V Praze se konalo klíčové ekonomické fórum roku „Krize jako šance na změnu?“

V Praze se konalo klíčové ekonomické fórum roku „Krize jako šance na změnu?“

Reprezentanti AMSP ČR byli hosty klíčového ekonomického fóra roku, které se konalo ve středu 24. září 2009 se v
pražském TOP HOTELu. Pod názvem „Krize jako šance na změnu?“ na něm diskutovali přední politici, ekonomové a
podnikatelé o tom, jak bychom se měli dostat z potíží způsobených krizí a následnou recesí. Na fóru vystoupili
ministr financí Eduard Janota, předseda ODS Mirek Topolánek, bývalý ministr financí Miroslav Kalousek, viceguvernéři
ČNB Miroslav Singer a Mojmír Hampl, expremiér Miloš Zeman a další významní hosté. V diskusi vystoupilo na 60
účastníků. Jedním z ohnisek diskuse se stal právě projednávaný státní rozpočet.

V. Finanční fórum Zlaté koruny přímo v TOP HOTELu Praha sledovalo téměř 450 účastníků. Další desetitisíce zájemců je
sledovali v online přenosu na internetu a v živých vstupech, které z průběhu fóra připravila Česká televize na
zpravodajském kanálu ČT24.

Už v úvodním vystoupení ministr financí Eduard Janota prohlásil, že je pro něj nepřijatelné podepsat se pod rozpočet
s velkým schodkem. Kritiku svého úsporného balíčku odmítá, považuje jej za kompromis a podle něj je rozpočet
vyvážený. Překvapilo ho chování tripartity, která pochopila, na rozdíl od politiků, závažnost situace. Pokud jde o
problém mandatorních výdajů, došlo v poslední době k jejich neúměrnému zvyšování a úspory v těchto výdajích jsou
nezbytné. Ministr upozornil i na to, že tímto rozpočtem problémy nekončí a v rámci příprav dalších rozpočtů bude
muset dojít k hlubším změnám. Podle Mirka Topolánka je krize východiskem k rozumnému uvažování. Jedním z nejhorších
dopadů krize je zasahování politiků do ekonomiky, krize se tím podle jeho názoru ještě zhoršuje. Prioritami ODS je
minimalizování rizika a doby rozpočtového provizoria, dále stabilizace veřejných financí, boj s nezaměstnaností a
obnova a podpora ekonomického růstu. Mirek Topolánek také připomněl návrhy ODS na snížení deficitu a návrhy, které by
v budoucnu legislativně umožnily schválení rozpočtů bez prosazování partikulárních zájmů. Jiří Havel, ekonomický
expert ČSSD, oponoval tím, že u nás jsou sociální výdaje podhodnocené. Na rozdíl od průměru zemí EU, kde dosahují
sociální výdaje 28 procent, u nás je to pouhých 18 procent. Oživení ekonomiky se na veřejných příjmech projeví s
dlouhým zpožděním.

Viceguvernér ČNB Miroslav Singer připomněl, že také většina vládou přijatých opatření bude působit se zpožděním a
nepřinese pravděpodobně rychlý efekt. Fiskální konsolidace bude paradoxně oživování ekonomiky komplikovat. Svět se
bude pohybovat podle jeho odhadu ve vleklé recesi, žádné drama v oblasti finanční soustavy však u nás nehrozí.
Oživení bude pomalé, inflační tlaky budou nízké, výše dluhu není pro nás v nejbližší době tak velkým problémem.

Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek se soustředil na problematiku penzí a zdravotní péče. Uvedl, že tyto náklady
prudce stoupají a bilance těchto rozpočtů bude stále obtížnější udržet vyrovnané. Jsme jednou z mála zemí, kde
informace o tom, že na těchto systémech se musí občané spolupodílet, není dosud samozřejmostí. V okamžiku, kdy tyto
systémy zkolabují, chudí zůstanou bez pomoci a tato krize na ně dopadne nejhůře.

Miloš Zeman se pokusil porovnat pohled na krizi očima ekonomů, politiků a médií. Upozornil na to, že ekonomové nejsou
ve svých názorech konzistentní a málokdy mají pravdu. Politikové se podbízejí voličům, lhostejno z jaké jsou strany,
a je zbytečné si kteréhokoliv z nich idealizovat. Média prohlašovala v době, kdy již krize vypukla, že žádná krize
není. Budoucnost nevidí růžově, ekonomové budou o krizi jen diskutovat, politikové vybírat jen ta nejhorší řešení a
média je papouškovat. V závěru pochválil Janotův balíček a vyzval politiky, aby již do jeho podoby nemluvili a
schválili jej v současné podobě. Bude to podle něj jediná služba, kterou mohou své společnosti poskytnout. V diskusi
padl i návrh, zda bychom neměli mít pro sestavování rozpočtu samostatnou odbornou instituci nezávislou na politicích.

V další části fórum obrátilo pozornost k tomu, jaké příležitosti a nové možnosti mohou z krize vytěžit podnikatelé.
Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl řekl, že většina podniků chápe krizi jako výzvu. Problémem je přístup
státu a odkládání reforem, které by podmínky pro podnikání zlepšily. Podle podnikatelů jsou škrty v rozpočtu menší,
než by měly být. Podnikatelé po vládě chtějí, aby připravila střednědobý program na snižování rozpočtů, navrhli změnu
jejich struktury a v rozpočtech posílili prorůstové tendence. Ředitel Microsoftu Jan Mühlfeit upozornil na nepříznivý
demografický vývoj, nepříznivou strukturu našeho průmyslu a neschopnost strategicky vládnout v této zemi. Jde o
zvýšení kvality státní správy, kvality podnikatelského prostředí a vytvoření dalších nezbytných podmínek pro dosažení
větší konkurenceschopnosti. Česká republika by měla  svou konkurenceschopnost řešit na vládní úrovni, měli
bychom být hrdí na to, že jsme Češi, jinak nebudeme úspěšní.

Účastníci měli možnost se seznámit i s výsledky exkluzivního výzkumu, který k fóru provedla společnost Ipsos Tambor.
Průzkum ukázal, že 77  % obyvatel nedůvěřuje vládním opatřením na zmenšení dopadů ekonomické krize, z toho 37 %
uvedlo, že opatření jsou zcela nedostatečná. S tím, že politici pomáhají v krizi, souhlasí jen 2 % dotázaných. Dvě
třetiny lidí nebyli schopni říct, která politická strana má lepší plán na řešení krize. Programy ODS i ČSSD mají
shodnou podporu 13 % lidí. K fóru provedla také společnost NEWTON Média exkluzivně analýzu reakcí médií na krizi.
Analýza ukázala, že krize je v médiích neustále velmi ostře sledovaných tématem. Největší pozornost věnovala média
rostoucí nezaměstnanosti a propouštění, nejčastěji se o krizi psalo a hovořilo ve vztahu k podnikům a firmám. Poměrně
velkou pozornost věnovala média i protikrizovým opatřením vlády.

Zdroj: Zlatá koruna



https://amsp.cz/wp-includes/theme-compat/12220058.html
X