pracovních příležitostí neměla překročit tři roky. Odbory by také ustoupily od kvót.

Karel Havlíček k rozhodnutí vlády zavést EET

Vláda dnes schválila návrh zákona o elektronické evidenci tržeb. Na Twitteru o tom informoval premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Ministerstvo financí si od toho slibuje omezení šedé ekonomiky a lepší výběr daní, hlavně daně z přidané hodnoty. Systém by měl být spuštěn podle dřívějšího vyjádření ministra financí Andreje Babiše (ANO) nejdříve v únoru 2016. Pravicová opozice normu kritizuje. 

„Po zákonu o prokazování původu majetku je zákon o elektronické evidenci tržeb, který dnes vláda schválila, dalším důležitým nástrojem k zamezení daňových úniků,“ uvedl premiér Sobotka. Účinnost zákona bude podle něj taková, aby umožnila dotčeným subjektům se na spuštění elektronické evidence tržeb dostatečně připravit. 

Vládní strany se už na počátku května výrazně přiblížily k definitivní dohodě o evidenci tržeb. Shoda panovala v obecné rovině, lidovci akorát ještě chtěli počkat na konkrétní paragrafové znění návrhu. Sociální demokracie byla pro. Návrh podporovala i Asociace malých a středních podniků a živnostníků. Naopak nesouhlasné hlasy zaznívaly především z opoziční TOP 09 a ODS anebo například od Asociace podnikatelů a manažerů a Strany soukromníků.

Proti zavedení elektronické evidence tržeb dnes zároveň v Praze na Klárově protestovalo asi sedmdesát lidí. Akce se zúčastnili mimo jiné zástupci Svobodných, Pirátů a ODS. V projevech zaznělo, že ministr financí Andrej Babiš (ANO) podporuje jen velké firmy a nebere v potaz menší podnikatele. „Je to šikana drobných živnostníků,“ řekl Petr Mach (Svobodní). Okolo dvanácté hodiny se demonstrující přesunuli před Úřad vlády, během pochodu a následně před budovou úřadu zazněla hesla jako „už žádné klacky pod nohy“ nebo „stát není firma“.

Návrh však nakonec vládou prošel, přestože i koaliční lidovci chtěli, aby se o něm dnes nejednalo, protože podle nich obsahuje faktické i věcné chyby. „Materiál například nereflektuje dohodu koaliční rady, že výčet živností, na které bude evidence tržeb aplikována, bude řešen nařízením vlády,“ sdělil ministr zemědělství Marian Jurečka. 

CFO World, Parlamentní listy: Zaměstnavatelé jsou proti přehnané regulaci pracovních agentur

Asociace malých a středních a podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) považuje návrh na další regulaci pracovních agentur za špatný a současně vyzývá, aby stát začal neprodleně postihovat zastřené agenturní zaměstnávání přes tzv. pseudoagentury, které jsou největším problémem oboru. Tento stav poškozuje zejména malé a střední agentury práce vlastněné českými majiteli.

MSP ČR zásadně nesouhlasí s návrhem další regulace agentur práce. Považuje to za zcela chybný krok, který pouze nahrává černému trhu. Návrh nové regulace zahrnuje totiž 12 oblastí legislativních změn, které regulují již tak přeregulované agenturní zaměstnávání.

Rozsah agenturního zaměstnávání v ČR přitom činí pouze 0,7% z celkového počtu zaměstnanců, což je výrazně menší podíl než v jinak poměrně silně regulované EU, kde se pohybuje v průměru 1,7%. Sama Evropská komise deklaruje, že agenturní zaměstnávání je přínosným a pevným prvkem trhu práce. Agentury práce v ČR ročně zaměstnají čtvrt milionu lidí, přičemž velkou skupinou agenturních zaměstnanců jsou nejen studenti, maminky na rodičovské dovolené, osoby 50+, ale i těžko umístitelní lidé, kteří jsou po výkonu trestu, problémech s návykovými látkami, mají exekuce na mzdy a u běžných zaměstnavatelů práci nenajdou. Agentury práce přitom podléhají každé tři roky pravidelné kontrole GŘ ÚP při žádosti o obnovu povolení a jsou v každoročním pravidelném plánu kontrol inspektorátů práce v celé ČR. Za roky 2013 a 2014 jich inspekce práce zkontrolovala 1.091, tj. 2/3 celkového počtu, pochybení našla jen u 85 z nich.

ASMP upozorňuje na tzv. pseudoagentury, které jsou až o 50% levnější než legální agentury práce. Zákon o zaměstnanosti totiž zakazuje při dočasném přidělování agenturním zaměstnancům uzavírat Dohody o provedení práce. Pseudoagentury je přesto uzavírají, čímž má pseudagenturní zaměstnanec o 11% vyšší čistý výdělek. Agentura práce nesmí s firmou uzavřít Smlouvu o dílo, pseudoagentury je standardně uzavírají. Díky kombinaci DPP a Smlouvy o dílo ušetří firma objednáním pseudoagentury 34% na odvodech z mezd, o 11% sníží hrubé mzdy, neplatí dovolenou ani nemocenskou. Tím v součtu ušetří až 50% mzdových nákladů.

Tolik diskutovaný počet agentur práce v ČR může MV ČR a MPSV ČR ihned snížit až o 1/3, pokud nebude nadále vydávat povolení agenturám práce, neplnícím povinnosti ve Sbírce listin Obchodního rejstříku. Projekt Transparentní agentura práce, který dělala od září 2014 do dubna 2015 Asociace pracovních agentur podle veřejných rejstříků, vedených MPSV ČR a MSp ČR, odhalil 525 agentur práce, které své povinnosti dlouhodobě neplní. Přesto je každé tři roky při obnově povolení považuje MV ČR za spolehlivé a prověřené a MPSV jim vydává další povolení k činnosti. Počet agentur práce, které jsou povinny každoročně podávat hlášení o své činnosti, je v průměru 2.299. Povinnost neplní v průměru 824 z nich. 

Karel Havlíček, předseda AMSP ČR k tomu dodává: „Začínáme podléhat lehké hysterii, v rámci které vidíme v agenturním zaměstnávání největšího nepřítele trhu práce. Přitom se jedná všude v Evropě o flexibilní nástroj pracovního trhu. Využívají ho jak firmy, které potřebují rychle měnit počty zaměstnanců podle zakázek, tak zaměstnanci, kterým tento způsob výdělku vyhovuje. Redukce podpory agenturního zaměstnávání a zvýšení regulací pouze posílí nelegální zaměstnávání, včetně tolik diskutovaného švarcsystému. Místo toho, abychom posílili kontroly vůči pseudoagenturám, které celý systém zneužívají, tak zkomplikujeme situaci těm poctivým.“

Radovan Burkovič, člen Výboru a prezident Asociace pracovních agentur (APA), která je rovněž členem Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR uvádí: „Členové a zástupci Asociace pracovních agentur jsou hluboce frustrováni zbytečným, 2,5 roku trvajícím jednáním Pracovní skupiny k agenturnímu zaměstnávání RHSD na MPSV (tripartita). Jako by vůbec neexistovalo, jako bychom nejednali 2,5 roku se zástupci MPSV, Generálním ředitelstvím Úřadu práce, MV ČR, odboráři a Svazem průmyslu a dopravy ČR o omezení nelegálního trhu práce. MPSV navržené regulace a finanční kauce pro poctivé agentury práce totálně ignorují problém s nelegály a pseudoagenturami. Proti nim necílí žádné z nich.“

Michal Navrátil, obchodní ředitel pro dočasné zaměstnávání, Grafton Recruitment, má rovněž výhrady ke zvýšení regulace, i když jako zástupce silného subjektu kauce podporuje. „Agenturní zaměstnanci se využívají tam, kde je potřeba pokrýt např. sezónnost – to je třeba v oblasti logistiky při náporu před Vánocemi, nebo pro flexibilní vykrytí zakázek, které firma nemůže predikovat. Zavedením kvót by se současná flexibilita pracovního trhu výrazně narušila a dala by prostor šedé zóně zaměstnanosti. V ČR se už teď v široké míře provozuje tzv. zastřené zaměstnávání (tj. bez licence) např. pomocí družstev, smluv o dílo, švarc systému či jiným formám obcházení zákona. To by pochopitelně podpořil i zákaz řetězení pracovních poměrů na dobu určitou. Agentury práce nemohou agenturní zaměstnance umístit jinak, než právě na dobu určitou. Tento zákaz by tedy byl v podstatě likvidační. Kauce je naopak něco, za to dlouhodobě sami bojujeme, ačkoliv by částka 0,5 mil. mohla být pro menší agentury práce být částka. Obecně by zavedení kauce pomohlo ke kultivaci trhu agenturního zaměstnávání.“

Celý článek naleznete zde:

http://cfoworld.cz/legislativa/agenturni-zamestnanci-jsou-trnem-v-oku-politiku-zamestnavatele-i-agentury-jsou-proti-prehnane-regulaci-3645

http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/Asociace-zivnostniku-Regulace-pracovnich-agentur-je-spatna-377988

Elektronická evidence tržeb vládou schválena, právníci ji přitom nedoporučili

Vláda se postavila na stranu ministra financí Babiše a schválila #EET. Na stole přitom ležely hned dva právní posudky zpravodajců, kteří zákon nedoporučili.

#EET vládou schválena

Již od února příštího roku má začít platit novela, která zavede povinnos telektronické evidence tržeb. Ta má zamezit případným daňovým únikům. Návrh zákona vychází z dílny ministra financí Andreje Babiše, jehož resort, respektive Finanční správa, tak bude mít dokonalý přehled o uskutečňovaných tržbách.

V první vlně by se měla novela dotknout osob podnikajících v ubytovacích a stravovacích službách, druhá vlna už dolehne na maloobchod a velkoobchod. Poté Finanční správa vyhotoví tzv. rizikovou analýzu, podle níž se EET zavede pro všechny podnikatele, kteří přijímají hotovost, tedy i drobných podnikatelů. Tento fakt však zajímá Asociaci malých a středních podniků a živnostníků (AMSP ČR). Její šéf Karel Havlíček se na 10. ročníku SME Fora zeptal ministra financí Andreje Babiše, zda stále platí dohoda ohledně toho, že se EET nedotkne řemeslníků a dalších drobných živnostníků, Babiš odvětil: Za mě to platí, o EET teď ale bude rozhodovat vláda.

A ta právě dnes rozhodla o schválení zákona: Chceme, aby podnikatelská sféra měla nastaveny rovné podmínky a řádní podnikatelé mohli daně platit, aniž by tím ohrožovali své podnikání. Zároveň musíme najít takové řešení, které bude efektivní a nebude znamenat výrazné dodatečné náklady pro poplatníky, komentoval středeční jednání vlády premiér Bohuslav Sobotka. 

Podle něj bude přitom účinnost zákona taková, aby umožnila dotčeným subjektům, se na spuštění elektronické evidence tržeb dostatečně připravit. Její start je přitom naplánován už na začátek roku 2016 (zatím únor). 

Lidovci se stavěli na zadní, právníci doporučili smést zákon ze stolu

Projednávání návrhu zákona přitom provázala řada nejasností. Ještě ráno lidovci tvrdili, že zákon v současném znění projednávat na vládě ani nechtějí. ANO i ČSSD však rozhodly, že o zákonu se mluvit bude.

Závažnějším faktem je, že vláda měla zároveň na stole hned dvě zprávy od zpravodajců legislativní rady vlády, kteří byli zásadně proti schválení navrhované normy. Upozornil na to server ČeskéSouvislosti.cz

Podle Petra Mrkývky, který vypracovaval k návrhu zákona zpravodajskou zprávu, doporučil legislativní radě vlády předložený návrh zákona o evidenci tržeb zamítnout: Navrhovaným se tak uvaluje v podstatě všeobecná “online povinnost” na veškeré podnikatele. (…) Ze zákona a ani z důvodové zprávy není zřejmé, s jakou intenzitou bude správce daně zpracovávat data získaná z informačního systému, zda je vůbec schopen je efektivně zpracovat tak, aby byl naplněn deklarovaný účel úpravy, píše ve svém dokumentu, který má k dispozici server HlídacíPes.org, Mrkývka. 

AMSP ČR a Podnikatel.cz předkládají srovnání odvodů OSVČ a zaměstnanců

Asociace malých a středních a podniků a živnostníků ČR spolu se serverem Podnikatel.cz představili první srovnávací analýzu odvodů OSVČ a zaměstnanců. Na základě komparace aktuálních dat z Ministerstva financí, Generálního finančního ředitelství, České správy sociálního zabezpečení, Českého statistického úřadu a Všeobecné zdravotní pojišťovny se prokázalo, že trvalé útoky proti nejmenším podnikatelům jsou nepodložené.

I přes fakt, že osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) jsou z pohledu podnikatelů nízkopříjmovými skupinami a jejich odvody se srovnávají se zaměstnanci všech příjmových kategorií, odvádí OSVČ na dani z příjmu třetinu toho, co odvádí zaměstnanec. Pokud by se vzal v potaz odvod daní z příjmů všech podnikatelských subjektů včetně společností, potom jsou v celkovém objemu odvody přibližně stejné.

Na zdravotním pojištění odvádí OSVČ o 41 procent méně než zaměstnanec, na sociálním pojištění potom méně o 53 procent. V obou případech se ale jedná o částky, kdy se zaměstnancům počítá k jejich odvodům i částka, kterou za ně odvede zaměstnavatel.

V případě takzvaných čistých odvodů, tedy bez vlivu zaměstnavatele, v obou případech odvádí OSVČ do zdravotní nebo sociální pokladny výrazně více než zaměstnanec.

Jednoznačně padla další mantra, která se s oblibou používá, a to, že OSVČ čerpá ze zdravotního systému více, než do něj vkládá. Analýza ukazuje, že naopak do systému přispívá dvojnásobně více, než z něj následně vyčerpá. Úplně nejméně potom do zdravotního systému  odvádějí státní pojištěnci.

Varovný je ovšem systematický úbytek živnostníků, kteří mají podnikání jako svoji hlavní činnost a stejně tak nedobré zjištění je výrazný nárůst počtu těch OSVČ, kteří podnikají při zaměstnání. Svědčí to o tom, že mikropodnikatelé závislí pouze na své živnosti mají problém s přežitím, a naopak zaměstnanci začínají v rámci své další činnosti podnikat, neboť jim nestačí hlavní příjem z činnosti závislé. Pokud by tento trend pokračoval ještě několik dalších let, dostaneme se do kritické situace, kdy mikropodnikání bude již jen druhou profesí zaměstnanců.

Karel Havlíček, předseda představenstva AMSP ČR k tomu uvádí: „Množící se útoky a naprosto chybná tvrzení mnoha politiků nás přinutila udělat profesionální analýzu, na které jsme s kolegy ze serveru Podnikatel.cz pracovali několik měsíců. Předkládáme seriózní dokument, který má jedinou ambici – diskutovat nad relevantními daty a nikoliv nad nesmyslnými výroky. Osobně jsem přesvědčen, že s ohledem na to, že porovnáváme podnikatele s nejmenšími příjmy se zaměstnanci všech kategorií, dále na základě toho, že OSVČ ručí svým celým majetkem, nemají proplácenou dovolenou ani prvních 14 dní nemoci nebo například to, že minimální pojištění musí odvádět i při nulových zakázkách, je současný systém nastaven korektně.“

Ekonomický deník, AMSP ČR odmítá další regulaci pracovních agentur

Další regulace pracovních agentur je podle AMSP zbytečná, problematiku pseudoagentur, které deformují trh beztak nevyřeší. 

Asociace malých a středních a podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) považuje návrh na další regulaci pracovních agentur za špatný. Podle AMSP by měl stát začal postihovat zastřené agenturní zaměstnávání přes tzv. pseudoagentury, které jsou největším problémem oboru. Tento stav poškozuje zejména malé a střední agentury práce vlastněné českými majiteli.

„AMSP ČR zásadně nesouhlasí s návrhem další regulace agentur práce. Považuje to za zcela chybný krok, který pouze nahrává černému trhu,“ uvádí asociace ve svém stanovisku.

Nejvýznamnější námitky má AMSP k následujícím bodům navrhované regulační normy.

• Kauce 500 tisíc korun, kterou musí každá agentura složit, pokud chce podnikat

• Zvýšení poplatku za povolení k agenturnímu zaměstnávání

• Odpovědný zástupce musí být zaměstnancem agentury na pracovní smlouvu

• Zákaz řetězení pracovních smluv u agenturních zaměstnanců

• Kvóty pro odběratele agenturních zaměstnanců na jejich počet

Rozsah agenturního zaměstnávání v ČR činí 0,7% z celkového počtu zaměstnanců, což je výrazně menší podíl než v poměrně silně regulované EU, kde se pohybuje v průměru 1,7%. Sama Evropská komise deklaruje, že agenturní zaměstnávání je přínosným a pevným prvkem trhu práce. Agentury práce v ČR ročně zaměstnají čtvrt milionu lidí, přičemž velkou skupinou agenturních zaměstnanců jsou nejen studenti, maminky na rodičovské dovolené, osoby 50+, ale i těžko umístitelní lidé, kteří jsou po výkonu trestu, problémech s návykovými látkami, mají exekuce na mzdy a u běžných zaměstnavatelů práci nenajdou. Agentury práce přitom podléhají každé tři roky pravidelné kontrole GŘ ÚP při žádosti o obnovu povolení a jsou v každoročním pravidelném plánu kontrol inspektorátů práce v celé ČR. Za roky 2013 a 2014 jich inspekce práce zkontrolovala 1.091, tj. 2/3 celkového počtu, pochybení našla jen u 85 z nich.

Problematické pseudoagentury

Problém jsou podle AMSP „pseudoagentury,“ které jsou až o polovinu levnější než legální agentury práce. Zákon o zaměstnanosti totiž zakazuje při dočasném přidělování agenturním zaměstnancům uzavírat Dohody o provedení práce. Pseudoagentury je přesto uzavírají, čímž má pseudagenturní zaměstnanec o 11% vyšší čistý výdělek. Agentura práce nesmí s firmou uzavřít smlouvu o dílo, pseudoagentury je standardně uzavírají. Díky kombinaci DPP a Smlouvy o dílo ušetří firma objednáním pseudoagentury 34% na odvodech z mezd, o 11% sníží hrubé mzdy, neplatí dovolenou ani nemocenskou. Tím v součtu ušetří až 50% mzdových nákladů.

Tolik diskutovaný počet agentur práce v ČR může MV ČR a MPSV ČR ihned snížit až o třetinu, pokud nebude nadále vydávat povolení agenturám práce, neplnícím povinnosti ve Sbírce listin Obchodního rejstříku. Projekt Transparentní agentura práce, který dělala od září 2014 do dubna 2015 Asociace pracovních agentur podle veřejných rejstříků, vedených MPSV ČR a MSp ČR, odhalil 525 agentur práce, které své povinnosti dlouhodobě neplní. Přesto je každé tři roky při obnově povolení považuje MV ČR za spolehlivé a prověřené a MPSV jim vydává další povolení k činnosti. Počet agentur práce, které jsou povinny každoročně podávat hlášení o své činnosti, je v průměru 2.299. Povinnost neplní v průměru 824 z nich.

Karel Havlíček, předseda AMSP ČR k tomu dodává: „Začínáme podléhat lehké hysterii, v rámci které vidíme v agenturním zaměstnávání největšího nepřítele trhu práce. Přitom se jedná všude v Evropě o flexibilní nástroj pracovního trhu. Využívají ho jak firmy, které potřebují rychle měnit počty zaměstnanců podle zakázek, tak zaměstnanci, kterým tento způsob výdělku vyhovuje. Redukce podpory agenturního zaměstnávání a zvýšení regulací pouze posílí nelegální zaměstnávání, včetně tolik diskutovaného švarcsystému. Místo toho, abychom posílili kontroly vůči pseudoagenturám, které celý systém zneužívají, tak zkomplikujeme situaci těm poctivým.“

Radovan Burkovič, člen Výboru a prezident Asociace pracovních agentur (APA), která je rovněž členem Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR uvádí: “Členové a zástupci Asociace pracovních agentur jsou hluboce frustrováni zbytečným, 2,5 roku trvajícím jednáním Pracovní skupiny k agenturnímu zaměstnávání RHSD na MPSV (tripartita). Jako by vůbec neexistovalo, jako bychom nejednali 2,5 roku se zástupci MPSV, Generálním ředitelstvím Úřadu práce, MV ČR, odboráři a Svazem průmyslu a dopravy ČR o omezení nelegálního trhu práce. MPSV navržené regulace a finanční kauce pro poctivé agentury práce totálně ignorují problém s nelegály a pseudoagenturami. Proti nim necílí žádné z nich. Natožpak proti firmám, které si pseudoagentury objednávají a tím podporují obchodníky s lidmi. Členové APA volají po demisi odpovědných osob MPSV. Není přece dále možné, aby MPSV 10 let pravidelně opakovaným omezováním legálních agentur práce otevřeně podporovalo kriminální živly. Ptáme se – jde o nekompetenci MPSV, záměr zlikvidovat legální trh práce nebo přímo korupci?“

Hospodářské noviny, speciální příloha Rodinné podnikání s průzkumem AMSP ČR

Hospodářské noviny vydávají speciální přílohu Rodinné podnikání s celou řadou příkladů rodinných příběhů, analýzou Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, zajímavými komentáři a doporučením k účasti podnikatelů na 4.ročníku soutěže AMSP ČR (za partnerství Equa Bank, Leaseplan a Deloitte)  Equa Bank Rodinná firma roku.
 

 ProByznys_Rodinne_firmy.pdf (16,09 MB)

Jak se to má opravdu s odvody OSVČ a zaměstnanců? Připravili jsme velké srovnání

Společně s Asociací malých a středních podniků a živnostníků ČR jsme připravili velkou srovnávací analýzu odvodů OSVČ a zaměstnanců.

Nejsme žádní paraziti tvrdí živnostníci, mají detailní analýzu

Drobní živnostníci vytáhli do boje proti dalšímu zvyšování odvodů. Mají v ruce detailní analýzu, která má dokázat, že současný systém je nastaven správně a že na něm „neparazitují“. Nepoměr odvodů mezi živnostníky a zaměstnanci vyvažují rizika, která jsou s provozováním živnosti spojena.

„Chceme proto zachovat výdajové paušály a nezvedat odvody na zdravotní a sociální pojištění,“ říká šéf Asociace malých a středních podniků (AMSP) Karel Havlíček. Právě snahy o „vyrovnání“ rozdílu mezi odvody živnostníků a zaměstnanců se opakovaně vracejí jako politické téma. Zvýšení odvodů pro živnostníky je navíc uvedeno nepřímo i v koaliční smlouvě.

Naposledy se úprava měnila od počátku letošního roku. Vláda Bohuslava Sobotky zpřísnila pravidla pro využití výdajových paušálů. Plně je mohou využít jen osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), jejichž roční příjmy nepřekročily dva miliony korun.

„OSVČ loni odvedly 7,5 miliardy, nejvíce za posledních několik let. Neměly by se posuzovat jen podle přínosu pro státní rozpočet,“ upozorňuje Havlíček. OSVČ jsou podle něj z velké části nízkopříjmoví, zatímco mezi zaměstnanci jsou zahrnuti i manažeři s vysokými příjmy.

Daňový nepoměr

Největší nepoměr odvodů mezi zaměstnanci a živnostníky zůstává podle analýzy AMSP a serveru Podnikatel.cz, kterou má server iDNES.cz k dispozici, u daně z příjmů – OSVČ posílá na finanční úřad v průměru 8 445 korun, třetinu částky, kterou odvádí zaměstnanec.

Analýza: živnostníci odvádějí na dani z příjmu třetinu toho, co zaměstnanci

Odvod na zdravotní pojištění osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) byl o 41 procent nižší než částka, kterou poslal zaměstnanec a jeho zaměstnavatel. U sociálního pojištění je to pak o polovinu méně. Na dani z příjmu odvádějí zhruba třetinu toho, co zaplatí zaměstnanci.Vyplývá to z analýzy odvodů, kterou vypracoval tým Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR se serverem Podnikatel.cz.

Poukázal na to, že pokud se srovnají odvody pojistného samotného zaměstnance a živnostníka, platí OSVČ výrazně víc. Autoři podotkli, že do průměru zaměstnanců se zahrnují i lidé s vysokými příjmy. Průměrné částky OSVČ se ale počítají jen z výdělků drobných podnikatelů a živnostníků. Ti mají také větší rizika a ze dne na den mohou zůstat bez peněz.

Neproplácí se jim dovolená, nemohou čerpat ošetřovné, prvních 14 dní nedostávají nemocenskou. Tu zaměstnanec nemá jen první tři dny, má výpovědní lhůtu a může dostat odstupné. Když zaviní škodu, náhradí nejvýš 4,5násobek svého průměrného čistého výdělku. Živnostník ručí celým majetkem.

Živnostníci platí daň z příjmu 15 procent, nebo mohou mít odečitatelný paušál maximálně 600 tisíc až 1,6 milionu korun podle druhu činnosti.

Podle analýzy bylo v Česku 992 tisíc OSVČ, na dani z příjmu zaplatily téměř 7,52 miliardy korun. Z toho 5,92 miliardy odvedli lidé, kteří měli podnikání jako hlavní činnost. Bylo jich zhruba 700 700. Zbytek putoval od 291 300 lidí s podnikáním jako vedlejší činností. Průměrný roční odvod OSVČ tak činil 8445 korun.

Zaměstnanců bylo 4,72 milionu. Na dani z příjmu státu dali 123,25 miliardy. Jeden zaměstnanec za rok průměrně odvedl 26 125 korun. „OSVČ odvádí na daních z příjmů 32 procent toho co zaměstnanec,“ uvedli autoři.

Na zdravotní pojištění OSVČ odvádějí 13,5 procenta vyměřovacího základu, minimálně ale 1797 korun měsíčně. Veřejná zdravotní pojišťovna (VZP) od těch, kteří mají podnikání jako hlavní činnost a stát za ně nic neplatí, získala 6,51 miliardy. Peníze pocházely od 294 200 OSVČ. Průměrný roční odvod tak dosáhl 22 114 korun.

Zaměstnanec platil do zdravotního pojištění 4,5 procenta, dalších devět procent pak dával jeho zaměstnavatel. Celkem od nich VZP dostala 61,07 miliardy. Průměrný odvod za zaměstnance za rok činil 37 439 korun – pracovník dal 12 479 korun a zaměstnavatel 24 960 korun. Za dítě, důchodce či nezaměstnaného stát za rok odvedl 8614 korun.

Platba živnostníka je o 41 procent nižší než celková platba za zaměstnance. Pokud se ale srovná odvod OSVČ a samotného pracovníka, dá živnostník o 44 procent víc. Odvede také o 157 procent víc než stát za svého pojištěnce. „Do státního zdravotního systému platí OSVČ přibližně dvojnásobně, než z něj čerpá,“ uvádí analýza.

Průměrný odvod za zaměstnance činil za rok 68 680 korun

Podle autorů mluvčí VZP sdělil, že OSVČ zaplatily VZP asi 6,5 miliardy, úhrady dosáhly tří miliard. Průměrně odvod přesáhl 22 tisíc korun a náklady 10 tisíc korun.

Živnostníci na sociální pojištění odvádějí 29,2 procenta. Celkem 28 procent putuje na důchody a 1,2 procenta na politiku zaměstnanosti. Minimální měsíční záloha je 1943 korun. OSVČ odvedly 21,9 miliardy, podílelo se na tom 676 200 lidí. Průměrný roční odvod tak dosáhl 32 424 korun.

Zaměstnanec platí 6,5 procenta a zaměstnavatel za něj posílá 25 procent – 21,5 procenta na důchody, 2,3 procenta na nemocenské a 1,2 procenta na zaměstnanost. Celkem 4,72 milionu pracovníků zaplatilo 324 miliard, z toho 240 miliard odvedli zaměstnavatelé. Průměrný odvod za zaměstnance činil za rok 68 680 korun – 50 823 korun dal zaměstnavatel a 17 857 zaměstnanec.

OSVČ tak odvádí na sociálním pojištění v průměru o 53 procent méně než zaměstnanec celkem. Pokud se ale srovná odvod živnostníka a samotného zaměstnance, dává OSVČ o 82 procent víc, uvedli autoři analýzy.

ČTK, Týden.cz. Analýza: OSVČ odvádí méně než zaměstnanec, má ale větší riziko

Živnostníci na dani z příjmu odvádějí zhruba třetinu toho, co zaplatí zaměstnanci. Odvod na zdravotní pojištění osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) byl o 41 procent nižší než částka, kterou poslal zaměstnanec a jeho zaměstnavatel. U sociálního pojištění je to pak o polovinu méně. Vyplývá to z analýzy odvodů, kterou vypracoval tým Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR se serverem Podnikatel.cz. Poukázal na to, že pokud se srovnají odvody pojistného samotného zaměstnance a živnostníka, platí OSVČ výrazně víc.

Autoři podotkli, že do průměru zaměstnanců se zahrnují i lidé s vysokými příjmy. Průměrné částky OSVČ se ale počítají jen z výdělků drobných podnikatelů a živnostníků. Ti mají také větší rizika a ze dne na den mohou zůstat bez peněz. Neproplácí se jim dovolená, nemohou čerpat ošetřovné, prvních 14 dní nedostávají nemocenskou. Tu zaměstnanec nemá jen první tři dny, má výpovědní lhůtu a může dostat odstupné. Když zaviní škodu, náhradí nejvýš 4,5násobek svého průměrného čistého výdělku. Živnostník ručí celým majetkem.

Živnostníci platí daň z příjmu 15 procent, nebo mohou mít odečitatelný paušál maximálně 600 tisíc až 1,6 milionu korun podle druhu činnosti.

Podle analýzy bylo v Česku 992 tisíc OSVČ, na dani z příjmu zaplatily téměř 7,52 miliardy korun. Z toho 5,92 miliardy odvedli lidé, kteří měli podnikání jako hlavní činnost. Bylo jich zhruba 700,7 tisíc. Zbytek putoval od 291,3 tisíc lidí s podnikáním jako vedlejší činností.

Průměrný roční odvod OSVČ tak činil 8445 korun. Zaměstnanců bylo 4,72 milionu. Na dani z příjmu státu dali 123,25 miliardy. Jeden zaměstnanec za rok průměrně odvedl 26.125 korun. „OSVČ odvádí na daních z příjmů 32 procent toho co zaměstnanec,“ uvedli autoři.
Na zdravotní pojištění OSVČ odvádějí 13,5 procenta vyměřovacího základu, minimálně ale 1797 korun měsíčně. Veřejná zdravotní pojišťovna (VZP) od těch, kteří mají podnikání jako hlavní činnost a stát za ně nic neplatí, získala 6,51 miliardy. Peníze pocházely od 294,2 tisíc OSVČ. Průměrný roční odvod tak dosáhl 22.114 korun.

Zaměstnanec platil do zdravotního pojištění 4,5 procenta, dalších devět procent pak dával jeho zaměstnavatel. Celkem od nich VZP dostala 61,07 miliardy. Průměrný odvod za zaměstnance za rok činil 37.439 korun – pracovník dal 12.479 korun a zaměstnavatel 24.960 korun. Za dítě, důchodce či nezaměstnaného stát za rok odvedl 8614 korun.
Platba živnostníka je o 41 procent nižší než celková platba za zaměstnance. Pokud se ale srovná odvod OSVČ a samotného pracovníka, dá živnostník o 44 procent víc. Odvede také o 157 procent víc než stát za svého pojištěnce. „Do státního zdravotního systému platí OSVČ přibližně dvojnásobně, než z něj čerpá,“ uvádí analýza. Podle autorů mluvčí VZP sdělil, že OSVČ zaplatily VZP asi 6,5 miliardy, úhrady dosáhly tří miliard. Průměrně odvod přesáhl 22 tisíc korun a náklady 10 tisíc korun.

Živnostníci na sociální pojištění odvádějí 29,2 procenta. Celkem 28 procent putuje na důchody a 1,2 procenta na politiku zaměstnanosti. Minimální měsíční záloha je 1943 korun. OSVČ odvedly 21,9 miliardy, podílelo se na tom 676,2 tisíc lidí. Průměrný roční odvod tak dosáhl 32.424 korun.

Zaměstnanec platí 6,5 procenta a zaměstnavatel za něj posílá 25 procent – 21,5 procenta na důchody, 2,3 procenta na nemocenské a 1,2 procenta na zaměstnanost. Celkem 4,72 milionu pracovníků zaplatilo 324 miliard, z toho 240 miliard odvedli zaměstnavatelé. Průměrný odvod za zaměstnance činil za rok 68.680 korun – 50.823 korun dal zaměstnavatel a 17.857 zaměstnanec. OSVČ tak odvádí na sociálním pojištění v průměru o 53 procent méně než zaměstnanec celkem. Pokud se ale srovná odvod živnostníka a samotného zaměstnance, dává OSVČ o 82 procent víc, uvedli autoři analýzy.

Celý článek naleznete zde:

http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/zpravy/analyza-osvc-odvadi-mene-nez-zamestnanec-ma-ale-vetsi-riziko/1221369

http://www.tyden.cz/rubriky/byznys/cesko/osvc-odvadi-min-nez-zamestnanec-ale-ma-vetsi-riziko_344360.html#.VWgTz3n9mM8

Měšec.cz: Chudáci zaměstnanci jen dřou a OSVČ okrádají stát

Analýza odvodů na zdravotní a sociální pojištění a daň z příjmů odpovídá na otázky, jak že je to s nepoměrem mezi OSVČ a zaměstnanci. Ani jedna ze skupin se nemá nejlépe, vše má svá pro a proti.

Tvrzení, že OSVČ mají z hlediska odvodů v porovnání se zaměstnanci za málo peněz hodně muziky, už slyšel v různé formě asi každý. Sesterský server Podnikatel.cz proto s Asociací malých a středních podniků a živnostníků ČR připravil srovnání odvodů na zdravotní a sociální pojištění i daň z příjmů u OSVČ a zaměstnanců.

Pro objektivní porovnání bylo nutné získat pro analýzu srovnatelná vstupní data. To byl občas oříšek. Jednotlivé instituce se například liší v počtu podnikatelů a zaměstnanců, které evidují, a například v případě zdravotních pojišťoven některé statistiky ani neexistují. ČSSZ zase nerozděluje uhrazené pojistné dle charakteru činnosti OSVČ a dělí pojistné jen na základě toho, zda OSVČ platí zálohy, popisuje přípravy analýzy Daniel Morávek, zástupce šéfredaktora serveru Podnikatel.cz. 

Porovnání odvodů na daň z příjmů

Analýza využila pro výpočty informace ministerstva financí a Generálního finančního ředitelství, podle kterých je 992 024 aktivních OSVČ. Ty celkově do rozpočtu za loňský rok odvedly na dani z příjmů 7,517 mld. Kč.

Ministerstvo financí a Generální finanční ředitelství pak eviduje 4 717 489 zaměstnanců, za které do rozpočtu za daň z příjmů přibylo 123,25 mld. Kč.

Předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků v ČR Karel Havlíček upozornil na to, že průměrná hodnota odvodů za zaměstnance obsahuje i vysokopříjmovou skupinu (tedy například manažery apod.), zatímco průměr za OSVČ je z pohledu podnikatelů jen za skupinu těch s nižšími příjmy, tedy za živnostníky.Celkové odvody za všechny podnikatelské subjekty, vč. OSVČ, malých, středních a velkých podniků, jsou 127,5 miliardy (120 miliard Kč za právnické osoby, 7,5 miliardy Kč za OSVČ), doplnil informace Havlíček.

Kurzy.cz: Žádní vyžírkové. Analýza AMSP ČR a serveru Podnikatel.cz srovnává odvody OSVČ a zaměstnanců

Analýza dat prokázala, že podnikatelé do systému přispívají dvakrát víc, než z něj vyčerpá. Úplně nejméně do zdravotního systému odvádějí státní pojištěnci.

Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR a server Podnikatel.cz představují historicky první srovnávací analýzu odvodů OSVČ a zaměstnanců. Na základě prověřených a nestranně vyhodnocených zdrojů je na stole konečně dokument o tom,  kolik kdo odvádí na dani z příjmů, kolik na zdravotním nebo sociálním pojištění. Na základě komparace aktuálních dat z Ministerstva financí, Generálního finančního ředitelství, České správy sociálního zabezpečení, Českého statistického úřadu a Všeobecné zdravotní pojišťovny se prokázalo, že trvalé útoky proti nejmenším podnikatelům jsou nepodložené.

I přes fakt, že OSVČ jsou z pohledu podnikatelů nízkopříjmovými skupinami a jejich odvody se srovnávají se zaměstnanci všech příjmových kategorií, odvádí OSVČ na dani z příjmu třetinu toho, co odvádí zaměstnanec. Pokud by se vzal v potaz odvod daní z příjmů všech podnikatelských subjektů včetně společností, potom jsou v celkovém objemu odvody přibližně stejné.

Na zdravotním pojištění odvádí OSVČ o 41 % méně než zaměstnanec, na sociálním pojištění potom méně o 53 %. V obou případech se ale jedná o částky, kdy se zaměstnancům počítá k jejich odvodům i částka, kterou za ně odvede zaměstnavatel. V případě tzv. čistých odvodů, tedy bez vlivu zaměstnavatele, v obou případech odvádí OSVČ do zdravotní nebo sociální pokladny výrazně více než zaměstnanec.

Jednoznačně padla další mantra, která se s oblibou používá, a to, že OSVČ čerpá ze zdravotního systému více, než do něj vkládá. Analýza ukazuje, že naopak do systému přispívá dvojnásobně více, než z něj následně vyčerpá. Úplně nejméně potom do zdravotního systému  odvádějí státní pojištěnci.

Varovný je ovšem systematický úbytek živnostníků, kteří mají podnikání jako svoji hlavní činnost a stejně tak nedobré zjištění je výrazný nárůst počtu těch OSVČ, kteří podnikají při zaměstnání. Svědčí to o tom, že mikropodnikatelé závislí pouze na své živnosti mají problém s přežitím, a naopak zaměstnanci začínají v rámci své další činnosti podnikat, neboť jim nestačí hlavní příjem z činnosti závislé. Pokud by tento trend pokračoval ještě několik dalších let, dostaneme se do kritické situace, kdy mikropodnikání bude již jen druhou profesí zaměstnanců.

Karel Havlíček, předseda představenstva AMSP ČR k tomu uvádí: „Množící se útoky a naprosto chybná tvrzení mnoha politiků nás přinutila udělat profesionální analýzu, na které jsme s kolegy ze serveru Podnikatel.cz pracovali několik měsíců. Předkládáme seriózní dokument, který má jedinou ambici – diskutovat nad relevantními daty a nikoliv nad nesmyslnými výroky. Osobně jsem přesvědčen, že s ohledem na to, že porovnáváme podnikatele s nejmenšími příjmy se zaměstnanci všech kategorií, dále na základě toho, že OSVČ ručí svým celým majetkem, nemají proplácenou dovolenou ani prvních 14 dní nemoci nebo například to, že minimální pojištění musí odvádět i při nulových zakázkách, je současný systém nastaven korektně.“

AMSP ČR a Podnikatel.cz srovnávají odvody OSVČ a zaměstnanců

Asociace malých a středních a podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) a server Podnikatel.cz představují dle svého prohlášení historicky první srovnávací analýzu odvodů OSVČ a zaměstnanců. Na základě prověřených a nestranně vyhodnocených zdrojů je na stole konečně dokument o tom, kolik kdo odvádí na dani z příjmů, kolik na zdravotním nebo sociálním pojištění.

Na základě komparace aktuálních dat z Ministerstva financí, Generálního finančního ředitelství, České správy sociálního zabezpečení, Českého statistického úřadu a Všeobecné zdravotní pojišťovny se prokázalo, že trvalé útoky proti nejmenším podnikatelům jsou nepodložené.

Exkluzivní srovnávací analýza OSVČ a zaměstnanců: Rozdíl v odvodech není velký, varovný je vývoj počtu OSVČ z hlavní činnosti

I přes fakt, že OSVČ jsou z pohledu podnikatelů nízkopříjmovými skupinami a jejich odvody se srovnávají se zaměstnanci všech příjmových kategorií, odvádí OSVČ na dani z příjmu třetinu toho, co odvádí zaměstnanec. Pokud by se vzal v potaz odvod daní z příjmů všech podnikatelských subjektů včetně společností, potom jsou v celkovém objemu odvody přibližně stejné.

Na zdravotním pojištění odvádí OSVČ o 41 % méně než zaměstnanec, na sociálním pojištění potom méně o 53 %. V obou případech se ale jedná o částky, kdy se zaměstnancům počítá k jejich odvodům i částka, kterou za ně odvede zaměstnavatel. V případě tzv. čistých odvodů, tedy bez vlivu zaměstnavatele, v obou případech odvádí OSVČ do zdravotní nebo sociální pokladny výrazně více než zaměstnanec.

investujeme.cz, Exkluzivní srovnávací analýza OSVČ a zaměstnanců: Rozdíl v odvodech není velký, varovný je vývoj počtu OSVČ z hlavní činnosti

Asociace malých a středních a podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) a server Podnikatel.cz představují historicky první srovnávací analýzu odvodů OSVČ a zaměstnanců. Na základě prověřených a nestranně vyhodnocených zdrojů je na stole konečně dokument o tom, kolik kdo odvádí na dani z příjmů, kolik na zdravotním nebo sociálním pojištění. Na základě komparace aktuálních dat z Ministerstva financí, Generálního finančního ředitelství, České správy sociálního zabezpečení, Českého statistického úřadu a Všeobecné zdravotní pojišťovny se prokázalo, že trvalé útoky proti nejmenším podnikatelům jsou nepodložené. (Tisková zpráva: Asociace malých a středních podniků a živnostníků)

I přes fakt, že OSVČ jsou z pohledu podnikatelů nízkopříjmovými skupinami a jejich odvody se srovnávají se zaměstnanci všech příjmových kategorií, odvádí OSVČ na dani z příjmu třetinu toho, co odvádí zaměstnanec. Pokud by se vzal v potaz odvod daní z příjmů všech podnikatelských subjektů včetně společností, potom jsou v celkovém objemu odvody přibližně stejné.

Na zdravotním pojištění odvádí OSVČ o 41 % méně než zaměstnanec, na sociálním pojištění potom méně o 53 %. V obou případech se ale jedná o částky, kdy se zaměstnancům počítá k jejich odvodům i částka, kterou za ně odvede zaměstnavatel. V případě tzv. čistých odvodů, tedy bez vlivu zaměstnavatele, v obou případech odvádí OSVČ do zdravotní nebo sociální pokladny výrazně více než zaměstnanec. 

Jednoznačně padla další mantra, která se s oblibou používá, a to, že OSVČ čerpá ze zdravotního systému více, než do něj vkládá. Analýza ukazuje, že naopak do systému přispívá dvojnásobně více, než z něj následně vyčerpá. Úplně nejméně potom do zdravotního systému  odvádějí státní pojištěnci.

Varovný je ovšem systematický úbytek živnostníků, kteří mají podnikání jako svoji hlavní činnost a stejně tak nedobré zjištění je výrazný nárůst počtu těch OSVČ, kteří podnikají při zaměstnání. Svědčí to o tom, že mikropodnikatelé závislí pouze na své živnosti mají problém s přežitím, a naopak zaměstnanci začínají v rámci své další činnosti podnikat, neboť jim nestačí hlavní příjem z činnosti závislé. Pokud by tento trend pokračoval ještě několik dalších let, dostaneme se do kritické situace, kdy mikropodnikání bude již jen druhou profesí zaměstnanců.

Karel Havlíček, předseda představenstva AMSP ČR k tomu uvádí: „Množící se útoky a naprosto chybná tvrzení mnoha politiků nás přinutila udělat profesionální analýzu, na které jsme s kolegy ze serveru Podnikatel.cz pracovali několik měsíců. Předkládáme seriózní dokument, který má jedinou ambici – diskutovat nad relevantními daty a nikoliv nad nesmyslnými výroky. Osobně jsem přesvědčen, že s ohledem na to, že porovnáváme podnikatele s nejmenšími příjmy se zaměstnanci všech kategorií, dále na základě toho, že OSVČ ručí svým celým majetkem, nemají proplácenou dovolenou ani prvních 14 dní nemoci nebo například to, že minimální pojištění musí odvádět i při nulových zakázkách, je současný systém nastaven korektně.“ 

“Věřím, že se naše analýza, kterou jsme připravili s AMSP ČR, stane výchozím materiálem při rozhodování o případných daňových změnách. Stávající nastavení zdanění samozřejmě není dogmatem, které nelze měnit. Návrhy úprav by však měly vycházet z reálných dat a ne z dojmů, jak tomu v poslední době často bylo. Doufám tak, že naše analýza způsobí, že veřejném prostoru už nebudou zaznívat nesmysly o třetinových sádrách či o tom, že OSVČ na dani z příjmů nic neodvádí,” doplňuje Daniel Morávek, zástupce šéfredaktora serveru Podnikatel.cz. 

iHned.cz: Stovka podnikatelů grilovala ministra financí na akci AMSP ČR a Top Vision (SME Forum)

Andrej Babiš si posteskl, že jednotlivá ministerstva nejsou ochotna spolupracovat na transparentním zveřejňování všech smluv. Argumenty proti zavedení elektronické evidence tržeb ze strany opozice nemají racionální základ, pokud nechrání podvodníky. Podle šéfa Asociace malých a středních podniků klesá počet lidí, kteří mají živnost jako hlavní činnost, a roste počet těch s vedlejší.

Zhruba stovka podnikatelů v Praze na 10. ročníku SME Fora zpovídala ministra financí Andreje Babiše. Hlavním tématem konference pro malé a střední podniky byly kroky ministerstva a jejich dopad na podnikatelské prostředí v Česku.

Akci pořádala společnost top vision pod záštitou Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR. Dalšími hosty konference byli náměstkyně ministra Simona Hornochová, šéf Generálního finančního ředitelství Martin Janeček a ředitel odhalování korupce a finanční kriminality Jaroslav Vild.

Andrej Babiš se za působení ve své funkci dozvěděl, že není možné stát řídit jako firmu. Důvodem je prý to, že je potřeba dosahovat neustálých kompromisů, které však často vedou k paralýze a neefektivitě.

Ministr financí si posteskl, že jednotlivá ministerstva nespolupracují a nezveřejňují transparentně všechny podepsané smlouvy. Přesto pak po ministerstvu financí požadují navýšení finanční prostředků.

Ministr se také pustil do kritiky laxního přístupu  k boji proti karuselovým obchodům napříč Evropskou unií. Podle jeho informací stojí tyto podvody ročně Evropskou unii na výběru DPH 170 miliard eur, což je více než celý rozpočet unie. Průměrná doba existence takové firmy je v ČR 23 dní, rekordem je společnost, která existovala osm hodin.

Záznam části s ministrem financí Andrejem Babišem (od 19. minuty) 

Bohužel bude muset do tzv. reverse charge, tedy přenesení daňové povinnosti na posledního v řadě, být zařazováno stále více odvětví, neboť podvodníci jsou vynalézaví. Podvádí se takto například s tiskařskými stroji ale i toaletním papírem.

Karel Havlíček, který je moderátorem fóra, se za Asociaci malých a středních podniků a živnostníků ČR pozastavil nad chybějící kontinuitou ve vládnutí. Příkladem může být zrušený druhý důchodový pilíř. Dnes je pak na pořadu dne elektronická evidence tržeb (EET), o níž opozice prohlašuje, že pokud se dostane k moci, nechá ji zrušit. 

Babiš v souvislosti s EET uvedl, že návrh zamíří do sněmovny 16. června tohoto roku. Předpokládá pak, že začne fungovat od příštího roku. „Argumenty opozice nemají racionální základ, tedy pokud se nestaví na stranu podvodníků,“ dodal. Poukazování na náklady zavedení celého systému je prý irelevantní, neboť v Chorvatsku byly „směšné“.

Šedá ekonomika v České republice představuje až 160 miliard korun a EET má jediný cíl, kterým je narovnání podnikatelského prostředí. Jak Babiš zmínil, jsou zde lidé, kteří okrádají stát hned několikrát. Neplatí DPH, neodvádí zdravotní pojištění a jejich zaměstnanci, kteří často pracují načerno, ještě dostávají podporu v nezaměstnanosti.

Ministerstvo financí pak plánuje kampaň, která by měla celý systém registrace přiblížit lidem, jichž se přímo týká. 

Otázky účastníků konference se týkaly možnosti zavedení sektorových daní i znovuzavedení poplatků ve zdravotnictví.

Andrej Babiš se nechal slyšet, že zavedení sektorové daně se v koalici vůbec neřešilo. Navíc v případě bankovního sektoru lze očekávat, že by si banky daň nahradily jinde a nejvíce by byli biti podnikatelé. A opětovné zavedení poplatků ve zdravotnictví podle něj v současnosti není reálné.

Kauce pro malé distributory pohonných hmot by se měla snížit k 1. červenci. V případě výše spotřební daně ministerstvo žádnou změnu nechystá.

Karel Havlíček na závěr diskuse s Andrejem Babišem zmínil studii, podle které odvádí OSVČ státu v rozmezí od 33 procent do 55 procent toho, co odvedou zaměstnanci. Podle analýzy asociace pak dochází v posledních šesti letech k poklesu lidí, kteří provozují živnost jako svou hlavní činnost. Naopak roste počet lidí s vedlejší činností.

Dle slov Havlíčka to znamená, že je méně lidí, kteří jsou schopni uživit se jen jako živnostníci, a naopak přibývá zaměstnanců, kteří jsou nuceni mít ještě vedlejší činnost, aby byli schopni uživit rodinu. Celou zprávu by měla asociace zveřejnit v následujících dnech.

Kolem zákona o původu majetku je zbytečný „humbuk“

V druhé části fóra se diskutující na dlouhou dobu zastavili u zákona o původu majetku, na nějž již reagoval Andrej Babiš. Karel Havlíček tak položil podobnou otázku i Simoně Hornochové, náměstkyni pro oblast daní a cel, zdali nepůjde pouze o šikanu střední třídy a zdali nebude zákon zneužíván lidmi, kteří někomu něco jen „závidí“.

Záznam druhé části fóra 

„Nerozumím tomu, jak by měl být zákon zneužíván. Finanční úřad má již dnes právo se ptát po původu majetku. Úřad bude muset doložit, proč si myslí, že rozdíl  mezi udanými příjmy a skutečným majetkem je vyšší než 7 milionů korun,“  uvedla Hornochová. 

Náměstkyně dále dodala, že informaci pak úřad může získat tak, že danou osobu třeba navštíví. Když bude mít na zahradě tři bazény nebo vilu za miliony a přitom vykázala příjmy v nižších řádech, je jasné, že zde není něco v pořádku, a úřad bude muset konat. Stejně tak může k dané informaci dojít i na základě udání.

„Vždy tu byl zákon o daních z příjmů, daňový řád. Finanční úřad tak již v minulosti mohl kdykoliv požadovat prokázání původu příjmů,“ dodala Hornochová k námitce, že se může stát, že  člověk nebude mít z nějakého důvodu možnost prokázat původ majetku. 

Diskuse se také dotkla elektronického přiznání. Podle náměstkyně žijeme ve 21. století a tvrdit, že podat elektronické přiznání je problém, působí zvláštně. Dále také rozvedla zavedení EET. Například se připravuje výjimka pro provozovatele automatů, které účtenky nevydávají. Podobně je tomu i na Slovensku.

Celý článek naleznete zde:

http://byznys.ihned.cz/c1-64068390-stovka-podnikatelu-grilovala-ministra-financi-dozvedel-jsem-se-ze-stat-nelze-ridit-jako-firmu-rekl-babis

Vše o daních pro malé firmy. Karel Havlíček a Simona Hornochová ve speciálu Ekonomiky ČT24

Podle Andreje Babiše bude nutné zvednout daně, nepodaří-li se včas zavést elektronickou evidenci tržeb a další opatření. Stihne ministerstvo změny prosadit? A budou se zvyšovat pojistné odvody živnostníků jak navrhuje ČSSD? Daňové plány současné vlády probere večerní Ekonomika.

ČRo Radiožurnál, AMSP ČR: Pro restaurace pojďme na 10% DPH, řemeslníky a drobné služby z EET vynechme

Pokud se nepodaří prosadit elektronickou evidenci tržeb (EET) a další opatření ministerstva financí proti daňovým únikům, nezbude nic jiného než zvyšovat daně. Na dnešním kongresu s podnikateli Horeka 112 to řekl ministr financí Andrej Babiš (ANO). Zároveň dodal, že pokud se podaří minimalizovat daňové úniky, je naopak prostor pro snižování daní.

Živnostníci, kteří se snaží na nová pravidla připravit, neví, kolik je změna bude stát a jestli se zvýší ceny. 

„Eliminují se restaurace, které neodvádějí vůbec žádné daně, což si myslím, že je hlavní problém. Zhruba dvě třetiny restaurací neodvádí DPH vůbec. Na druhou stranu u restaurací, které DPH odvádějí, nějaké navýšení bude,“ říká David Bohuslav z čelákovické restaurace. 

„Myslím si ale, že to pak bude mít negativní vliv jak na zákazníky, tak na zaměstnanost. Lidé nebudou chodit do restaurací tak, jak jsou zvyklí. Pivo si budou kupovat v nějakých supermarketech,“ dodal. 

Jako většina účastníků konference i Jaroslav Strouhal z restaurace v Pardubicích už používá registrační pokladnu i internet: 

„Horší je to s číšníky, kteří tam něco dají později, nebo vůbec. Tam je problém, jestli budu stíhaný za svého zaměstnance. Když kuchaři nezměří teplotu, tak jsem hygienou postižený já. Číšník něco v registrační pokladně nenamarkuje, zase budu postižený. Tam vidím největší problém.“ 

Koho přesně se evidence tržeb bude týkat, vláda zatím dolaďuje. V první fázi to mají být hotely, restaurace a stravovací provozy, ve druhé přijdou na řadu maloobchody a velkoobchody. 

Drobným živnostníkům se povinnost zatím vyhne 

Podle dohody ministerstva financí a Asociace malých a středních podniků a živnostníků by se povinnosti měly drobným živnostníkům zatím vyhnout. Předseda asociace Karel Havlíček připomněl i další dohodnuté kompromisy: 

„Bude povinnost brát si účtenku. Ti nejmenší živnostníci budou podpořeni přímou částkou – nebudou platit daně, a to o částku 5000 korun. Klíčová skupina, která nás nejvíce zajímá, se nebude realizovat minimálně v první a druhé fázi. Jedná se o řemeslníky a drobné služby.“ 

Ministr financí Andrej Babiš na konferenci uvedl, že chce perspektivně snižovat daně. Pokud je budou všichni platit, pak je podle něj prostor pro jejich snižování. 

„My navrhujeme snížit daně z 21 procent na 15 u restaurací a služeb. Jestli tam bude prostor na 10 procent, nevím. Když ale budeme daně poctivě vybírat, tak prostor na snižování daní bude,“ říká Babiš. 

Ministr zopakoval, že pokud EET projde úspěšně legislativním procesem, bude spuštěna nejdřív v únoru 2016. Vláda by návrh měla projednat 3. června, ve čtvrtek pak Legislativní rada vlády. 

Proti je TOP 09 a ODS  

Vládní strany se na počátku května výrazně přiblížily k definitivní dohodě o evidenci tržeb. Shoda zatím panuje v obecné rovině, lidovci ještě chtějí počkat na konkrétní paragrafové znění návrhu. Sociální demokracie tento návrh podle premiéra Bohuslava Sobotky podpoří. 

S elektronickou evidencí tržeb nesouhlasí například TOP 09, ODS nebo Strana soukromníků ČR. 

Karel Havlíček varuje před zneužíváním Zákona o prokazování původu majetku

Zadýchaný student dobíhá autobus. Dveře se zavírají, ale autobus nevyjede. Napřed musí řidič vydat povinné účtenky. Taková situace od jara 2016 podle náměstkyně ministra financí pro daně a cla Simony Hornochové nehrozí. Elektronická evidence tržeb má mít výjimky.

ak řekla Simona Hornochová regionálnímu Deníku, vydávání účtenek se vyhnou například školní jídelny, které vaří jen pro děti, internáty a koleje za ubytovací služby. Elektronická evidence tržeb (EET), která by měla omezit šedou ekonomiku, nebude platit pro linkové autobusy, pro nápojové a jídelní automaty a účtenkám se vyhnou některé sociální a charitativní služby. Vyjmuty budou také některé státem regulované obory, jako je energetika.

O přesném seznamu výjimek rozhodne vláda. V první fázi by povinné účtenky měli od jara 2016 vydávat majitelé hotelů a restaurací a po nějaké době se připojí maloobchod a velkoobchod. To by podle Hornochové mohlo ročně zvýšit daňový výnos o deset až 12 miliard korun.

Služby a řemeslníci

Zda a kdy dopadnou povinné účtenky také na řemeslníky a služby, není jasné. Hornochová včera uvedla, že v jejich případě by výnos z daní (DPH, z příjmů i pojištění) mohl být vyšší o dalších pět až šest miliard korun.

Zavádění EET na tuto skupinu ale odmítá Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR), protože by to odradilo od podnikání úplně nejmenší živnostníky. Ti dnes čelí atakům ohledně svých odvodů. Jak včera uvedl šéf asociace Karel Havlíček, podle posledního propočtu dnes OSVČ odvádějí 30 až 55 procent odvodů zaměstnance. Ovšem bez jistoty výdělku, nároku na dovolenou a jiných zaměstnaneckých benefitů.

Elektronickou evidenci tržeb předloží ministr financí do vlády 3. června. Na cestě je ale i další zákon, který cílí na šedou majetkovou zónu. Od ledna 2016 má vstoupit v platnost zákon 
o prokazování původu majetku, který už schválila vláda 
a nyní jej čeká cesta sněmovnou a Senátem.

Šedá ekonomika

Kromě možného pozitivního účinku ale už dopředu norma přináší i některé otazníky. „Rozhodně nechceme, aby to byl zákon o závisti a udávání sousedů. Stejně tak nechceme, aby vznikaly nějaké lokální války na finančních úřadech,“ apeloval předseda AMSP ČR Karel Havlíček. Zástupci asociace včera v Praze „grilovali“ ministra financí Andreje Babiše (ANO) a jeho kolegy na jubilejním 10. ročníku SME Fora, konference pro malé 
a střední podniky, kterou pořádá společnost top vision pod záštitou AMSP ČR. Šéf státní kasy včera odhadl, že šedá ekonomika u nás momentálně ročně představuje finanční objem kolem 160 miliard korun. Zákon o původu majetku je jedním z nástrojů, který mohl vyslat signál nepoctivcům.

Oč jde? Od roku 2016 by mělo platit, že berní úředníci mohou vyzvat poplatníka k prokázání původu majetku, pokud nabudou pocit, že rozdíl mezi evidovanými příjmy 
a majetkem přesáhl sedm milionů korun.

Úředník musí zdůvodnit, proč má pocit, že majetek nemusí pocházet z řádně zdaněných peněz. Poplatník pak musí prokázat, kde na majetek vzal. Berní úřad může takto žádat prokázání majetku až tři roky nazpátek. Kdo toho nebude schopen, tomu berní úřad nařídí dodatečně zdanění majetku.

Penále je 50 až 100 procent sazby daně, podle toho, zda daný člověk spolupracuje, či nikoliv. Navíc pokud bude poplatník lhát o skutečném stavu svého jmění, hrozí mu až tři roky vězení. Nejde o plošné přiznávání majetku, jak se kdysi uvažovalo.

Prokázání majetku

Impulsů k tomu, že berní úřad požádá o prokázání majetku, může být několik. „Finanční úřad může vycházet z otevřených zdrojů, například pokud noviny informují o podivných majetkových poměrech. Část našich úředníků eviduje případy, kdy dojíždějí lidé obrazně řečeno například v ferrari, a přitom jsou dlouhodobě ve ztrátě,“ řekl regionálnímu Deníku ředitel Generálního finančního ředitelství Martin Janeček. Úředníci podle něj musí vzít v potaz i to, pokud někdo pošle na berní úřad anonymní udání. „Ovšem relevance takových materiálů samozřejmě nebývá velká,“ tvrdí šéf tuzemských finančních úřadů.

Případnou honbu po poctivých plátcích daní vyvrací 
i Hornochová. „Finanční správa nemá kapacitu, aby chodila po celé republice a kontrolovala všechny domy či auta,“ konstatovala včera náměstkyně. Podle ní zákon o prokazování majetku jen zpřesňuje stávající znění zákonů, které dotazování berních úředníků umožňují už nyní.

Podnikatel.cz, A.Babiš: Platí moje slovo AMSP ČR, že paušály pro řemesla a drobné služby nejsou na pořadu dne, ale rozhoduje vláda

Jestliže se nepodaří schválit elektronickou evidenci tržeb (EET) a další návrhy ministerstva financí mířící proti daňovým únikům, budou se zvyšovat daně. Na dnešním kongresu restaurací a hoteliérů Horeka 112 tím podle serveru Financninoviny.cz pohrozil ministr financíAndrej Babiš.

Bez opatření proti únikům vyšší daně

Už včera Babiš na 10. ročníku SME Fora, konferenci pro malé a střední podniky, sdělil, že se EET určitě nestihne od ledna příštího roku. Aktuálně ministerstvo financí počítá s tím, že EET spustí v polovině února. Na dotaz moderátora Karla Havlíčka, šéfa Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, zda stále platí dohoda ohledně toho, že se EET nedotkne řemeslníků a dalších drobných živnostníků, Babiš odvětil:Za mě to platí, o EET teď ale bude rozhodovat vláda.Pokud se neschválí EET a další opatření proti daňovým únikům, hodlá ministerstvo financí zvýšit daně. Chtěl bych perspektivně snižovat daně. Pokud je budou všichni platit, tak je prostor pro jejich snižování… Pokud se to vše (opatření proti únikům) nepodaří, tak nám nezbude než navyšovat daně, uvedl dnes Andrej Babiš.

ČT Události: Sleva na dani pro OSVČ s dětmi opět na stole

Koaliční špičky budou znovu řešit daně pro živnostníky. Lidovci požadují, aby vláda vrátila těm, kteří uplatňují paušály, slevu na dítě i na partnera, který je na rodičovské dovolené. Obě daňové úlevy od roku 2013 zrušila tehdejší Nečasova vláda. ČSSD i ANO jsou ochotní o plánu jednat.

Chodí po střechách a čistí zanesené komíny. Aby si Michal Frič jako soukromý kominík nemusel po práci schovávat každou fakturu a účtenku, používá 80procentní výdajový paušál. A právě kvůli tomu platí vyšší daně. Na rozdíl od živnostníků, kteří účtují, si nemůže odečíst z daní své dvě děti. Pokud by mohl, ušetřil by na daních skoro 27 tisíc ročně. A to jen při nedávném zúčtování za loňský rok. „Je to samozřejmě nemilá situace, protože každé peníze, které si můžete odečíst, jsou pro vás v konečném součtu plusové,“ říká kominík Michal Frič.

Za letošek by to bylo díky zvýšení slevy na druhé dítě ještě víc. Navíc si Michal Frič kvůli svému paušálu nemůže z daní odečíst ani téměř pětadvacetitisícovou daňovou slevu na manželku, která je doma s dětmi. Kdyby tu možnost měl, ušetřil by jen letos 54 tisíc. „Mám teď manželku na mateřské a vlastně se nám díky tomu příjem nyní snížil,“ dodává Frič.

Lidovci chtějí nyní živnostníkům obě slevy vrátit. A do měsíce návrh předložit na jednání koaličních špiček. „Nechápu, proč trestat rodiče, který má děti a vychovává je. A to jenom proto, že je živnostník uplatňující zjednodušené účetnictví a daňový paušál,“ říká první místopředseda strany KDU-ČSL a ministr zemědělství Marian Jurečka. „Byli bychom rádi, aby se ty slevy opět vrátily do režimu, co kdysi bývalo,“ souhlasí předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karel Havlíček.

Ministr financí a předseda hnutí ANO Andrej Babiš s tím podle vlastních slov principiálně problém nemá. „Ale máme nějaký deficit určený a musíme to všechno propočítat,“ konstatuje.

Obnovení daňových slev by pomohlo zhruba sto tisíci živnostníkům, kterým by stát vrátil zhruba dvě miliardy. ČSSD to připadá příliš. A požaduje, aby se vláda v případě obnovení slev zároveň podívala na výši paušálů. „Aby tam byl jiný nástroj, například omezení paušálů, o čemž se hovoří už delší dobu,“ vysvětluje ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD).

Pokud by se lidovcům nepodařilo slevy pro podnikatele s paušály prosadit v koalici, chtějí to zkusit u Ústavního soudu. S podáním stížnosti by jim mohla pomoci opoziční ODS. „Dovedu si klidně představit, že se dohodneme na podpoře z naší strany,“ říká předseda strany ODS Petr Fiala.

Koalice by měla jednat o daňových slevách pro živnostníky v létě. Případné změny by začaly platit od ledna 2017.

AMSP ČR proti zavírání obchodů o svátcích

V těchto dnech bude sněmovna projednávat návrh zákona o omezení prodejní doby o svátcích pro prodejny nad 200 m2.

Podle květnového internetového průzkumu společnosti Český národní panel s návrhem na zavření obchodů o svátcích souhlasí těsná většina 51 % lidí. Pro omezení otevírací doby jsou zejména věkové skupiny 25-34 let (61 % z nich) a 45-54 let (57 %).

Naopak nejsilněji s omezením prodeje o svátcích nesouhlasí mladí lidé mezi 18 a 24 roky – proti návrhu je 63 % z nich. Mírně proti (51 %) jsou i senioři nad 65 let.

Přestože se celkově 44 % respondentů vyjádřilo proti návrhu a obchody by si podle nich měly o otevření o svátcích rozhodnout samy, pouze 26 % si myslí, že zákaz svátečních prodejů nějak ovlivní je samotné a to, jak jsou zvyklí nakupovat. Většina 87 % lidí totiž tvrdí, že nejčastěji nakupují věci běžné spotřeby během pracovního týdne, mimo svátky a víkendy.

Co tedy Češi říkají na obvyklou praxi v některých okolních zemích, že je zavřeno i v neděli? Pouze čtvrtina si myslí, že má být otevřeno celý týden. Podle 16 % by mělo být v neděli zavřeno a 59 % by nedělní klid i v obchodech nevadil.

Obchodníci už ale tak benevolentní nejsou. Většina z nich se shodne, že je to nepřiměřený zásah do liberálního podnikatelského prostředí nemluvě o dopadu na tržby. „Není pravdou, že uzavření prodejen na dobu sedmi dnů obchodníci na svých tržbách nepocítí. Tržby v průběhu svátků jsou naopak mnohem vyšší než v běžný den,“ řekla pro MSM Irena Vlčková, PR manažerka Svazu obchodu a cestovního ruchu, loni v listopadu poté, co Senát návrh zákona schválil.

Karel Havlíček z Asociace malých a středních firem a živnostníků v ČR k tomu dodal: „Malým obchodníkům to nijak nepomůže, naopak někteří si nebudou moci dokoupit v Makru denní sortiment. Nepříznivě se to dotkne malých a středních dodavatelů, a to nejen ve smyslu denního výpadku, ale nastane problém s trvanlivostí zboží a vratek.“

Prima TV, Zprávy FTV Prima, Cena Podnikáme odpovědně

Rada kvality České republiky, Asociace společenské odpovědnosti, Asociace malých a  středních podniků a  živnostníků ČR a  společnost P3– People, Planet, Profit dnes představily program Ceny za společenskou odpovědnost – „Podnikáme odpovědně“. Toto ocenění vyzdvihuje přínos malých a  středních podniků, rodinných firem a  sociálních podniků, které bez masivní propagace a  nároku na uznání realizují desetitisíce drobných akcí, které jsou v  součtu nesmírně významným přínosem na poli společenské odpovědnosti (CSR) v  celorepublikovém měřítku.

technickytydenik.cz, Malé a střední podniky: Rodinné firmy a sociální podniky se dočkají ocenění

Rada kvality České republiky, Asociace společenské odpovědnosti, Asociace malých a  středních podniků a  živnostníků ČR a  společnost P3-People, Planet, Profit dnes představily program Ceny za společenskou odpovědnost – „Podnikáme odpovědně“. Toto ocenění vyzdvihuje přínos malých a  středních podniků, rodinných firem a  sociálních podniků, které bez masivní propagace a nároku na uznání realizují desetitisíce drobných akcí, které jsou v  součtu nesmírně významným přínosem na poli společenské odpovědnosti (CSR) v  celorepublikovém měřítku.

Spolupráce čtyř nezávislých subjektů na organizaci a  realizaci Ceny za společenskou odpovědnost – „Podnikáme odpovědně“ je jedním z  výsledků Národního akčního plánu společenské odpovědnosti organizací v  ČR, který v  loňském roce přijala vláda. „Přijetím Národního akčního plánu společenské odpovědnosti organizací jsme se přihlásili k  podpoře tématu, které je doslova klíčové pro zajištění udržitelného rozvoje nejen v  naší zemi, ale na celém světě. Velice mě těší, že se nám daří spojovat dříve roztříštěné aktivity na podporu společenské odpovědnosti a  že konečně ve shodě pracujeme na dosažení společného cíle, kterým je korektní, dlouhodobě udržitelné a  společensky prospěšné podnikání v  naší zemi“, uvedl ministr průmyslu a  obchodu Jan Mládek.

V  oblasti společenské odpovědnosti se zatím pozornost veřejnosti i  médií soustřeďovala na rozsáhlé projekty a  oceňování celorepublikových aktivit velkých společností. V  jejich stínu ale v  naší zemi působí statisíce menších firem, které své aktivity v  oblasti CSR navenek příliš nekomunikují, ale které jsou v  součtu nejméně stejně významným prvkem pro zavádění společenské odpovědnosti v  naší zemi.

„Jen málokdo si uvědomuje skutečný význam malých a  středních podniků pro naši ekonomiku. Tyto firmy vytváří přes 38% našeho HDP a  zaměstnávají 61% pracovníků. A  podobným způsobem – tedy součtem statisíců drobných aktivit – můžeme získat skutečný obraz a  ohodnotit význam podílu malých a  středních podniků na poli společenské odpovědnosti. Cena za společenskou odpovědnost – „Podnikáme odpovědně“ má tento podíl spravedlivě ocenit 
a  především zviditelnit,“ vysvětlila Eva Svobodová, generální ředitelka Asociace malých a  středních podniků a  živnostníků ČR.

Řada malých podnikatelů uplatňuje odpovědné chování jako standardní součást řídících procesů. Oproti velkým podnikům se jedná většinou o  méně formální přístup.

„Ke společensky odpovědnému chování je vedou většinou silné etické a  osobní hodnoty majitelů či zakladatelů.  Ty nejsilnější příběhy v  CSR proto nevytváří jen velké společnosti, ale také malé a  střední podniky z  regionu, jejich zaměstnanci i  komunita kolem nich. Právě na jejich příběhy, které mohou inspirovat a  motivovat i  další a  ukázat, že společenská odpovědnost dává smysl, chceme novým oceněním upozornit“, uvedla Lucie Mádlová, výkonná ředitelka Asociace společenské odpovědnosti.

Cena za společenskou odpovědnost – „Podnikáme odpovědně“ je rozdělena do tří kategorií. Kromě malých a  středních podniků a  rodinných firem jsou samostatně posuzovanou kategorií i  sociální podniky, jejichž podnikatelské aktivity jsou směřovány tak, aby prospívaly společnosti a  životnímu prostředí. Dalo by se říci, že společenská odpovědnost je základní náplní jejich činnosti.

„Sociální podniky hrají důležitou roli v  místním rozvoji a  často vytváří pracovní příležitosti pro osoby se zdravotním, nebo sociálním znevýhodněním. Vyprodukovaný zisk používají z  větší části pro svůj vlastní rozvoj nebo rozvoj komunity. Stejně důležité, jako dosahování zisku, je pro ně ale i  zvýšení společenského prospěchu. I  proto si nepochybně zaslouží vlastní kategorii v  Ceně za společenskou odpovědnost – „Podnikáme odpovědně“, doplňuje Petra Francová, ředitelka P3-People, Planet, Profit.

Do prvního ročníku Ceny za společenskou odpovědnost – „Podnikáme odpovědně“ se mohou firmy hlásit do konce srpna 2015. Nezávislé hodnocení přihlášených provede Sdružení pro oceňování kvality a  vítězové jednotlivých kategorií budou oceněni na Slavnostním večeru ve Španělském sále Pražského hradu v  rámci Listopadu – Měsíce kvality v  ČR.

ČT1, Události: AMSP ČR zahajuje v regionech a obcích podporu malého podnikání církví

Výroba hostií, hořčic, sirupů a nebo třeba pronajímání prostor. Rozkvětu církevního podnikání pomůže svými radami Asociace malých a středních podniků. Kláštery a řády s ním začaly už po revoluci, farnosti k němu teď ponoukají právě církevní restituce. 

Hospodářské noviny, Karel Havlíček: Politický handl při stanovování minimální mzdy je chyba

Odbory a zaměstnavatelé se na tripartitě nedohodli na růstu minimální mzdy. Iniciativu tak přenechali politikům. Vládní návrh růstu o 700 korun v příštím roce by firmy stál 1,5 miliardy korun. Odbory požadují ještě o 300 korun víc. Dnes je minimální mzda 9200 korun, tedy přes 34 procent průměrné mzdy. Vládní závazek je, aby byl tento poměr 40 procent.

Po necelém roce v Česku opět probíhá bitva o minimální mzdu. Výše platu, který v příštím roce bude pobírat asi sto tisíc zaměstnanců v profesích jako uklízečky, šičky či číšníci, už tradičně rozděluje odbory a zaměstnavatele – a nechává větší prostor vládě.

Zatímco odboráři v čele s Josefem Středulou včera na již třetí jednání tripartity o mzdách přijeli s požadavkem navýšení o tisíc korun měsíčně, zástupci konfederace zaměstnavatelů avizovali ochotu přidat jen polovinu. Jelikož se strany nedohodly, rozhodne o záležitosti vláda. Ta předtím ústy ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové za „rozumný kompromis“ označila částku 700 korun, o niž se mzdové minimum zvyšovalo už letos.

Marksová ale také připomněla závazek kabinetu dostat minimální mzdu na 40 procent českého platového průměru: „Pokud bychom ho do konce volebního období měli dodržet, museli bychom navyšovat o tisícikorunu ročně.“

V debatě proti sobě stojí známé argumenty. Podle odborářů je třeba držet mzdy na takové úrovni, aby se lidem pracovat vyplatilo víc než záviset na sociálních dávkách a aby se podpořila jejich kupní síla. Zaměstnavatelé varují před rostoucími mzdovými náklady firem, které povedou v lepším případě k obcházení státu – práci na černo či švarcsystému – a v horším případě k propouštění a růstu nezaměstnanosti.

Pokrizový půst skončil

Soudě podle vývoje posledních let mají aktuálně navrch ti první. Je to dáno především tím, že nejnižší mzda se v Česku za předchozích pravicových vlád dlouho nehýbala, i když průměrné platy v ekonomice rostly.

„Prvním výraznějším zvýšením je až to letošní na 9200 korun, díky čemuž by měl poměr minimální a průměrné mzdy dosáhnout 34,4 procenta,“ říká hlavní ekonom Deloitte David Marek. Připomíná, že zmiňovaný poměr ve vyspělých zemích OECD přesahuje 38 procent. „Je tedy možné říci, že minimální mzda by Česku mohla přinášet více užitku než problémů – je totiž stále relativně nízká,“ domnívá se Marek.

Podobně vyznívají i propočty ministerstva práce, které mají HN k dispozici. Po odečtení odvodů dnes člověku s minimální mzdou zbude 8188 korun – o 1500 korun méně, než kolik podle mezinárodní metodiky činí současná hranice příjmové chudoby. „Minimální mzda v Česku stále patří k nejnižším v EU, a to i po zohlednění cenových hladin v jednotlivých zemích,“ uvádí se v materiálu, který podporuje variantu navýšení o 700 korun. Podle dokumentu si v přepočtu na stejné ceny hůř než Češi vedou jen Estonci, Litevci, Rumuni a Bulhaři.

Při vypočítávání dopadů doporučované varianty na firmy ministerstvo kalkuluje, že roční náklady na jednoho zaměstnance včetně sociálního a zdravotního pojištění vzrostou zhruba o 11 tisíc korun. Celkem by podniky vydaly navíc 1,5 miliardy korun. Veřejný sektor by navýšení stálo třikrát méně. Daňový výnos pro státní kasu se nijak nezmění.

Nepřehnat to

Vládní závazek, který předpokládá paušální navyšování minimální mzdy v dalších letech, kritizuje hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

„To, že by se tady už dvakrát po sobě minimální mzda zvýšila výrazně víc, než roste průměrná mzda, znamená, že se mění celkové poměry ohodnocování ve firmách,“ říká Sobíšek. Poukazuje tak na skutečnost, na niž často upozorňují sami podnikatelé: po zvýšení minimální mzdy budou firmy muset přidat nejen nejhůře placeným zaměstnancům, ale i ostatním.

To dokládají i statistiky. „Bezprostředně po zvýšení minimální mzdy dochází k mírnému nárůstu podílu zaměstnanců odměňovaných touto mzdou, který postupem času opět klesá,“ říká Petr Sulek z tiskového oddělení ministerstva práce. Lidé, kteří před navýšením brali o něco víc než minimum a teď je tato kategorie „dohnala“, dostanou postupně také přidáno a posunou se na příjmovém žebříčku opět o něco výš.

„Minimální mzda se ještě viditelně neprojevuje například rušením pracovních míst, ale pokud bychom v rychlém zvyšování pokračovali, mohlo by to nastat,“ míní Sobíšek.

Před rigidním navyšováním mzdového minima varuje Karel Havlíček z Asociace malých a středních podniků. „Nemělo by se zvyšovat na bázi politického handlu. Třeba více, třeba méně, ale rozhodně ve vazbě na výkonnost ekonomiky.“ Jelikož ale záležitost skončí v koaliční radě, jsou teď na tahu právě politici.

Česká televize, Studio ČT24, Pavla Břečková: Odbory žádají navýšení minimální mzdy o 1000 KČ

Podnikatel.cz, Eva Svobodová: Karenční doba plní svůj účel, nemocnost v prvních dnech se snížila na polovinu

Aktuálně projednávaný návrh novely zákona by mohl zrušit karenční dobu. Návrh s řadou formálních nedostatků má své klady i zápory. Zaměstnanci by mohli mít od příštího roku placené první tři dny pracovní neschopnosti. Návrh novely zákona je prozatím neúplný. Změna má svá pro i proti. Zástupci zaměstnavatelů a zaměstnanců se neshodují. 

Poukazujeme zároveň na nález Ústavního soudu, který říká, že karenční doba v délce 3 dnů nevystavuje zaměstnance hrozbě poklesu standardu k vedení důstojného života. Řada malých a středních podniků má v rámci benefitů zavedeny tzv. sick-days, cca 1–3 dny ročně, které si mohou zaměstnanci během roku zcela bez problémů vybrat. Je třeba zdůraznit, že za zaměstnance je navíc samozřejmě odváděno v průběhu karenční doby plné sociální i zdravotní pojištění ze strany zaměstnavatele, vysvětluje Eva Svobodová. Dodává, že odpovědnost za svůj zdravotní stav by měl nést i zaměstnanec.

Celý článek naleznete zde:

itradenews.cz, AMSP ČR – Podporujeme rodinné farmy

Víte, že denně zmizí v České republice patnáct hektarů orné půdy? Nejen o tom jsme hovořili u příležitosti Mezinárodního roku půdy s předsedou Asociace soukromého zemědělství České republiky (ASZ ČR) Josefem Stehlíkem.

Česká televize, Události: AMSP ČR představuje výsledky unikátního průzkumu rodinných firem

Většina z 300 tisíc rodinných firem v Česku vznikla po sametové revoluci. A jejich majitelé dnes po více než 20 letech tak často řeší, zda žezlo vedení společnosti předají svým dětem, nebo jestli ji raději neprodají cizím investorům. Podle průzkumu agentury Ipsos, který si u ní nechala vypracovat Asociace malých a středních podniků, je víc těch, kteří by rodinnou firmu spíše prodali.

„Každý rok nás průzkum v něčem překvapí. Začínáme pozorovat, že rodinné firmy přestávají být zahleděné pouze do vlastní kuchyně a nebojí se vyslat potomky na zaučení. To je nepochybně dobrá zpráva z pohledu řízení rizik, neboť přebírající generace může přirozeným způsobem kriticky zhodnotit zažité postupy, které mohou být brzdou rozvoje. Současně přestává být tabu hovořit u rodinných klanů o prodeji firmy cizím investorům,“ uvedl Karel Havlíček z Asociace malých a středních podniků a živnostníků.

Celý čálnek naleznete zde:

Česká televize, Události: Potvrzují se argumenty AMSP ČR – místní teritorialita soudních exekutorů by poškodila věřitele

Místní příslušnost exekutorů, tedy taková praxe, kdy by byl každý z nich vázaný na jeden region, může zpomalit vymáhání dluhů a zvýšit náklady věřitelů – taková jsou podle studie, kterou si nechalo vypracovat ministerstvo spravedlnosti, rizika návrhu, jenž momentálně leží na stole senátorů.

„Tak to je skutečně jeden z nešťastných návrhů. V téměř třiceti českých regionech je pouze jeden soudní exekutor. Takže by tam firmy nebo instituce čekaly poměrně dlouhou dobu, než bude jejich případ vyřešen,“ uvedl Karel Havlíček z Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR.

Celý článek naleznete zde:

CFO World, AMSP ČR vládě: Zvýšení daní nepřipadá v úvahu

Asociace malých a středních a podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) považuje návrh ČSSD na zvýšení daní právnickým osobám za zásadní porušení dohod. Podnikatelé vesměs akceptovali to, že se zavede celá řada opatření pro lepší výběr daní, nicméně při zachování stávajících daňových sazeb. Přijít v mezičase účinnosti těchto opatření s vážným návrhem na zvýšení daní považuje AMSP ČR za velmi nekorektní.

Elektronická evidence tržeb, zavedení kontrolních hlášení, režim nespolehlivého plátce nebo přísnější tresty pro daňové podvody jsou opatření, která byla po velkých diskusích a korekturách s podnikatelskou veřejností akceptována, a to zejména proto, že se nezvýší daně. Podnikatelé tak naplnili dohodu, založenou na tom, že se daně nebudou zvyšovat, pakliže se pomůže jejich výběru ve stávajících daňových sazbách. Včerejší návrh premiéra ale těmito dohodami otřásl, byť AMSP ČR nakonec kvituje racionální dohodu koalice, že zvyšování daní není na pořadu dne. AMSP ČR přitom doposud hodnotila přístup vlády k podnikatelům jako velmi dobrý.

Celý článek naleznete zde:

Noviny.cz: Problém úspěšných Čechů: Děti by mé dílo pohřbily, ale komu předat žezlo? AMSP ČR představuje průzkum k rodinným firmám.

Začínali s podnikáním od píky ve svatém nadšení 90. let. Přežili těžká období, kdy ve firmě trávili i čtrnáct hodin denně včetně víkendů. Teď jsou se z nich vážení dodavatelé zboží či služeb nebo polotovarů pro nadnárodní hráče. Zdálo by se, že mají po starostech. Nemají. Čas kvapí. Zestárli. A nemají komu z rodiny firmu předat. Děti často nedorostly do výše svých otců či ambiciózních matek.

Celý článek naleznete zde: