Napsali o nás
BBC – Studio Zet: Eva Svobodová k tématu snížení věkové hranice pro podnikání na 16let a k programu Erasmus pro mladé podnikatele
Mladí Češi podle výzkumu Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) preferují spíše jistotu zaměstnaneckého poměru před vlastním podnikáním. Program Erasmus si nově klade za cíl také pomáhat nejenom studentům, ale i talentovaným mladým podnikatelům.
Podle Evy Svobodové, generální ředitelky ASMP, se mohou mladí podnikatelé registrovat do programu Erasmus, který umožní výjezd na zkušenou do všech zemí EU včetně 10 dalších států. Program také poskytne svým účastníkům kapesné. Podmínkou je podle Svobodové předložení dobrého podnikatelského projektu.
Podrobné informace lze získat na webových stránkách www.svou-cestou.cz. Asociace v programu kromě finanční dotace také zprostředkovává začínajícím podnikatelům poradenství.
Od nového roku budou moci mladí podnikat už od 16 let
Od 1. ledna se v České republice sníží věková hranice, od které budou moci mladí lidé podnikat – na 16 let, ze současných 18. Nově bude stačit jen souhlas rodičů a potvrzení od místně příslušného soudu.
„Mladí jsou zdatní v administrativních oborech a často disponují výbornými organizačními a jazykovými schopnostmi,“ řekla Svobodová ve vysílání Studia Zet. „Novela občanského zákoníku umožní mladým férové podnikání, kdy mohou podnikat naostro a nemusí obcházet zákon.“
„Asociace novinku vítá, protože je řada zajímavých mladých lidí, kteří tuto možnost dosud neměli. A to hlavně v oborech, kde není nutný velký kapitálový vstup a mohou využít znalosti, které starší generace nemá, typicky v oborech informačních technologií,“ řekla Svobodová.
Autoři českého zákona se inspirovali v Německu
Autoři českého zákona se poučili od občanského zákoníku v Německu. Odpůrci návrhu někdy namítají, že zákon je jen pro relativně malé množství populace. Argumentem také je, že v 16 letech zpravidla člověk není emočně dospělý natolik, aby mohl zodpovědně podnikat.
Zkušenosti s aplikací tohoto zákona mají nejen v Německu, ale i Dánsku a Holandsku. Inspirací pro budoucí české podnikatele může být například žák páté třídy v holandském Delftu, Puck Meerburg, který navrhl aplikaci pro iPhone, která jeho spolužákům pomáhá naučit se násobilku. Aplikaci si do mobilů stáhlo 70 000 uživatelů.
Posouzení vyspělosti nezletilého podnikatele
Rozumovou vyspělost a celkové schopnosti žadatelů bude zkoumat soud individuálně, podle místa bydliště. Změna může i ošetřit situaci, kdy například rodič nezletilého onemocní nebo zemře a je třeba převzít podnik. „Tato novela může být užitečná zejména v rodinných firmách, kde nyní očekáváme velkou vlnu nástupnictví,“ řekla Svobodová.
Novela upravuje dvě nové kategorie, kdy nezletilý může získat buď částečnou nebo plnou svéprávnost. Pokud je někdo uznán plně způsobilým podnikat pod hranicí 18 let, nezískává jen možnost lepších výdělků, ale musí nést v plné míře odpovědnost za své podnikání, například dluhy. V extrémním případě může skončit i ve vězení. Podnikání je omezeno také odborností, která je pro danou živnost vyžadována.
Záznam celého rozhovoru naleznete zde:
Zdroj: Zet
Karel Havlíček v pořadu Pro a proti obhajuje živnostníky před politickým populismem
Český rozhlas, pořad Pro a proti
Celý záznam naleznete zde:
ČT24: Jak omezit zbytečnou byrokracii a pomoci malým podnikům? Aleš Michl, Karel Havlíček a Jiří Belinger
Ekonomika ČT24, Předčasné volby, změny a podnikání
Celý záznam naleznete zde:
AMSP ČR je skeptická vůči zavedení povinných registračních pokladen a žádá přijetí odpovědnosti za nesplnění následného výběru daní
Pokud po víkendových volbách bude vládnout ČSSD, hodlá účtenkovou loterii spustit i u nás, a to jako součást povinného zavádění registračních pokladen s fiskální pamětí do všech obchodů a provozoven. Za výhody registračních pokladen ale Mládek považuje i snazší reklamaci zboží kvůli počítačovému paragonu. V globálu však zavedení pokladen podle Mládka není samospasitelné: ke zlepšení výběru daní je třeba především vyřešit únik firem do daňových rájů či omezit přístup firem s tajnými akciemi k veřejným zakázkám.
Velmi opatrný, až skeptický přístup k povinným registračním pokladnám mají podnikatelské svazy. „Nechceme, aby to bylo uchopeno jako populistické gesto,“ uvedl pro regionální Deník předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Karel Havlíček. Podle něj totiž chybí to základní: přesný odhad, kolik daní navíc by zavedení pokladen přineslo do státní kasy.
Celý článek naleznete zde:
http://www.denik.cz/z_domova/cssd-chce-zavest-uctenkovou-loterii-po-vzoru-slovenska-20131021.html
Karel Havlíček k významu ukrajinského trhu pro naše exportéry
Co si od návštěvy českého prezidenta Miloše Zemana na Ukrajině slibují malé a střední podniky? Jak jim tato návštěva může pomoci? Odpovědi na tyto a další otázky naleznete v rozhovoru Karla Havlíčka pro Euractiv.
Celý rozhovor naleznete zde:
ČT24: Karel Havlíček k šancím a nástrahám nových trhů a podmínkám k podnikání
Studio ČT24
Celý záznam naleznete zde:
(stopáž cca 12:10)
http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10101491767-studio-ct24/213411058321021/
Zprávy FTV Prima: Eva Svobodová k problematice zaměstnávání na částečné úvazky
Na částečný pracovní úvazek v České republice pracuje pouhých 6% obyvatel. O kratší pracovní úvazky mají zájem především maminky s malými dětmi nebo starší lidé, nabídka firem je ale stále velmi omezená.
Záznam pořadu naleznete zde:
(stopáž 0:38s)
http://play.iprima.cz/zpravy-ftv-prima/zpravy-ftv-prima-18102013
Český rozhlas Plus: Je správné, že mladí budou mít možnost podnikat i před dosažením 18 let? Karel Havlíček v diskusním pořadu Pro a proti
Souhlas rodičů a potvrzení od soudu bude od příštího roku stačit k tomu, aby mladší 18 let mohli podnikat. Přinese to mladým nadšencům a potažmo jejich rodičům výhody nebo to v sobě skrývá více nevýhod?
Záznam celého pořadu naleznete zde:
Pavla Břečková k novele zákona o pohonných hmotách, který právě vstupuje v platnost
Distributoři pohonných hmot musí ode dneška skládat dvacetimilionovou kauci. Novela má zabránit daňovým únikům. Ty se ročně odhadují až na osm miliard korun. Distribuce pohonných hmot tak bude koncesovaná živnost. Proti novele ale protestují menší prodejci. Podle nich je výše kauce likvidační. Opatření napadla i skupina senátorů u Ústavního soudu. Upozorňujeme na naše stanovisko z 19.3.2013.
Stanovisko AMSP ČR z 19.3.2013:
https://www.amsp.cz/amsp-cr-se-vyjadruje-k-navrhu-novely-zakona-311-2006-o?highlightWords=kauce
Více informací a záznam rozhovoru s členkou představenstva AMSP ČR Pavlou Břečkovou dne 1.10.2013 naleznete zde:
http://www.rozhlas.cz/zpravy/domaciekonomika/_zprava/1263100
Česká televize, Události: Prosadili jsme odklad datových schránek pro živnostníky
Už od ledna si měl všichni živnostníci podle nového zákona povinně zřizovat datové schránky. Po protestech podnikatelů se ale ministr práce a sociálních věcí v demisi František Koníček dohodl s Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ) na dalším ročním odkladu. Plánů na elektronizaci komunikace podnikatelů s úřady se přesto nevzdává.
List papíru s přehledem příjmů, který každoročně provází daňové přiznání, měl od nového roku nahradit elektronický formulář, zaslaný prostřednictvím datové schránky nebo opatřený elektronickým podpisem. Pro řadu živnostníků to ale představuje velký problém – v některých oborech totiž používají počítač jen minimálně.
Dnes si můžou drobní podnikatelé, jako jsou řemeslníci, stavebníci či hostinští, oddychnout – ministerstvo se spolu s ČSSZ rozhodlo zavedení povinných datových schránek ještě o rok odložit. „Po poradě s vrchním ředitelem správy sociálního zabezpečení prodloužíme výjimku OSVČ o rok, to znamená do konce roku 2014,“ informoval ministr práce a sociálních věcí v demisi František Koníček.
Živnostníci vesměs rozhodnutí státních úřadů vítají. Práci s počítačem se nebrání, datovým schránkám ale nevěří. Z necelého milionu českých podnikatelů a živnostníků jich datovou schránku využívá jen asi 41 000.
„Zjednodušujme maximálně život živnostníkům. Na druhou stranu mi není jasné, proč by každý, kdo dělá mikroživnost, ať už je to kadeřnice, či zemědělec, musel mít počítač,“ ptá se Karel Havlíček z Asociace malých a středních podniků a živnostníků.
Během roku živnostníky přesvědčíme
Proč tak náhlý obrat? Úřady si udělaly analýzu rizik zavedení povinných datových schránek. Ukázala, že živnostníci nejsou na novinku připraveni a také to, že stát mění pravidla příliš často. „I sami živnostníci mají problém se v té úpravě orientovat a vyplnit správně přehled,“ přiznává vrchní ředitel úseku sociálního pojištění ČSSZ Pavel Krejčí.
Ministerstvo má teď rok času na to, aby rozhodlo co dál. Plány na elektronické podávání přehledů opustit nechce. Resort doufá, že během dodatečného roku dostatečně připraví úředníky a živnostníky o výhodnosti novinky přesvědčí.
Povinnost používat datové schránky tak i v příštím roce budou mít jen zaměstnavatelé, a to bez ohledu na to, kolik mají zaměstnanců.
Zdroj: ČT24
Český rozhlas Radiožurnál: Asociace byla vyslyšena – z živnostenského rejstříku zmizí údaje o bydlišti
Údaje o bydlišti nebo místu pobytu podnikatele budou možná neveřejné. V živnostenském rejstříku by měly zůstat jen informace o provozovně. Počítá s tím novela živnostenského zákona, kterou připravuje ministerstvo průmyslu a obchodu.
V současné době můžeme najít v živnostenském rejstříku dostupném na internetu řadu informací o podnikateli včetně údaje o jeho bydlišti. Podle odborníků to ale pro podnikání není důležité.
Daleko zásadnější jsou údaje o provozovně nebo místu, kde živnostník podniká. A proto by mohly být informace o bydlišti dostupné jenom na požádání. Podrobnosti o novele zjišťoval redaktor Českého rozhlasu Jan Beneš.
„Pokud by někdo požadoval údaje o bydlišti podnikatele, budou mu poskytnuty, pokud k takovému požadavku prokáže právní zájem. Jako příklad bych uvedl požadavky ze strany finančního úřadu, soudu či policie,“ vysvětluje náměstek ministra průmyslu a obchodu Tomáš Hajdušek z ODS.
Z veřejné databáze mají být podle novely také po čtyřech letech odstraněny údaje o živnostnících, kteří ukončili podnikání. V současné době jsou v rejstříku i poté, co podnikatelům skončilo oprávnění k živnosti. Podle ČTK to kritizují jak sami živnostníci, tak i Úřad pro ochranu osobních údajů.
Novela živnostenského zákona by měla snížit administrativní zátěž. Podle náměstka ministra průmyslu a obchodu by podnikatelé například nemuseli živnostenskému úřadu opakovaně předkládat některé doklady:
„Týká se to například dokladů o odborné způsobilosti, jako jsou doklady o dosaženém vzdělání, délce praxe, případně osvědčení o absolvování kurzů.“
Zveřejňování adresy považují za nadbytečné také podnikatelé. A co se týče snížení administrativní zátěže, tak úlevu by jim přeneslo i nošení menšího množství papírů na úřady.
„Protože jsme v 21. století a máme možnost digitalizace, tak co se už jednou na jakýkoli úřad předložilo, tak je z našeho pohledu nesmysl, předkládat to potřetí, počtvrté, popáté,“ upozorňuje předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karel Havlíček.
Kdy a jestli vůbec bude novela zákona platit, není jasné. Je ve vnějším připomínkovém řízení a ministerstvo průmyslu a obchodu ji předloží až nové vládě. Resort navrhuje, aby platila od 1. července příštího roku.
Zdroj: Český rozhlas Radiožurnál
http://www.rozhlas.cz/zpravy/domaciekonomika/_zprava/1256580
Karel Havlíček – Hrozí, že nevyčerpáme z EU až 30 miliard korun, podporujeme přijetí n+3 a přesun prostředků do dopravní infrastruktury
České republice hrozí kvůli pomalému čerpání evropských prostředků v letošním roce ztráta ve výši několika miliard korun. Ministerstvo pro místní rozvoj se proto snaží přijmout opatření, která by toto riziko co nejvíce snížila. Nepřichází ale příliš pozdě?
„Čerpání evropských prostředků není uspokojivé,“ přiznal na začátku týdne ministr pro místní rozvoj v demisi František Lukl. Podle informací rezortu v letošním roce hrozí zemi ztráta až 30 miliard korun. Konečná bilance na konci programového období 2007-2013 však může být mnohem horší. Česká republika totiž patří mezi nejpomaleji čerpající státy v Evropě, když za sebou zanechává pouze země, jako je třeba Rumunsko či Bulharsko.
I z tohoto důvodu se rezort pro místní rozvoj rozhodl přistoupit k sérii opatření, která by měla zabránit nejhoršímu. Otázkou ale zůstává, zda zamýšlené kroky nepřichází příliš pozdě.
Snížení ztráty?
Podle aktuálních dat MMR bylo v Česku schváleno téměř 45 tisíce projektů za téměř 695 miliard korun. Příjemcům bylo vyplaceno 57,4 % alokace, avšak z Evropské komise přišlo pouze 34,7 % prostředků.
„To je velmi málo,“ uvedl ministr Lukl a dodal, že jeho rezort zavedl u řady problematických operačních programů krizové řízení a zároveň připravuje sérii kroků, které mají případné ztráty minimalizovat.
Mezi ně patří například přesuny nevyčerpaných prostředků z méně úspěšných operačních programů do programů, kterým se v čerpání daří o poznání lépe. „V tuto chvíli navrhujeme převod z OP Technická pomoc do ROP Moravskoslezsko a OP Praha-Konkurenceschopnost, z OP Životní prostředí do OP Doprava,“ uvedl ministr (více o plánovaných přesunech EurActiv 12.4.2013a EurActiv 10.9.2013).
Ministerstvo sáhlo i po tzv. vnitřních realokacích, tedy třeba mezi prioritními osami uvnitř jednotlivých operačních programů. „Tyto finanční prostředky by mohly být směřovány například do oblasti zateplení,“ vysvětlil ministr Lukl.
Pomoct by podle MMR mělo i převzetí části delegovaných činností z ministerstev vnitra a kultury zpět na rezort pro místní rozvoj, předložení tzv. velkých projektů (s celkovým rozpočtem nad 50 milionů eur) v Integrovaném operačním programu nebo snaha o rozvolnění pravidla n+2 na n+3.
Získáme rok navíc
Právě od posledního zmíněného opatření si mnozí slibují nejvíce. „Získáme tak rok navíc na vyčerpání prostředků, což je doba, která by podle mého České republice stačila,“ řekl v připravovaném rozhovoru pro EurActiv český europoslanec (ODS; ECR) a místopředseda Evropského parlamentu Oldřich Vlasák, který za celou iniciativou v europarlamentu stojí (EurActiv 5.9.2013).
Příslušné nařízení, které se věnuje zemím s obtížemi čerpat evropské dotace, nyní projednávají europoslanci a vyjádřit by se k němu měla i Evropská komise a členské státy. Zda se změnu v pravidle podaří vyjednat, je ale stále ve hvězdách. Proti ní se staví zejména čistí plátci do unijního rozpočtu a podle Vlasáka z ní není nadšená ani Komise.
Postoj členských států, které do rozpočtu více odvádějí, než z něj získávají, je ale do určité míry logická, říká europoslanec. „Pokud by k rozvolnění pravidla nedošlo, prostředky se nevyčerpají a tyto státy nebudou muset odvádět do rozpočtu EU tolik, co platí nyní,“ vysvětlil redakci.
Nemohlo to proběhnout dříve?
Pokus o rozvolnění pravidla ale oceňuje například Jiří Kvíz (*člen AMSP ČR), Team Leader v poradenské a konzultační společnosti eNovation, která se specializuje na strukturální fondy EU. „Domnívám se, že navrhovaná opatření zvýší šance na vyčerpání prostředků, které byly pro Českou republiku alokovány pro období 2007–2013. Změna pravidla n+2 na n+3 je proto rozumným krokem,“ řekl EurActivu.
Za stejně důležité pak považuje i rozhodnutí přesunout nevyčerpané prostředky do úspěšnějších operačních programů. Zda se ale předpovídanou ztrátu podaří skutečné zmírnit, bude podle něj ve skutečnosti záležet na struktuře realokací.
„Je navíc také otázkou, zda takový krok nemohl být učiněn o několik měsíců dříve,“ podotkl.
Podobně to vidí i Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků. „Po bitvě je každý generál. Projevuje se ale to, že opět doplácíme na českou komplikovanost. Jsme mistři ve složitých procedurách a řešeních. Nadáváme sice na byrokracii EU, ale současně schválíme tak komplikovaný systém distribuce evropských peněz, že se v něm nevyznají ani ti, co ho tvořili,“ uvedl.
V situaci, v jaké se aktuálně nachází Česká republika, je ale podle něj potřeba podpořit každou aktivitu, která směruje ke snížení celkové ztráty, včetně rozvolnění pravidla n+2 nebo realokace ve prospěch dopravní infrastruktury.
„Není to sice nejčistší řešení, ale v dané chvíli lepší, než o zdroje přijít úplně,“ dodal.
Zdroj: Euractiv
http://www.euractiv.cz/regionalni-rozvoj/clanek/cr-se-snazi-zrychlit-cerpani-neni-ale-pozde-011125
Karel Havlíček ke kauze OKD
Skutečně schopný podnikatel si v době, kdy jeho podniky vytváří zisky, nechává něco na horší časy a vytváří si takzvaný rezervní fond. To řekl k problémům kolem nerentabilní těžby černého uhlí, která povede k propouštění tisíců horníků z Dolu Paskov na Frýdecko-Místecku, prezident Miloš Zeman. Naznačil tak, že zodpovědnost za osud dolu a jeho zaměstnanců nenese stát, ale firma a její vlastníci. Co na tato slova říkají sami podnikatelé? Připravili se v dobrých dobách na zlé časy?
Bývalý dlouholetý šéf Hospodářské komory a exministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek také nepovažuje za dobré a možné, aby stát jakkoli finančně sanoval konkrétní podnikatelský subjekt a konkrétního podnikatele. „To je skutečně záležitost konkrétního podnikatelského subjektu,“ potvrdil ParlamentnímListům.cz. Ale současně upozorňuje, že stát nemůže po žádném podnikateli nebo podnikatelském subjektu chtít, aby dlouhodobě pracoval tak, aby vytvářel ztrátu. Drábek tak odmítá požadavky, které se objevují, aby OKD provozovalo ztrátový Důl Paskov déle než rok. „Státem řízenou ekonomiku už jsme tu měli, někteří si to pamatujeme, a to je určitě špatná cesta,“ konstatuje Drábek. Souhlasí ovšem s názorem, že si firmy mají vytvářet rezervní fond na horší časy. „Ale rezervní fond slouží k tomu, aby případně překlenul nějaké dočasné problémy, v žádném případě není určen pro to, aby kryl perspektivně dlouhodobě ztrátové podnikání,“ upozornil Jaromír Drábek.
Kdo nepřemýšlí, když svítí sluníčko, co bude dělat, až se zatáhne, je špatný podnikatel
Podnikatelé nutnost vytváření rezervního fondu potvrzují. „Souhlasím s panem prezidentem, tomu říkáme strategický nebo operativní kontroling, každá firma musí v době, kdy se jí daří, myslet na to, co bude za rok, za dva, za tři. Pokud to nedělá, tak nepřežije. To platí pro malé i velké firmy. Pokud se nepřemýšlelo, když svítilo sluníčko, co se bude dělat, když bude zataženo, tak je to špatný podnikatelský úsudek,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz šéf Asociace malých a středních podnikatelů a živnostníků Karel Havlíček.
Ale současně připouští, že za krach firmy nemůže jen vlastník, záleží i na tuzemském nebo evropském prostředí. „Nicméně gramotný vlastník musí trochu předvídat, musí počítat s tím, co může nastat. A tato změna, která nastává, to není zpráva z posledního měsíce. S tím se dalo do určité míry počítat. A někteří vlastníci se na to připraví tak, že restrukturalizační kroky zahájí dřív. Možná kdyby je zahájili v OKD dřív, tak nejsme tam, kde jsme,“ kritizuje Havlíček společnost OKD. Co tedy podle něj mohli majitelé společnosti dělat, jak se na současnou situaci měli připravit? „To je otázka dividendové politiky, na to evidentně narážel prezident Miloš Zeman, je to otázka včasných úspor, struktury společnosti, dalších investic skupiny, to je víc faktorů,“ vysvětlil zástupce malých a středních podnikatelů.
Odstupné dvanáct platů je korektní rozloučení. Ale propuštění horníci už práci v regionu neseženou
Ale horníci neodejdou z Dolu Paskov za rok s prázdnou. Jednak část havířů může přejít do dalších dolů společnosti na Karvinsku, a ti, kteří budou propuštěni, mají dostat dvanáct měsíčních platů odstupného. Havlíček připustil, že je to korektní jednání. „Pokud někoho propustí s takovým odstupným, tak je to docela korektní. To je ještě přípustný způsob. Ale mohlo to být lepší. Problém je v tom, že když se lidi propustí, tak v regionu práci neseženou,“ podotkl.
Problém ohrozí nejen horníky z Dolu Paskov, ale i další firmy
I když zástupce podnikatelů chápe, že premiér nebo ministr financí nemůže říci nic jiného než to, že situace v OKD není věcí státu, ve finále bude muset vláda k tomuto problému zaujmout nějaké stanovisko. „Protože to je tak silná časovaná bomba, která skutečně ohrozí nejen sociální smír, ale ohrozí spoustu firem, celý region, takže vláda bude muset něco udělat. Nenalhávejme si, že neudělá, vzpomeňme si na vlády v devadesátých letech, které se vždycky střídaly na Ostravsku, a každý, kdo tam přijel, upustil tu jednu miliardu, tu dvě miliardy, tu tři, aby zachránil situaci, vždycky se tam něco hodilo,“ připomněl nepříliš vzdálené období. I když podle něj vláda dnes něco deklaruje, druhá věc je, co bude muset nakonec udělat. „Tím neříkám, že by měla zasahovat do Dolu Paskov, aby prodloužila jeho životnost, když tam nasype několik miliard. Bude muset připravit programy podpory pro nezaměstnané, bude tam muset udělat rekvalifikační kursy, bude tam muset rozhýbat ekonomiku jiným způsoben než tím, že podpoří jednu firmu,“ je přesvědčen Karel Havlíček.
Stát nemůže pomáhat jedné firmě, ale lidem, kteří ztratili práci, ano
Také exministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek vidí spoustu možností, jak stát může postiženému regionu pomoci. „Stát musí samozřejmě vytvářet podmínky, aby lidem, kteří z jakéhokoli důvodu ztratí práci, pomohl nalézt novou práci, aby v rámci politiky aktivní zaměstnanosti podporoval vytváření nových pracovních míst. Ale to nemůže být v žádném případě směšováno s tím, že by stát mohl pomáhat konkrétnímu podnikateli,“ prohlásil. Ale je i řada dalších možností, jak může stát podpořit podnikatele.
Opatření musí být plošného charakteru, říká Jaromír Drábek
Stát musí podle Drábka v každém případě vytvářet stabilní podnikatelské prostředí a také, když jde o strukturálně postižený region, jako je právě sever Moravy, je také jeho úlohou vytvářet možnosti pro dobré investice, pro rozvoj podnikání. „Ale musí jít o opatření, která jsou plošného charakteru, nikoli směřovaná k jedné konkrétní firmě,“ znovu zdůraznil, protože podpora jedné firmy by Česku ostatně ani u Evropské komise neprošla. Jaromír Drábek zopakoval, že není příznivcem toho, po čem někteří volají, aby stát řídil podnikání jednotlivých firem tím, že bude ve své hospodářské politice určovat, co jsou prioritní odvětví, čím se mají podnikatelé zabývat a že by to měl stát nějak selektivně podporovat. „To není dobrá cesta. Stát musí vytvářet obecně dobré podmínky pro rozvoj ekonomiky, ať už je to podporou vzdělávání, podporou infrastruktury. To jsou důležité momenty, keré mohou pomoci rozvoji regionu,“ je přesvědčen exministr práce a sociálních věcí.
Ať nikdo nečeká velký příliv investic na Ostravsko
Ale podpora vzdělávání, infrastruktury – to všechno jsou opatření, která přinesou, pokud se začnou uplatňovat, ovoce až za několik let. Není naděje vzhledem k oživení ekonomiky v Evropě, že by se mohlo podařit nalákat na severní Moravu investory, kteří by přinesli nové možnosti zaměstnanosti? Šéf Asociace malých a středních podnikatelů je k tomu velmi skeptický. „Bylo by to výborné, kdyby se to podařilo, hrozně bychom si to všichni přáli, ale buďme při zemi. Že by Evropa tepala hodně, to se říci nedá, i když poslední vyhodnocené čtvrtletí určité blýskání na lepší časy znamená, ale na druhou stranu ekonomiky evropských zemí jsou předlužené, a že by nastal nějaký investiční boom, to si zrovna v této chvíli nemyslím,“ nevidí velkou naději v přílivu investic, kterou označili ekonomové za jedinou šanci pro budoucnost severomoravského regionu. „A že by to byl boom, který by měl směřovat na Ostravsko, to už si vůbec nemyslím, protože podniky jsou tam silně provázané, a málokdo půjde dnes do regionu, kde je velký problém, mimo jiné i infrastrukturální. Já nechci říci, že Ostravsko dopadne jako druhý Detroit, ale pokud by se mělo jednat o desetitisíce nezaměstnaných, tak k tomu nebude mít daleko,“ obává se Karel Havlíček, že problém Ostravska se nevyřeší mávnutím proutku, ani když se do regionu nalejou peníze. „Pokud se tam nalejou peníze, může se problém jen oddálit, protože problém nevznikl jen chybnými kroky OKD, je to obecně problém celého odvětví, je to celoevropský problém, do podobné situace se může dostat každá firma,“ konstatoval pro ParlamentníListy.cz zástupce podnikatelů. Situaci na Ostravsku označil za velmi vážnou. „Je otázka, do jaké míry do toho stát vstoupí, jestli zmírní dopady, které tam nastanou. Z mého pohledu mu nic jiného nezbyde,“ dochází k jednoznačnému závěru Havlíček.
Zdroj: Parlamentní listy
ČTK FN: Karel Havlíček – Z poslední krize jsme se poučili
Praha – Omezení investic, výrazný tlak na vyšší efektivitu, snižování nákladů včetně mezd, důraz na inovace a hledání nových trhů jsou hlavními důsledky globální ekonomické krize, která postihla svět před pěti lety, pro tuzemské podniky. Vyplývá to z ankety ČTK mezi zástupci hlavních zaměstnavatelských svazů. Firmy podle nich získaly cenné zkušenosti, jako třeba tu, že se musí spoléhat samy na sebe. Průmyslová výroba se ještě nedostala na úroveň roku 2008.
„Období charakteristické poklesem zakázek a výrazným zostřením konkurence v rámci Evropy i v globálním měřítku vytvořilo silný tlak na urychlení restrukturalizace podniků. K nim patřilo nejen snižování nákladů, ale také větší snaha o inovace či hledání nových trhů,“ řekl ČTK analytik Svazu průmyslu a dopravy Bohuslav Čížek.
Došlo podle něj k citelné diferenciaci mezi jednotlivými odvětvími, ale i mezi jednotlivými firmami, třeba i v daném odvětví. Obezřetnost firem v rozhodování vedla ke snížení investičních aktivit, v loňském roce to ve srovnání s rokem 2008 představovalo v celkovém objemu pokles o zhruba osminu.
„Hlavní změny, které si krize vyžádala, bylo zefektivnění fungování podniků, snižování nákladů a diverzifikace ve složení produkce a odbytu,“ souhlasil prezident Hospodářské komory Petr Kužel. Zefektivnění fungování podniků a snižování nákladů s sebou přineslo v mnoha případech redukci počtu zaměstnanců a jejich nahrazení automatizovanými systémy či jinými technologiemi. Podstatně omezen byl rovněž vznik nových pracovních míst a nabírání nových zaměstnanců, dodal.
Podniky jsou daleko obezřetnější, nepouštějí se do investic, aniž by měly nemalé krytí vlastními zdroji, uvedl prezident Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček. Firmy podle něj daleko méně věří bankám a posílily právní zázemí ve smyslu vylepšení obchodních smluvních vztahů. Systematičtěji zabezpečují pohledávky, a to již od doby vzniku pohledávky, nikoliv až v době, kdy je mají po splatnosti.
Postupem času se podle Kužela začal projevovat obtížný přístup firem k financování. Banky začaly být při poskytování úvěrů opatrnější, což mělo za následek, že mnohé podniky na úvěr nedosáhly. Firmy, které neměly z předchozího období vytvořeny rezervy a zároveň nemohly získat úvěr, se pak ocitly v obtížné situaci, kdy nemohly provádět potřebné strategické investice. V důsledku toho nebyly schopny rychleji překonat změny, které s sebou hospodářský pokles přinesl, a byly nuceny omezit výrobu a vyčkávat skončení krize.
Větší firmy nyní aplikují systémové řízení rizik, nikoliv pouze finančních, ale napříč všemi útvary, upozornil Havlíček. Mnoho podniků se daleko více orientuje v restrukturalizacích, insolvenčních řízeních a řízení krizových situací. „Jsou poučeny, nečekají pomoc od státu a bank, více spoléhají na vlastní síly a uvědomují si, že každé růstové období je časem střídáno poklesem trhů a že je nutné se na tuto dobu připravit s předstihem,“ podotkl Havlíček.
Ačkoli s sebou krize přinesla převážně negativní změny a dopady, je nutné vnímat i její pozitivní stránky, doplnil Kužel. České podniky byly podrobeny tvrdé zkoušce, jež odhalila, které z nich jsou ekonomicky a finančně stabilní, dokážou dobře strategicky plánovat a jsou správně řízeny. „Mnohé z nich si uvědomily, že mají-li být mezinárodně konkurenceschopné, musejí se zaměřit na stránky a činnosti, ve kterých jsou tradičně silné, tedy zejména na kvalitu zpracování, vynalézavost, neotřelost a inovativnost. Dalším efektem, který předchozí období přineslo, je částečné zvýšení konkurence v odvětvích, které jsou v ČR tradičně monopolní či oligopolní, tedy hlavně v dopravě, telekomunikacích a energetice,“ uzavřel Kužel.
Zdroj: ČTK
Průzkum AMSP ČR – Zájem o financování exportu roste
Export malých a středních firem se za poslední rok zvýšil o 98 miliard korun a na celkovém exportu se podílejí 54 procenty. Ruku v ruce s tím roste i zájem o exportní financování. Komerční banka hovoří o několikanásobném růstu v posledních letech. „Zájem vzrostl o třetinu. Letos jsme poskytli úvěry v řádech stovek milionů korun,“ říká Lenka Tomanová, ředitelka odboru projektového a exportního financování České spořitelny.
Exportní financování přitom využívá pouze osm procent malých a středních firem, ukazuje průzkum Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR. Zbytek buď úvěrovou pomoc bank nepotřebuje, nebo se bojí administrativní náročnosti či ceny. Zástupci malých a středních firem tvrdí, že exportní firmy zpravidla nemají problém se získáním provozního financování vývozních zakázek.
Ve výhodě jsou u bank firmy, které mají své pohledávky pojištěné. Své budoucí tržby si však takto zajišťuje jen 18 procent malých a středních podniků. Banky přitom zajištění nabízejí. „ČSOB velmi často potvrzuje a financuje akreditivy nebo odkupuje zahraniční pohledávky,“ říká Pavla Hávová, tisková mluvčí ČSOB.
„Malé firmy mají zájem hlavně o předexportní financování a klasické exportní odběratelské úvěry, u obou těchto produktů spolupracujeme s Exportní garanční a pojišťovací společností (EGAP),“ dodává Miloš Večera, ředitel exportního financování Raiffeisenbank. Právě užší spolupráci s EGAP uvádějí banky jako jeden z důvodů, proč poskytují více vývozních úvěrů.
EGAP se nyní snaží malým a středním firmám vyjít při pojišťování pohledávek vstříc. Zjednodušil a zrychlil malým firmám administrativu spojenou se sjednáním pojištění. Loni EGAP poskytl pojištění 38 malým firmám, což bylo 44 procent pojištěných projektů.
Zdroj: E15
Autor: Jan Stuchlík
Přečtěte si, co o výsledcích průzkumu píší další média:
- ProByznys.info: http://probyznysinfo.ihned.cz/finance-pojisteni/c1-60806960-ceske-podniky-podcenuji-strategicka-rizika-a-temer-nepojistuji-pohledavky-v-zahranici-egap-to-chce-zmenit
- ČIA News: http://www.cianews.cz/ekonomika/amsp-podpora-exportu-by-mela-vychazet-z-podpory-investic/
- První zprávy: http://www.prvnizpravy.cz/zpravy/byznys/male-a-stredni-firmy-dobyvaji-svet-podcenuji-ale-rizika/
Karel Havlíček na téma bankovní úvěry menším firmám padly na dno
Malé a střední podniky tvořící páteř českého hospodářství a zaměstnanosti vyčerpaly za prvních sedm měsíců letošního roku nejméně bankovních úvěrů za poslední dekádu. Oproti loňsku propadl objem nově poskytnutých úvěrů do výše třiceti milionů korun o více než 35 procent. Vyplývá to z dat České národní banky o vývoji půjček domácím podnikům.
V absolutním vyjádření si firmy od počátku roku půjčily 48 miliard korun, tedy o 26 miliard méně než loni. Příčiny lze podle odborníků hledat na obou stranách úvěrového trhu. Banky jsou stále opatrnější a podniky odmítají investovat.
„Po uvolnění v letech 2011 a 2012 pozorujeme, že banky letos opět zpřísňují úvěrové podmínky,“ uvádí Karel Havlíček z Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR. Banky se staví k půjčování střízlivěji i kvůli špatným zkušenostem. Jen za uplynulý rok totiž vzrostl objem ztrátových úvěrů v bilancích českých finančních ústavů o deset procent na více než 85 miliard. „Segment malých a středních podniků je pro banky rizikový,“ připomíná Pavel Sobíšek z UniCredit.Firmy často trápí zpřísněné požadavky bank na spolufinancování investičních projektů. Běžně požadují, aby dal klient ze svého 30 až 40 procent. „Před krizí se banky spokojily s pěti procenty, často dokonce nepožadovaly žádné vlastní zdroje,“ uvádí Karel Havlíček. Nejnáročnější jsou banky v případě developerů, obdobná je i situace v průmyslu. Benevolentnější naopak banky zůstávají vůči exportérům do „spolehlivých“ zemí. Nakonec však o poskytnutí úvěru často rozhodne struktura rozvahy nebo kvalita pohledávek.
Zájmem o půjčky však neoplývají ani samotné firmy. A to přesto, že úrokové sazby jsou na historickém minimu. „Investiční aktivita klesá a neočekávám, že by se do konce roku zvýšila. Snížená poptávka po úvěrech je odrazem opatrných očekávání firem,“ uvádí Milan Mostýn ze Svazu průmyslu a dopravy. Poptávka neroste a výrobní kapacity zůstávají nevyužité, k investicím do rozšíření produkce tak chybí důvod. „Přes zpřísnění úvěrových standardů je hlavním faktorem poklesu půjček nedostatek poptávky a úvěrovatelných projektů,“ uvádí Jan Matoušek z České bankovní asociace. Podniky tak raději myslí dopředu a vytváří rezervy na horší časy. „Firmy zůstávají zdrženlivé a místo investic raději drží hotovost,“ uvádí Helena Horská z Raiffeisenbank.
Vrchol úvěrování nastal ještě v předkrizovém období, v roce 2006. Tehdy banky v Česku od ledna do července poskytly v úvěrech s hodnotou do třiceti milionů bezmála 130 miliard korun, tedy téměř trojnásobek toho, co za prvních sedm měsíců letošního roku.Zdroj: E15
Autor: Jaroslav BukovskýPavla Břečková – Podnikání už vás nebaví? Čtěte, jak můžete prodat firmu a na co si dát pozor
Vlastníte prosperující firmu, která se již na trhu pohybuje řadu let, rádi byste však začali dělat něco jiného? Je zbytečné pouze ukončit činnost, i firma se dá totiž prodat. Přečtěte si, jakým způsobem můžete společnost prodat a na co si dát při jejím prodeji pozor.
Prodat firmu sám, nebo s poradcem?
Způsobů, jak lze společnost prodat, existuje celá řada. Obecně se dají rozdělit do dvou skupin, buď podnikatel vyhledá zájemce sám, nebo využije zprostředkovatele a poradce. Výhodou druhé varianty je, že zprostředkovatel obvykle disponuje potřebnými kontakty na investory a dokáže zajistit zájemce v kratší době. Dobrý zprostředkovatel pak rovněž obvykle dokáže podnikateli vyjednat lepší cenu, než jakou by podnikatel vyjednal sám, a to zejména proto, že obvykle zajistí více zájemců,
vysvětlila serveru Podnikatel.cz Lenka Vodná, mluvčí Hospodářské komory ČR.Prodat a koupit se dá takřka cokoli a celé firmy v tom nejsou výjimkou. Pokud firma změní majitele a nemá obrat dosahující stovek milionů korun, zřejmě se o tom v médiích nedočtete. Přestože neexistují přesné statistiky, ročně se v Česku prodají stovky až tisíce fungujících malých a středních firem.
Poradce též může firmu na prodej připravit a pomoci majiteli s načasováním prodeje. Zde se řeší mimo jiné transparentní vztahy uvnitř a vně podniku (například oddělení řízení a vlastnictví, neformální dodavatelsko-odběratelské i ostatní vztahy převést do smluv, transparentní účetnictví a plnění daňových povinností, vyřešení problematických závazků),
doplnil Martin Dvořák z firmy TF Partners, která provozuje portál TrhFirem.cz. V neposlední řadě může poradce pomoci s oceněním firmy.
Na druhou stranu služby zprostředkovatele samozřejmě nejsou zadarmo a především v případě drobných podnikatelů se nemusí vyplatit. Pokud se každopádně rozhodnete najít kupce sami, měli byste určitě využít služeb právníka, který vám pohlídá všechny náležitosti spojené s prodejem. Podnikatelé by si měli také uvědomit, že v případě smlouvy o prodeji podniku či v případě přeměny obchodních společností původní vlastník zpravidla ručí za závazky podniku.
Jak lze společnost prodat?
Co se týče formy prodeje, u OSVČ připadá v úvahu v podstatě pouze smlouva o prodeji podniku. Využitím tohoto zvláštního smluvního typu dojde k převodu hmotného i nehmotného majetku, pohledávek a závazků, zaměstnaneckých vztahů a zpravidla i práva k obchodní značce. V případě, že jde o obchodní společnosti, existuje variant více. Nejčastějším bývá převod obchodního podílu (nebo akcií u akciové společnosti). Tím se stane nabyvatel poměrně snadno a rychle společníkem, resp. akcionářem společnosti, se všemi právy, které s tím souvisí. Další možnosti spočívají v přeměnách obchodních společností, tedy zejména fúze či rozdělení. Využití přeměny může mít některé výhody účetní, daňové či organizační, avšak jedná se o poměrně složité transakce,
upřesnila Vodná.
Na prvním místě stojí cena
Mezi nejdůležitější věci před samotným prodejem patří stanovení částky, kterou podnikatel za svoji firmu požaduje. Snahou každého majitele je samozřejmě prodat společnost za co nejvíce peněz. Pokud však budete chtít nereálné částky, firmu jen stěží prodáte. Cenu firmy ovlivňuje mnoho faktorů. Záleží na stavu samotné společnosti (aktuální výsledky společnosti, kvalita zaměstnanců, zákazníci, kapitál společnosti, cash-flow apod.), ale i na dalších věcech jako například oboru podnikání.
Při oceňování se zpravidla využívají tři druhy oceňovacích metod. Jedná se o výnosové metody, tržní ocenění a substanční (majetkové) ocenění. Oceňování podniku je velmi odborně náročná činnost, která vyžaduje využití poměrně komplexních analytických metod a znalost velkého množství ekonomických dat o podniku, nicméně existují určité snadnější a rychlejší metody, jak přibližně odhadnout hodnotu podniku,
dodal serveru Podnikatel.cz Marek Habrnal, jednatel poradenské společnosti Contrust Group.
Příklad: Chceme prodat zaběhnutou dopravní firmu s obratem 30 milionů, s průměrným ziskem 500 tisíc korun a 20 zaměstnanci. Firma má všechny úvěry splacené a na trhu působí již 5 let.
Jak radí Marek Habrnal z poradenské společnosti Contrust Group, lze třeba využít tzv. multiplikátory. V tomto případě bude nutné najít poměr mezi hodnotou firmy a ziskem (P/E poměr) nebo poměr mezi hodnotou firmy a tržbami (P/S poměr) obvyklý v odvětví dopravy. Ty se pro Evropu pohybují kolem 41, resp. 0,6. Hodnota firmy by podle této metody mohla dosahovat 18 až 20,5 milionu korun. Na druhé straně zisková marže této firmy je minimální (1,7 %) a hospodaření tedy velmi rizikové. S danou ziskovostí nebude snadné najít kupce za tuto cenu.
Druhou metodou je podle Habrnala tzv. gordonův model, který spočívá ve vydělení průměrného zisku firmy kapitálovými náklady vlastníka. Ty mohou být kolem 15 %. Hodnota firmy by touto metodou vycházela kolem 3,3 milionu korun. Je vidět, že tyto jednoduché přístupy dávají zcela rozdílné výsledky. Každému podnikateli proto doporučuji před prodejem firmy vypracovat podnikatelský plán a firmu nechat ocenit odborníkem,
uvedl Marek Habrnal.
Na co si dát pozor při prodeji
Se samotným prodejem firmy se pojí řada rizik. Jde například o únik informací. Pokud se informace o záměru prodat firmu dostane k dodavatelům, odběratelům nebo zaměstnancům, může to výrazně poškodit prodávanou firmu a pochopitelně i snížit její hodnotu. V některých případech to může zkomplikovat i samotný prodej. Další kapitolou je zneužití citlivých informací ze strany strategického investora. Často jde o přímého konkurenta, a proto se s poskytováním citlivých informací musí nakládat opatrně. Další rizika souvisí se samotnou realizací transakce, např. zajištění doplatku kupní ceny, možnosti odstoupení od smlouvy, komentoval Martin Dvořák z firmy TF Partners, která provozuje portál TrhFirem.cz.
A na co si dát při prodeji pozor? Podnikatel by si měl podle odborníků ohlídat zejména sám sebe. Aby neměl nerealistické očekávání, to je velmi častým problémem. Dále finanční výkazy, aby byly správné a rychle k dispozici. A v neposlední řadě finální fázi, tedy zajištění inkasa spojeného s převodem vlastnictví, uzavřela Pavla Břečková, členka představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR.
Zdroj: podnikatel.cz
Autor: Daniel Morávek
Český rozhlas Dvojka: Eva Svobodová, GŘ AMSP ČR – Rodinné podnikání v Čechách
80 % hrubého domácího produktu v Evropě generují rodinné firmy. Jaké je to pracovat v rodinné firmě? Na toto téma reaguje GŘ AMSP ČR Eva Svobodová a ředitel LIVA Předslavice Libor Jungwirt, loňský vítěz soutěže Equa Rodinná firma roku, v pořadu Českého rozhlasu Dvojka „Jak to vidíte?“ (dříve Čaj pro dva)
Celý záznam naleznete zde:
Podnikatel č. 7-8/2013: O rodinné firmě
Z výzkumu agentury Ipsos pro Asociaci malých a středních podniků a živnostníků ČR na téma: Rodinné firmy“ vyplynulo několik základních zjištění:
- Navzdory nepříznivému ekonomickému klimatu ve společnosti v příštích třech letech většina rodinných firem očekává udržení či mírný vzestup tržeb. Mírný pokles jen 14% oslovených.
- Velká většina (81%) rodinných firem vnímá „rodinnost“ svého podnikání jako výhodu.
- Rodinné firmy jsou stále lípe vnímány jak v očích zákazníků, tak obchodních partnerů
- Mezi nejvýraznější výhody rodinných společností patří jejich velká flexibilita, stabilita a etika v podnikání.
- Přestože firmy považují svůj rodinných chrakter za výhodu, dílčím problémům může být potenciální negativní vliv na rodinné vztahy.
- Nejčastějšími cíli pro budoucnost je zlepšení efektivity, nábor a udržení kvalitních zaměstnanců. Většina rodinných firem také plánuje předat společnost v rámci rodiny.
Zdroj: Podnikatel, Ročník 17, č. 7-8/2013, 2.9.2013 (titulní strana)
ČT24: Karel Havlíček k návrhu státního rozpočtu
Ekonomika ČT24, Vyšší schodek státního rozpočtu pro příští rok
Celý záznam naleznete zde:
http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10095417821-ekonomika-ct24-a-studio-burza/213411058020902/
Týdeník EURO: Eva Svobodová – Selský rozum stále vítězí
Větší možnosti pro menší firmy Dnešní IT svět je pro většinu lidí velmi komplikovaný. Nalézt vhodnou cestu, která optimálně podpoří konkrétní podnikání je úkol pro experta nebo dokonce celý tým. IT Highway vše zjednodušuje. Především pro menší firmy je to trumf v konkurenceschopnosti. Mizí totiž nevýhoda, že si nemohou dovolit kvalitní informační systémy, jako velké společnosti.
Obchodníci velkých společností, kteří byli zvyklí prodávat své produkty zase jen velkým společnostem, si však mnohdy u malých firem vylámou zuby. Důvod je prostý. V malé firmě o všem rozhoduje majitel, který je sice odborníkem ve svém oboru (například strojař), ale protože ve firmě nemá na jednotlivé oblasti týmy lidí, musí být sám také tak trochu marketér, trochu finančník, právník, obchodník, vymahač dluhů a k tomu dalších 100 „trochu“. Z toho vyplývá, že z každé oblasti zná jen něco a může jí věnovat jen pár minut. K malým a středním firmám je potřeba přistupovat odlišně. Alfou a omegou komunikace je jednoduchost a srozumitelnost, bez cizích slov a termínů ustálených v daném oboru (IT, bankovnictví, právo) apod. Malá firma velmi často nepotřebuje složité aplikace, neboť jejich pochopení a znalost užívání jsou časově náročné a zaměstnanci těchto firem většinou neustále s časem bojují. Jeden člověk v malé firmě má dvě i více funkcí, a pokud ve firmě chybí (školení, nemoc), nemá ho kdo zastoupit. Využívání cloudových technologií je i přes mírný růst povědomí u malých a středních firem stále velkou neznámou, přestože mnozí v cloudu pracují, aniž by o tom věděli (e-maily). Podle realizovaných průzkumů naší asociace mezi malými a středními firmami existují v tomto směru obavy z finanční náročnosti přechodu na cloud a zejména obavy o bezpečnost dat firmy. Proto asociace realizovala v minulosti řadu úspěšných online vzdělávacích projektů pro podnikatele a menší firmy, ať už ve spolupráci se společnostmi Google, Hewlett-Packard nebo Ness Technologies, kde se účastníci projektů měli možnost seznámit s výhodami a příležitostmi, které jim cloud může přinést, a na druhou stranu také s mýty, které cloud stále provázejí. Výhodou pro velké IT firmy nabízející řešení pro malé a střední podniky je jednoduchá a srozumitelná informace pro „IT laika“, který se na oplátku (oproti velké korporaci) umí velmi rychle rozhodnout, neboť zásadní rozhodnutí provádí buď sám, nebo s pár lidmi u jednoho stolu. Je třeba však svět nevidět jen černobíle. Stále budou podnikatelé, kteří budou upřednostňovat papír před počítačem (velké miliardáře nevyjímaje) a s rostoucími obavami o zcizení dat si řadu informací budou ponechávat pouze v papírové podobě. Tvrzení, že —kdo není online, jako by nežil“, je také přehnané, neboť existuje řada oborů, zejména řemeslných, kterým se velmi dobře daří i přesto, že nemají ani webovou stránku. Dokonce ji odmítají s tvrzením, že už teď pracují i o víkendu a mají zakázky na rok dopředu.
Nechme tedy každému jeho svět a jeho volbu… Ale určitě je dobré vědět, jaké možnosti a výhody dnešní technologie nabízejí.
ČT24: Eva Svobodová na téma export malých a středních podniků
Ekonomika ČT24, Český export: firmy čekají nové zakázky
Celý záznam naleznete zde:
ČT24: Karel Havlíček a Petr Zahradník komentují zprávy o oživení ekonomiky
Ekonomika ČT24, Končí evropská recese?
Celý záznam naleznete zde:
(stopáž 3:10)
Karel Havlíček ve videorozhovoru pro EKONOM: Největší osobnosti vzešly z malých firem
Proč by na sebe měl být člověk náročný? V čem se liší první a druhá manažerská liga? Kde by se měly české firmy inspirovat? A u jaké země by se mělo inspirovat samotné Česko? Na tyto otázky odpovídá ve videorozhovoru Karel Havlíček, předseda představenstva AMSP ČR.
Videorozhovor naleznete zde:
ČT24: Předseda AMSP ČR Karel Havlíček k dopadům politické krize na podnikání e ekonomiku
Politická nestabilita začíná dopadat už i na obce a firmy. Nejvíc vrásek na čele jim přidělává hrozba, že sněmovna kvůli předčasným volbám nestihne schválit rozpočet na příští rok. Obce by v takovém případě musely žít z rozpočtového provizoria, což mimo jiné znamená žádné peníze na investice.
Celý článek naleznete zde:
Profit: Karel Havlíček v polemice kritizuje chaotický systém podpory vědy, výzkumu a inovací
POLEMIKA PROFIT 15/2013: pro a proti na téma výzkum, vývoj a inovace
Článek v původní velikosti můžete stáhnout zde:
Duel_INOVACE__Karel_Havlicek_vs._Miroslava_Kopicova.gif (129,57 KB)
(129,57 KB)
Události ČT: Eva Svobodová k navýšení minimální mzdy v ČR
Celý záznam naleznete zde:
(stopáž 28:54)
Události ČT1: Eva Svobodová na téma „Nové fastfoodové řetězce v ČR“ – vyjádření AMSP ČR k negativním stránkám franšíz
Záznam rozhovoru naleznete zde:
(stopáž 26m 08s)
EurActiv: AMSP ČR komentuje výsledky současné vlády v boji proti korupci
Česká republika musí i nadále pokračovat v boji proti korupci a pracovat na zefektivnění státní správy, doporučila zemi v rámci tzv. evropského semestru Evropská komise. Vláda Petra Nečase měla na začátku svého působení velké ambice, podařilo se jí je naplnit? Co si o tom mysli vybraní odborníci a podnikatelé?
Celý článek naleznete zde:
Podnikatel: Karel Havlíček komentuje v čem spočívá úspěch rodinných firem
Podle zjištění Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR se rodinné firmy nejčastěji profilují v potravinářství. Druhým nejčastějším oborem je stavební činnost a třetím výroba nábytku. Poměrně častá je autodoprava, zemědělství a textilní výroba. V rodinném podniku bývá většinou do 20 zaměstnanců a co se týká obratů, tak existují dvě velké skupiny, které vykazují téměř shodné výsledky. První má obrat od 1 do 5 milionů korun, druhá počítá mezi 10 a 60 miliony. Firmy vydělávající víc jsou v kategorii family business spíše výjimkou.
více »Karel Havlíček v rozhovoru k řízení pohledávek
Ekonomika ČT24 a Studio burza
Záznam rozhovoru naleznete zde:
Český exportér: Karel Havlíček: Osmero exportních mýtů
Říkat, že malé firmy nemohou kvůli nákladům vyvážet mimo evropu, je stejný mýtus jako tvrdit, že exportérům chybějí informace. Podívejte se s námi na osm základních exportních mýtů.
Celý článek naleznete zde:
Profit: Karel Havlíček v polemice k tajným kontrolám v českých hotelech za 150 milionů Kč
Ministerstvo pro místní rozvoj a CzechTourism mají v úmyslu poslat do českých hotelů a penzionů přibližně devět tisíc tajných kontrol, které by vyhodnotily kvalitu jídel a chování obsluhy. Bude tento projekt k něčemu?
PRO: Jana Jabůrková, ředitelka odboru komunikace, ministerstvo pro místní rozvoj (MMR)
PROTI: Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středník podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR)
Celý článek naleznete zde:
http://euro.e15.cz/profit/polemika-pomohou-tajne-kontroly-v-ceskych-hotelech-1001310
12.6.2013, BBC: Eva Svobodová na téma „Rodinná firma = rodinné zlato“
V rámci zahájení 2. ročníku ocenění Equa bank Rodinná firma roku proběhl také průzkum mapující názory mezi podnikatelskými subjekty ze segmentu malých a středních podniků z řad rodinných firem. O jeho výsledcích hovořila pro radio BBC generální ředitelka AMSP ČR, Eva Svobodová.
Záznam celého rozhovoru ke stažení zde:
E.Svobodova_BBC_12.6.wma (1,03 MB)
Eva Svobodová na téma „Firmám by měl ulevit limit ručení za DPH“
Podniky by ručily až od určité částky – zvažuje se hranice 700 tisíc. Zejména drobným podnikatelům by to ulehčilo papírování.
Celý článek naleznete zde:
http://hn.ihned.cz/c1-60096420-firmam-by-mel-ulevit-limit-ruceni-za-dph
Pavla Břečková k připravovaným změnám zákona o DPH
Další novela zákona o DPH by mohla přinést výrazné změny. Jak v ručení za nezaplacenou DPH, tak ve splatnosti faktur. Napraví některé již schválené novinky?
Celý článek naleznete zde:
http://www.podnikatel.cz/clanky/ctete-o-pripravovanych-zmenach-zakona-o-dph/
Karel Havlíček v rozhovoru o faktickém významu zákona o státní službě a vlivu úředníků na podnikání
Karel Havlíček v pořadu ČRo Plus „Pro a proti“ na téma: Vládou prošel nový zákon o státních úřednících. Přinese opravdu odpolitizování a zlepšení…
Celý záznam rozhovoru naleznete zde:
(stopáž cca 13 min 47 sec)
Karel Havlíček k úlevám pro podnikatele a ke stavu rodinného podnikání v ČR
Ekonomika ČT24 na témata: Daňové úlevy pro živnostníky a firmy, které postihly povodně a Výhody a nevýhody rodinné firmy. Hosté: Karel Havlíček a Marek Romancov
Záznam celého vysílání naleznete zde:
ČRo Radiožurnál: Karel Havlíček v Ranním interview ke státní podpoře podnikatelů postižených povodněmi
Rozhovor s Karlem Havlíčkem o daňových úlevách pro podnikatele a živnostníky, které zasáhla povodeň.
Zvukový záznam rozhovoru naleznete zde:
Pavla Břečková k doporučení pro členské státy EU ze strany Evropské komise
Minulý týden představila Evropská komise letošní doporučení pro Českou republiku i ostatní členské státy k jejich hospodářské a fiskální politice. Co konkrétně Česku doporučuje? EurActiv přináší podrobnější pohled na všechna doporučení a také názor českých ministerstev i odborníků.
Celý článek neleznete zde:
více »Eva Svobodová k balíčku pro postižené firmy
Na podporu malých a středních podniků a živnostníků postižených povodněmi připravilo ministerstvo průmyslu a obchodu sérii opatření v objemu 400 milionů korun, částka ale může být ještě navýšena. Půjde o dotace na obnovu zničeného majetku, zvýhodnění úvěrů a záruky za úvěry na obnovu provozu a zásob.
Podnikatelé budou moci o dotace žádat na všech regionálních kancelářích agentury CzechInvest a na pobočkách Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB) ihned po schválení vládou. Kabinet o opatření bude jednat ve středu. „Důležité je, aby to byla pomoc jednoduchá a pro podnikatele srozumitelná,“ uvedla k formě podpory ředitelka Asociace malých a středních podnikatelů a živnostníků Eva Svobodová.
Celý záznam Studia ČT 24 naleznete zde:
(stopáž 7m 55s)
http://www.ceskatelevize.cz/porady/10101491767-studio-ct24/213411058290607/
Celý článek naleznete zde:
iHNED: MPO a AMSP ČR představili „záchranný kruh“ pro malé a střední firmy postižené povodní
Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP) společně s Ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO) projednali nejvhodnější formu podpory malých podnikatelů postižených záplavami. Vyjednávání se zúčastnily další instituce jako CzechInvest, Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB), Česká exportní banka (ČEB) a také řada postižených podnikatelů.
„Cílem bylo představit řešení, které bude pro každého srozumitelné, okamžitě aplikovatelné a současně bude každý podnikatel vědět kde o podporu může žádat a co k tomu bude potřebovat,“ uvedl k tomu Karel Havlíček, šéf představenstva AMSP.
Celý článek naleznete zde:
Ekonom: Karel Havlíček k významu vládních misí pro MSP
Podnikatelské mise: Pro koho je místo v letadle?
Celý článek naleznete zde:
http://www.spcr.cz/psali-o-nas-monitoring-tisku/vyber-z-monitoringu-tisku-6-6-2013
Prima Family, Reportéři na vaší straně: AMSP ČR kritizuje projekt státních špionů hodnotících za 150 mil Kč kvalitu hotelů
Záznam celého pořadu naleznete zde:
více »AMSP ČR k odvodu DPH z uhrazených faktur
Malé a střední podniky dlouhodobě usilují o to, aby nemusely platit DPH z obchodů, za které ještě nedostaly zaplaceno. Dosud marně. Rok před volbami se však zdá, že jim svitla naděje. Na popud premiéra Petra Nečase se opět rozběhla jednání a věcí se začalo zabývat ministerstvo financí. Pokud by návrh prošel, nová pravidla by mohla začít platit nejdřív v roce 2015.
Celý článek naleznete zde:
více »Účast zástupce AMSP ČR v živém pořadu Máte slovo s M. Jílkovou na téma „Berou cizinci práci nezaměstnaným?“
V době rekordní nezaměstnanosti je bez práce pořád téměř 600 tisíc lidí a podle dvou třetin dotázaných lidí za to mohou cizinci. Skutečně berou ciznici práci našim nezaměstnaným? Z pohledu zaměstnavatele se debaty zúčastnil místopředseda AMSP ČR Jiří Belinger.
Záznam celého pořadu naleznete zde:
Rozjíždí se podnikatelské stáže v cizině, je připraveno 37 volných míst zájemcům z Česka
Letos poprvé mají Češi, kteří chtějí začít podnikat nebo svou mladou firmu dál rozvinout, šanci využít programu Evropské unie Erasmus pro nové podnikatele. S finanční podporou Bruselu mohou vyjet až na půl roku do zahraničí, kde se vybraný tamní podnikatel stane jejich koučem. Celkem jsou na letošní a příští rok k dispozici peníze pro 37 českých podnikatelů.
Zatím se do zahraničí dostal jediný zájemce, kterému pobyt v Belgii zprostředkovalo Jihomoravské inovační centrum (JIC). „Tento týden odjíždí do Itálie mladý podnikatel, který se chce inspirovat, jak může malá firma poskytující mediální obsah spolupracovat s velkými médii,“ říká Jaroslav Faltýn z neziskové společnosti Nová Ekonomika. Ta spolu s JIC a Asociací malých a střední podniků slouží jako kontaktní místo, které výjezdy podnikatelů zprostředkovává.
Zájemce, který chce jet pro zkušenosti do zahraničí, musí předložit smysluplný podnikatelskýt záměr. Pokud dostane na některém z kontaktních míst zelenou, vybere si z celoevropské nabídky podnikatelů, kteří jsou ochotni se o své zkušenosti podělit. Nebo se sám domluví s konkrétní zahraniční firmou, jež se následně do programu sama zapojí.
„Erasmus pro nové podnikatele má velký profesní přínos. Spusta mladých lidí přichází s dobrým nápadem, ale nedokáže si představit, kam by jejich firma měla dospět za tři či pět let. Na stáži u partnerského podnikatele to uvidí a může tak lépe plánovat další podnikání,“ vysvětluje Helena Továrková z JIC. Finanční dotace na pobyt ve vybrané zemi je stanovená pro každý stát individuálně. Například zájemce o pobyt v Belgii bude měsíčně dostávat 830 eur.
Všechny tři organizace, které v Česku podnikatelům výjezdy zprostředkovávají, uvádějí, že pro ně nebude problém volná místa v evropském programu v příštích dvou letech obsazovat. Navíc, pokud některá z těchto organizací už přidělenou kvótu vyčerpá, předá perspektivní uchazeče jinému zprostředkovateli.
Pro Čechy se cesta k zahraničním zkušenostem otevírá až po čtyřech letech od zahájení programu Erasmus pro nové podnikatele. Dosud se ho v Evropské unii zúčastnilo 1600 podnikatelů. Evropská komise spočítala, že díky programu, který má posílit podnikavost mladých lidí, vzniklo nebo se rozšířilo 3200 malých firem.
(Zdroj: E15, 13.5.2013, str. 6)
ČT24, Karel Havlíček k rostoucímu počtu bankrotů
453 bankrotů vyhlásily tuzemské společnosti v dubnu tohoto roku, a to je o polovinu více než před rokem. Nejvíce rostl tento počet v oblasti služeb a stavebnictví.
Celý záznam naleznete zde:
Mladí lidé míří do vztahu závislého a ztrácí o podnikání zájem, AMSP mobilizuje
„Mladí lidé se do podnikání nehrnou,“ komentoval data předseda představenstva asociace Karel Havlíček. Hlavní bariérou je podle studentů nedostatek financí a odvahy. Naopak motivací je možnost finančního zajištění a nezávislost.
více »ČTK: Mladí lidé míří do vztahu závislého a ztrácí o podnikání zájem, AMSP mobilizuje
Téměř tři čtvrtiny studentů míní, že současné prostředí v ČR nepřeje začínajícím podnikatelům. Pouze každý desátý tvrdí opak. Nyní podniká desetina studentů. Vyplývá to z průzkumu, který v dubnu mezi 547 studenty středních odborných učilišť, středních a vysokých škol uskutečnila prostřednictvím agentury Ipsos Asociace malých a středních podniků a živnostníků.
více »