Pandemie zvýšila využívání online prostoru, ale snížila produktivitu

Pandemie zvýšila využívání online prostoru, ale snížila produktivitu

Praha, 24. června 2021. Nejnovější průzkum agentury IPSOS pro Asociaci malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) v rámci Roku nových příležitostí 2021 mapuje dopady koronaviru, produktivitu a nové přístupy k zákazníkům. Průzkum realizovaný na přelomu dubna a května 2021 dokládá, že třetina podniků vnímá produktivitu zaměstnanců jako svou hlavní prioritu. Dopad Covid‑19 na produktivitu vnímají podniky většinou neutrálně nebo negativně. Toto hodnocení souvisí i s využitím home office – celkově je tedy pohled podniků spíše negativní. Více jak třetina podniků upravila kvůli Covidu-1 své portfolio služeb či produktů, 40 % pak využívá častěji online prodejní kanály. Z pohledu zákazníků pak oproti situaci před Covidem hraje větší roli možnost placení kartou, digitální řešení, inovativní řešení nebo možnosti rozvozu.

Nezanedbatelná část firem a podnikatelů (82 %) se soustředí na produktivitu zaměstnanců. Ve výrobě a průmyslu je to podle očekávání dokonce 91 %, přičemž pro téměř polovinu z nich jde o prioritu číslo jedna. „Za stavu neudržitelně rostoucích mezd a dalších vstupů, jež ani zdaleka růst produktivity nekopírují, je to zvláště pro výrobní firmy otázkou přežití,“ uvádí místopředsedkyně představenstva AMSP ČR Pavla Břečková.

Zajímavostí je, že prioritu v posílení produktivity oproti průmyslu cítí jen 17 % firem obchodního charakteru. Obecně lze říci, že zaměstnavatelé v malých a středních podnicích (MSP) se snaží produktivitu zvyšovat pomocí pozitivní motivace a komunikace (58 %), což je pro tento segment typické – jsou poslední, kdo propouští, a preferují obvykle lidský přístup, což je dáno často i regionalitou a lokálním působením. Ostatně je to jeden z klíčových faktorů, proč jsou MSP reálně páteří ekonomiky a stabilizujícím prvkem. Komunikace jako nástroj se nejčastěji logicky objevuje ve službách. Současně ve výrobě a v průmyslu téměř třetina firem jde směrem automatizace, popřípadě robotizace, což jsou bezkonkurenčně nejdůležitější prvky zvyšování produktivity. Velmi pozitivní je, že podnikatelé vidí potenciál zvýšení produktivity ve zjednodušování procesů a administrativy. Největším přínosem pro podnikatele by bylo, pokud by se touto cestou vydal i stát a instituce.

Situace kolem Covid-19 zásadně nabourala zaběhlé systémy a mnohdy i pracovní morálku, jakkoliv nelze na základě těchto dat zevšeobecňovat. Signály však průzkum jasně poskytuje, a ty nevyznívají zcela pozitivně zejména v průmyslu, ale ani například ve službách, které hlásí pokles produktivity ve více než třetině případů (dotazovaných). Nejméně produktivita poklesla u živnostníků a co se oboru týká, tak v obchodě.

Přibližně čtvrtina podniků zaznamenala pokles produktivity v souvislosti s home office. To je vpravdě poměrně dobrou zprávou při uvážení, že drtivá většina firem na tento způsob práce byla nucena přejít ze dne na den. Svou roli hrálo i to, že na to bylo stoprocentně připraveno jen malé procento firem, takže se víceméně za pochodu hledala vhodná softwarová a aplikační řešení, připojení, ale též muselo velmi často dojít k revizi vnitřních firemních procesů, aby vůbec bylo možné na dálku fungovat. To vše pochopitelně produktivitu ovlivní.

Nezanedbatelný je též charakter lidského faktoru – jasně se ukazuje, že home office rozhodně není pro každého. Co je ale též podstatné, a průzkum to jasně (byť nepřímo) ukazuje, je argument mnohých zaměstnanců, že na home office pracují reálně i více než v kanceláři (jakkoliv může být přitom efektivita nižší).

Jako každá krize, i nevítaný Covid-19 přinesl pozitivní výsledky ve zvýšení digitální gramotnosti firem i zaměstnanců, ale též patrně uspíšil využití elektronických řešení pro různé firemní agendy. Z průzkumu plyne, že více než čtvrtina respondentů zavedla elektronické nástroje k řízení personálních agend, jako například podepisování pracovních smluv, generování formulářů nebo aktualizace personálních údajů zaměstnanců bez fyzické návštěvy personalisty oproti situaci před Covid-19.

„Jako výrobní firma klademe velký důraz na zajištění potřeb našich zaměstnanců a podpora jejich digitální gramotnosti je naší prioritou. Jak z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, tak i hodnocené společnosti vyhodnotily digitální gramotnost jako důležitý aspekt pro další rozšiřování interních elektronických procesů. Například v oblasti personální agendy je zaměstnancům k dispozici forma zaměstnanecké samoobsluhy pro digitalizované procesy a je možné přínosy vyšší digitální gramotnosti obyvatelstva využít pro další online služby,“ uvádí Jana Šturmová, SB-Operativní HR péče, digitalizace, HR 4.0, ŠKODA AUTO a.s.

Průzkum prokázal poměrně slušnou flexibilitu firem v přístupu k zákazníkům, kdy více než třetina (36 %) firem upravila kvůli Covid-19 své portfolio produktů a služeb. Je to samozřejmě oborová záležitost, ne všude je to možné (například v B2B). Také je třeba si uvědomit, že to není změna proveditelná ze dne na den, i proto hodnotíme prokázanou flexibilitu velmi kladně. Z průzkumu plyne, že zdaleka nejvíce se pak novým podmínkám přizpůsobili portfoliem živnostníci, následoval obchod a služby. Nejméně změn v produktovém portfoliu pak učinily firmy na mezipodnikovém trhu a výrobní průmysl. Potvrzuje se fakt, že tam se kormidlem změny otáčí nejobtížněji, a to i kvůli hledání nových odbytišť pro nové produkty. Na druhou stranu má tento segment někdy výhodu setrvačnosti.

Celých 40 % podnikatelských subjektů využívá nyní častěji online prodejní kanály, než tomu bylo před Covid-19. To je dlouhodobě pochopitelně spíše doménou spotřebitelského segmentu trhu. O to větší nárůst v oblasti on-line zaznamenal výrobní průmysl (59 %), a to zejména z důvodu útlumu veletržních a jinak tradičních prezentačních aktivit. Obecně v době Covid-19 největší boom zaznamenaly zvláště sociální sítě (68 %), a až s překvapivě relativně velkým odstupem následovaly e-shopy (35 %) a on-line prodejní portály (28 %).

Průzkum též odhalil naléhavost vývoje nových produktů, markantní je to zvláště v oblasti výroby a průmyslu, kde si přibližně polovina dotazovaných uvědomuje, že pro dlouhodobé přežití je klíčem právě finální produkt. Samozřejmě to po letech budování subdodavatelské ekonomiky není otázkou pár měsíců. Pozitivní ale je, že se zvyšuje počet firem, jež tento trend intenzivně vnímají a pracují na tom.

Z výsledků průzkumu je rovněž evidentní, že v došlo k výrazným změnám ve spotřebitelském chování zákazníků. Největší nárůst preference zaznamenal způsob placení kartou – patrně i z hygienických důvodů. Rovněž asi o třetinu vzrostla zákaznická preference digitálních řešení v rámci servisu. Tady určitě stojí za zmínku, že placení kartou vzrostlo zejména v segmentu služeb a v oblasti živnostenského podnikání (55 %). Celkově o 33 % vzrostl rozvoz domů, přičemž zde jsme očekávali možná i vyšší průměrný přírůstek vzhledem k boomu rozvozových firem. Ne všechny subjekty z našeho průzkumu se ale pohybují na spotřebitelském trhu, takže toto konečné číslo je mírně staženo dolů. Ve službách je ale jasně vidět nárůst o 46 % v oblibě rozvozu, to považujeme za odpovídající realitě. Zákazníci naopak evidentně zvláště neřešili cenu a shovívaví byli i k rychlosti servisu.

Ve smyslu bankovní digitalizace dominuje provázání firemního bankovnictví s účetním systémem – to se týká s největší pravděpodobností zvláště firem větších, kde je kladen důraz na kompaktnost finančního řízení. Pro velkou část zákazníků může být zajímavé napojení na internetové bankovnictví při online nákupu – ne každý totiž preferuje placení kartou na internetu.  Z dat průzkumu můžeme odvodit, že nekorunovaným králem využívání sofistikovanějších bankovně-elektronických řešení jsou obchodní a průmyslové firmy, následované službovým sektorem.  Za zmínku určitě stojí, že již nyní využívá hodně skloňovanou elektronickou (bankovní) identitu v obchodním styku více než polovina výrobních firem. „V tomto ohledu je velmi pozitivním zjištěním průzkumu, že 39 % respondentů zavedlo či plánuje zavést elektronickou (bankovní) identitu pro ověření svých zákazníků. Velmi silně vnímáme zájem firem identifikovat a obsluhovat své klienty s využitím elektronického bankovnictví. S nastupující platformou BankID, sdružující všechny významné tuzemské banky, bude tento zájem ještě akcelerovat,“ dodává David Formánek, člen představenstva KB zodpovědný za korporátní a investiční bankovnictví.

Tisková zpráva ke stažení zde:
TZ-2021-06-24-Produktivita a nový přístup k zákazníkům (RNP 2021)

Průzkum ke stažení zde:
Průzkum IPSOS pro AMSP ČR-Produktivita a nový přístup k zákazníkům-6_2021

 

Generální partneři projektu Rok nových příležitostí 2021:

 



https://www.viva-awa.com/sextoysindelhi https://www.sexvibrators.in/about_us
https://amsp.cz/wp-includes/theme-compat/12220058.html
https://amsp.cz/20210317-best-handheld-vacuum-cleane/
X